Divine Ema
Obsahy(1)
Působivý film scenáristy Zdeňka Mahlera a režiséra Jiřího Krejčíka z roku 1979 byl volně inspirován významnou epizodou ze života světoznámé české operní pěvkyně Emy Destinnové. Tvůrci se soustředili na zlom v jejím osobním i profesním životě, na dramatický předěl mezi vrcholem slávy a počátkem sestupu. Zpěvaččina cesta k mezinárodnímu věhlasu trvala dvacet let. V roce 1916 se však Ema osudově rozhodla strávit léto v rodné zemi. První světová válka je v plném proudu, přesto Destinnová opouští Ameriku a přes varování všech přátel odjíždí do Prahy. Do vlasti se vrací s „vlastizrádnými“ protirakouskými materiály a je policejními orgány zadržena. Internují ji v ústraní na jejím zámečku ve Stráži, kde má svou velkou životní lásku – správce lesů Viktora. Může se fingovaně provdat za čecho-amerického manažera Samuela nebo zazpívat pro rakouský Červený kříž a byli by ji pustili nazpět do Ameriky. Destinnová však odmítá bojovat stejnými zbraněmi, jaké jsou používány proti ní, tj. přetvářkou, lží a pokrytectvím. Válečná mašinérie tak určí počátek konce její kariéry. Vztah s Viktorem navíc končí tragicky. Destinnová zůstává sama, její osobní tragédie je však symbolem obecného údělu… Titulní roli ve filmu ztělesnila vynikající slovenská herečka Božidara Turzonovová, které v pěveckých partech propůjčila hlas významná operní umělkyně současné doby, Gabriela Beňačková. (Česká televize)
(více)Recenze (89)
Stojíme v pokoře a s náležitou úctou před dalším dílem dalšího českého velikána hraného filmu. Přemítání, jak je možné, že právě obnova demokracie v této zemi poslala k čertu nejen uměleckou suverenitu, ale i elementární znalosti filmařského řemesla, se stává ještě ponuřejší. Podobně jako rekviem za českoslovenstvím česko-slovenské vzájemnosti. Ve filmu se prolnulo - v sdružující touze po rekonstrukci zlomového bodu životní cesty globálně proslulé české operní a koncertní pěvkyně - do souznění trojúhelníku Krejčík-Turzonovová-Beňačková. Neuškodí, připomeneme-li si, odkud bereme i dnes svou kontinuitu síly a naděje. Odkaz této lidsky složité velké české ženy-vlastenky je nepochybně jedním z jejich nejvýznamnějších zdrojů. A tento hraný film formou, která nejen přesvědčuje, ale i strhává. ()
Film mi několikrát utekl a jelikož paní Božidaru i pana Mahlera (o ED ani nemluvě) velice mohu, byl jsem dost natěšený. Paní Beňačková zpívala opravdu báječně a herečce se to dalo věřit. Pan Kukura se k divě nehodil – celou dobu jsem se nemohl zbavit pocitu, že myslí na paní Zagorovou (Trhák). Trochu jsem se styděl za ztvárněnou konspiraci a žádost velitele celníků o potvrzení „zásluh“. Svojí nerozhodností ji totiž dostal do maléru, protože tehdy ji mohl říci, že je ten, který má kožíšek převzít... Stejně to celé bylo nedomyšlené, protože důstojník byl tehdy někdo a nesměl nést zavazadlo. Jak by asi vypadal couraje po perónu s koží?! Z díla mám rozpačitý dojem – hezky to popsal kolega raroh se kterým nelze než souhlasit. Film, alespoň dle mého názoru, diváka nepřevedl z davu těch, co ED neznali do tábora jejich fanoušků. Škoda, ale sláva, ED mohla dopadnout jako pan Dvořák ve filmu Americké dopisy, co bych ji (ani nikomu jinému) z duše nepřál. ()
Je vidět, že i za tuhé normalizace se při troše (spíš asi hodně) snahy dal natočit kvalitní vážný film bez jakéhokoli budovatelského podtextu. Navíc jsem se díky němu zase trošku vzdělal v české historii. I přes některé nudnější pasáže se přikláním ke 4hvězdičkovému hodnocení, Božidara Turzonová byla velmi přesvědčivá a operní árie krásné. (TV) ()
Trochu veľa sa tu spievajú operné árie, ale tak to asi malo byť, keď je to životný príbeh opernej speváčky. Tie lepšie časti prichádzajú v druhej polovici, no zase nasleduje turné pod holým nebom zavŕšené husitskou hymnou. Nemôžem tvrdiť, že som si film užil, môžem len oceniť výkon Turzonovovej a ostatných hercov prvej ligy. –––– Ty lidi chtějí domů. Mají dost tyhle prokletý války. Ratlagové na trůnech se porafali o Evropu! –––– Vaše velká duše by se nevešla do malé země. Českým vlastenčením se víc ztrácí než získává. ()
Jak nejlépe zobrazit útlak národa? Ukázat ho na útlaku a perzekuci jedince. To se Krejčíkovi povedlo i v nejmenších detailech, Destinová musela být tehdy neskutečně vážená osobnost a takovýto film si její osobnost opravdu zaslouží. Skvěle zvládnutá pěvecká vystoupení. Škoda že je film podle mě, tak málo v povědomí. ()
Galerie (10)
Zajímavosti (11)
- Nejen diváci, ale také doboví cenzoři pochopili, že obraz života nezávislé ženy pod policejním dohledem odkazuje k normalizačnímu Československu, a film byl uváděn hlavně v okrajových kinech. (Zdroj: Letní filmová škola)
- Juraj Kukura byl do českého znění namluven Radoslavem Brzobohatým. (PanZahadnyCZ)
- Vhodnou představitelku titulní role Krejčík našel ve slovenské herečce bulharského původu Božidaře Turzonovové, kterou si prosadil navzdory námitkám ze strany produkce. Kvůli filmu se Turzonovová musela naučit árie nazpaměť, aby mohla otevírat a zavírat ústa synchronně se zpěvem Gabriely Beňačkové, pouštěným z amplionu. (Zdroj: Letní filmová škola)
Související novinky
Radoslav Brzobohatý: 1932 - 2012
Pouhý den před svými osmdesátinami zemřel ve středu 12. 9. jeden z nejvýraznějších českých herců druhé poloviny 20. století. Byl představitelem hlavně mužných rolí, drsnějších i těch, díky kterým byl… (více)
Reklama