The Chintamani Carpet and a Swindler
Režie:
Jiří KrejčíkScénář:
Jiří KrejčíkKamera:
Eduard LandischHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Vladimír Šmeral, František Filipovský, Olga Scheinpflugová, Jarmila Kronbauerová, Zora Polanová, Lída Roubíková, Josef Hlinomaz, Iva Janžurová (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Dvě povídky (…z druhé kapsy) Karla Čapka zfilmoval v roce 1964 režisér Jiří Krejčík. V první z nich, Čintamani a ptáci, jsme svědky sběratelské posedlosti lékaře MUDr. Vitáska, který ve vetešnictví objeví světově unikátní perský koberec. Cesta za jeho získáním je více než strastiplná. Majitelka vetešnictví paní Severýnová nemá o hodnotě koberce tušení, a tak jej používá jako pelíšek pro svou fenku Aminu. Majitelka koberce, vdova Zanelliová, má kus u paní Severýnové jen v úschově, a protože jde o rodinnou památku, nechce ani slyšet o jeho prodeji. Noblesní doktor Vitásek se kvůli své vášni nakonec spaktuje s lupičem… V povídce Příběhy sňatkového podvodníka pátrá inspektor Holub po dosud neznámém a nepolapitelném elegánovi, který na starších osamělých ženách vylákal desetitisíce korun. Jaké je jeho překvapení, když po nějaké době vypátrá známou firmu, bývalého podvodníka s losy pana Plichtu. Ten si po pobytu ve vězení musel opatřit pět zlatých zubů, čímž pro starosvětské paničky začal působit přitažlivě a důvěryhodně. A tak začal svou nově nabytou schopnost patřičně využívat. A nedokáže s tím přestat ani po svém zatčení, cestou na policejní stanici… Obě povídky poskytly řadě populárních českých herců příležitost k vynikajícím kreacím. V úsměvných prvorepublikových historkách zazářili mj. Vladimír Šmeral, František Filipovský, Olga Scheinpflugová, Vlastimil Brodský, Jiří Sovák a řada dalších. (Česká televize)
(více)Recenze (100)
Atmosféra jako z Hříšných lidí města pražského (dokonce Jaroslav Marvan si tu čtyři roky před legendárním seriálem střihl roli pana rady), Liškova (v první povídce obzvlášť) výtečná hudba, herecké veličiny v čele s Vladimírem Šmeralem, Jiřím Sovákem, Vlastimilem Brodským, Františkem Filipovským a Josefem Hlinomazem, typický čapkovský humor... Moc povedená věc. Abych ale pravdu řekl, kdyby v druhé povídce nehrál Jiří Sovák, tolik by se mi nejspíš nelíbila. Zatímco originální příběh o zapáleném sběrateli koberců, kterého neústupnost zarputilé vetešnice dožene až ke krádeži, jsem miloval už na papíře a tady byl neméně skvělý. ()
"Bůh lásky není nic proti vášni sběratele." Tyto slova vyřkne v první povídce Vladimír Šmeral jako posedlý sběratel koberců a každý, kdo propadl jakékoliv sběratelské vášni mu dá jistě zapravdu, tedy i já :D. Scéna, když jde s nalitým Josefem Hlinomazem ukrást perský koberec je dokonalá. Ve druhé povídce sňatkového podvodníka s roztomilou grácií ztvárnil Jiří Sovák. Oba příběhy Jiří Krejčík zfilmoval tak, že čapkovský nádech je všudypřítomný. Hudba Zdeněk Liška, tady není co dodat, tajemné orientální zvuky nádherně vyplňují první povídku. Jen je škoda, že film neprošel restaurováním, i když ho ČT vysílala v HD kvalitě, obraz byl mizerný. Třeba se časem dočkáme, snímek by si to určitě zasloužil. ()
Náhled na ranou tvorba Jiřího Krejčíka u mě kolísá mez nadšením (Svědomí, Probuzení) a nezájmem (Svatba jako řemen, Hry lásky šálivé). Tenhle snímek bohužel patří do té druhé kategorie a i přes legendární předlohu a ikonické herce mě zaujal, stejně jako ostatní, Jiří Sovák, který předvádí extra herectví a vše ostatní převyšuje o dvě hlavy. ()
Myslel jsem, že už žádný ze starých českých filmů nemůže rozhodit můj žebříček a to hned na nejvyšších místech. To proto, že jsem Čintamany viděl hodně, hodně dávno a nyní po mnoha letech na DVD. Nádherné, skvělé, bezchybné. Ten film má srdce, které sametově a teple lidsky pulsuje do všech stran a laská příznivce všech žánrů. Díky naprosté propracovanosti všech reálií, má spolu s Hříšnými lidmi i značnou vypovídací schopnost o krásném období první republiky. O hereckých výkonech je v tomto případě zbytečné mluvit, stačí si přečíst jména. Zfilmovat Karla Čapka představuje pro režiséra značné riziko. Může předlohu ještě umocnit nebo slušně řečeno vyvolat rozpaky (Lotrando a Zubejda). Jiřímu Krejčíkovi se povedlo to první. ()
Sběratelská vášeň je opravdu nebezpečná. Takový obyčejný "tépich" a pan doktor je schopen obtěžovat starou dámu v zahradě smrti.Atmosféra počátku století ja zachycena moc pěkně, i při vykrádání obchodu je doktor dokonalý gentelma. Druhá povídka je snad ještě lepší. Jiří Sovák je opravdu neodolatelný, to asi ty zlaté zuby... ()
Galerie (28)
Zajímavosti (5)
- Při natáčení scén z nádraží si režisér Krejčík nechal přinést megafon, aby přeřval vlaky. Megafon byl ale poruchový, proto byly jeho pokyny slyšet jen částečně. Krejčík se rozčílil a praštil megafonem o zem. Rekvizitář, který stál vedle režiséra, po něm skočil a narazil si o jeho hranu ret. Krejčík skončil u lidového soudu, protože byl obžalován z „brutálního napadení“ rekvizitáře. Byl odsouzen k veřejné důtce. (raininface)
- Snímek byl natočen na motivy knihy "Povídky z druhé kapsy" Karla Čapka. (Terva)
- Jako ideálního představitele MUDr. Vitáska navrhla Hugo Haase Jiřímu Krejčíkovi přímo Olga Scheinpflugová. Jiří Krejčík několikrát Hugo Haase ve Vídni navštívil, ale vzhledem k hercově zdravotnímu stavu byl nakonec nucen se svého původního záměru vzdát. Dalším kandidátem byl Jan Pivec, který roli odmítl s tím, že nebude hrát vedlejší roli v něčem, kde hlavní roli hraje čuba. Jiří Krejčík tedy oslovil Karla Högera. Tomu se scénář okamžitě zalíbil a Krejčíkovi na roli kývl. Mezitím však Krejčíkovi volal Pivec. Byl nadšen scénářem a roli chtěl přijmout. Když mu Jiří Krejčík odvětil, že roli už nabídl Högerovi, Pivec opáčil: „Učitelskej? Jak by takovou roli mohl hrát učitelskej" (narážel tím na původní zaměstnání Karla Högera) a pravil, že si to osobně půjde s Högerem vyřídit, ať je Jiří Krejčík bez obav. Jak řízení mezi oběma mistry probíhalo, těžko říct. Jisto je, že roli nakonec získal Vladimír Šmeral. (helianto)
Reklama