Polnočná omša

Štědrý den 1944. Jedna noc a jedna rodina. Tady a teď. Drsná prověrka lidských charakterů během vypjatých událostí posledních dní války nemá ani vítěze, ani poražené. Portréty lidské zbabělosti i nečekaných hrdinství dosahují v podání předních slovenských herců, mezi nimiž spatřujeme také mladinkou Emílii Vášáryovou, takřka oscarových vavřínů, uniknuvších jen o vlas a přiřknutých o tři roky později slavnému Obchodu na korze Kadára a Klose. Drama, vyhrocené v závěrečném morálním selhání matky, zapírající ve jménu života druhých svého milovaného nejmladšího syna-partyzána, se stává mimořádně silným okamžikem i pro současného diváka. Režisér Krejčík dokázal více než úspěšně navázat na své opus magnum Vyšší princip (1960). (19.01.2015)

Slovenské drama zasazené do období Štědrého dne 1944 sice rozhodně nezapře původ v divadelní hře, ale jako psychologická studie několika lidí s nelehkými dilematy funguje více než dobře. Režisér Jiří Krejčík si k realizaci přizval celou řadu českých spolupracovníků (i pár českých herců), takže je to jeden z mála opravdu československých filmů. Samostatnou pochvalu jako obvykle zaslouží i skladatel Zdeněk Liška, který tu moudře vycítil, že méně je někdy více. (12.05.2020)

Okrem skvelého príbehu ide aj vystihnutie Slovenska v kocke. Pod jednou malou strieškou sú nútení vzájomne kooperovať rôzne povahy, národnosti, idey. Pretože každý každého pozná a veď napokon sme tu všetcia jedna veľká rodina. A tak sa gardista bratá s ideovo opačne naladeným rebelom, nacista s umiernenými inteligentami. Pospolu sa stretajú v rodičovských dvoroch pri príležitosti sviatkov a ceremónií. Všetko s láskavým požehnaním Cirkvi, ktorá urobí pre dietky Božie naozaj čokoľvek. Svojich barančekov miluje bezhranične a tak ich v zlomových chvíľach často neváha obetovať na oltár Svätej inštitúcie. Každý udatne plní svoju ideovú rolu a zároveň - veď sme jedna rodina - v čomsi poľaví. A aby tie vnútorné rozpory dokázali ľudkovia v sebe prekonať, tak mohutne a nahlas pijú a spievajú. Nuž a tí, čo im pitie nešmakuje, tak aspoň podvádzajú, aby neboli ochudobnení a ochutnali trošíčku slastného ovocia zo stromu poznania tisícorakých rozkoší. (22.08.2014)

Adaptace hry Petra Karvaše je výborná. I když víc než epická složka příběhu, odehrávajícího se kdesi v Horehroní, je podstatnější podobenství o zradě - kolaboraci, o lidství, odvaze, o vlastní tváři. Zaujaly mne hned úvodní kontrastující obrazy popravy a proti tomu poklidné vybírání zákusku v cukrárně. Symbolické je zasazení do vánočního času. Výborně vyřešena dvojjazyčnost: titulky, když mluví němečtí vojáci; německý major mluví se Slováky většinou slovensky, ale nedokonale – např.: Vánoce - venku válka,tady tichá harmonie. Perfektní hudba Zdeňka Lišky. Týden před zhlédnutím filmu jsem byl v Zuberci - Brestové, kde probíhaly oslavy SNP. Některé hrané scény (německé přepadávání slovenských domácností) byly jako vystřižené ze zubereckého skanzenu. (24.08.2009)

Dalsi prekrasny dokaz toho, ze najlepsie filmy sa tocili v Ceskoslovensku v 60. rokoch 20. storocia. Drsny uvod do reality + stedry vecer, ktory sa asi tazko zabudne. Vyborni su najma herci : Kroner, Mystryk, Adamcikova, Vasaryova. Smeralova slovencina : no, je to usi piliaci otras, ale budem tolerantny : 89 % (21.05.2014)