Hry lásky šálivé

Tak trošku Dekameron po česku... Nevím, jak v době svého vzniku, ale teď každé uvedení v TV vítám i kvůli hercům, kteří již tady nejsou anebo vypadají zcela jinak... (no ano, jako my všichni, ale to neřešme!) Hlavně v první povídce jsou úžasné i renesanční kostýmy. Prostě příjemná a vtipná záležitost nejen pro pamětníky! (08.07.2007)

Perfektní komedie, mne baví zejména druhá povídka. A ty řeči, že je to rozvláčné a mělo se to zkrátit? To už jste opravdu z amerických rádoby komedií někteří tak zblblí, že po komedii vyžadujete, aby na vás humor sypala od počátku do konce jak tatra písek z korby? Inu pro každého to asi není, zvláště ne pro ty, kteří neradi přemýšlí a nevyhledávají i skrytý humor, nebo jen úsměvy. Jejich chyba. Ale protože to nechápou, neznamená to ještě, že je to špatný film. Pan režisér Krejčík věděl moc dobře, co činí a výsledek stojí za to! (16.10.2014)

Krejčík se měl stát spíš chirurgem nebo zavařovačem okurek než režisérem. Jeho díla jsou perfektně řemeslně zpracovaná, nicméně hodně sterilní, není v nich život a tedy ani humor. První povídka hezky ukázala trudný život středověké dámy zavřené neustále na zámku, s nikým se nestýkající, která tak podlehne nejapnému vábení floutka, kterého by každá trochu zkušenější žena za jeho kecy poslala do míst, kam se lidi posílají často, ale jen málokdo tam skutečně jde. Druhá povídka zase krásně ukázala lenost šlechty, neboť kdyby se Sovák jen trochu snažil a zapojil fantazii, určitě by Budínovou neodmítl, neboť ta ve svém věku vypadala výborně. (23.02.2014)

Československý film, jenž se skládá ze dvou povídek s milostnou tematikou : Arabský kůň od G. Boccaccia a Náušnice od Markéty Navarrské. První povídka pojednává o výměně drahého arabského koně milánskému podestovi (M. Kopecký) za čtvrt hodiny důvěrného rozhovoru s jeho půvabnou ženou B. Turzonovovou. Bohužel umění mistra Kopeckého bylo zastíněno zdlouhavým a nudným Adamovičovým nabíjením, jenž však nakonec splnilo účel. Druhá o poznání lechtivější povídka vypráví o mladé, panensky neposkvrněné komorné (M. Vašáryová), nastoupivší službu u sexuálně naruživého italského šlechtice s nevinným úsměvem, jehož zahrál skvěle J. Sovák. Dochází zde k poměrně vtipné záměně milostných partnerů, v níž figuruje zejména ještě víc sexualně nevybitý lokaj P. Landovský, jenž jako obvykle prokázal velký komediální talent. Celkově hodnotím Krejčíkovo povídkové dílo pouze průměrně, přičemž druhá část byla z mého pohledu mnohem zajímavější. (27.10.2014)

„Moje trýzeň je spíš metafyzické povahy…“ Po zkušenosti se Svatbou jako řemen jsem čekal něco, u čeho se od srdce zasměji. Ano, bavil jsem se, ovšem zdaleka ne tolik. Arabský kůň stojí hlavně na výborném Kopeckém (skvělá modlitební scéna!), ale jakmile není v záběru, úroveň hned fatálně poklesne. Na druhou stranu, ta „čtvrthodinka“ byla alespoň úsměvná variace na téma „Kolik času je třeba na to, abyste zasadili ctnostné ženě brouka do hlavy?“. První povídka mi vychází na takový mdlý průměr. U náušnice jsem se pobavil více. Sovákův přestárlý prasák, mladá a nezkušená služebná Vašáryová (která je tu, pravda, k sežrání), Landovského buran…výborná sestava. Škoda jen, že to „odhalení“ se natahuje tak neúnosně dlouho. Druhá povídka je tak na slabší 4*. I díky zdařilé Liškově hudbě a Pištěkovým kostýmům, které to vše zastřešují, hodnotím ještě 4*, ale sliboval jsem si od filmu víc. „Chcete toho příliš Messe Vergellesi, nejkrásnější ženu a nejkrásnějšího koně.“ - „Drahý Ricciardo, kůň je někdy skoro tak důležitý jako žena.“ (07.03.2017)