Probuzení

Až při čtení zdejších komentářů jsem si uvědomil, že na svou dobu mohlo být zobrazení delikventní mládeže na filmovém plátně velmi odvážné a na diváky muselo působit jako zjevení. No, tento čas je pryč. Dneska už těžko bude někoho Probuzení šokovat. Jinak jde ovšem o stále velmi dobré drama. Po filmařské stránce možná trochu zestárlo, z některým scénáristých motiů lehce čpí naivita, ale možná i kvůli těmto věčem, mě překvapilo jak má film velmi zajímavý a dodnes aktuální příběh o partě problématických delikventů, který mě pohltil a bavil po celou dobu. A to dokonce i při nekterých zdánlivě hlušších chvílich. V popředí je určitě provokativní dívka Jitka v podání Jany Brejchové, pro kterou byl tento film bezpochyby zajímavou příležitostí. Nejvíce mě ale asi zaujala postava Tonka s největším a nejzájímavějším vývojem.. Zpočátku slušný kluk, který se ovšem (Pozor Spoiler!) postupně pod vlivem zamilovanosti a vlivem nové zkažené party nakonec neštíti ani krádeže a nakonec s nimi musí dále prchat a je do všeho jakoby omylem zapletený (Konec Spoileru!) Skvělý psychologický materiál, který si v ničem nezádá s tématy staršího Krejčíkova filmu Svědomí. A je jen trochu škoda, že snad nejzajímavější Tonkova linka a to ta rodinná s náhradní matkou a nervózním otcem trochu zapadne, není rozvinuta a vyzní do ztracena. Stejně zamrzí i kiksy typu, že partu (Pozor Spoiler) celou dobu nikdo nechytil (ani když předtím Jitka utekla z napravného Domova mládeže). I ten idealistický konec trochu praští, (Konec Spoileru!) ale je alespoň stejně jako ve Svědomí takový pěkný a zahřeje u srdce. A celkově určitě musím další drama pana Krejčíka opět ocenit. (28.01.2021)

Film se sice natočil v temných 50. letech, ale mládež v tomto filmu rozhodně nepatří mezi nějaký uvědomělý svazáky a pionýry. Žádnou bolševickou agitku jsem neobjevil a téma o rebelující mládeži je nadčasový, takže klidně by někdo mohl podobný dílo natočit i dneska. Příběh je uvěřitelnej, postavy nejsou taky žádný černobílý figurky a tehdy začínající mladý herci jako Brejchová, Kostka nebo Kodet působili věrohodně. Jsou tam nějaký hluchý místa jako třeba hraní volejbalu, ale celkově tenhle film musim pochválit. Jinak mě zaujalo, že Josef Kemr už tenkrát vypadal jako doochodce. (24.01.2021)

Je neuvěřitelný, že mladý lidi tady maj outfity a účesy, s kterýma by klidně mohli vystupovat i dneska. Pak je zábavný, jak pozdější gentlemani par excellence tady jsou za pěkný hajzly (Petr Kostka, Jiří Kodet). Jana Brejchová už tady ukazuje, že má našlápnuto k pozici evropské hvězdy. Trochu mě rušilo sluníčkové finále, ale jak jsem se někde dočetl, ten konec musel Krejčík přetočit, páč se to soudruhům nelíbilo. (19.11.2023)

Obrovské překvapení. Zprvu nenápadný snímek mě očaroval neopakovatelným duchem přelomu dvou odlišných tváří režimu a nástupem uvolnění, jenž zde charakterízuje hlavně nevázaná rock´n´rollová hudba. Brejchová v roli mladé rebelky naprosto exceluje a baví i dojímá zároveň. Za zmínku stojí i nepřehlédnutelný výkon J. Kodeta. A tolik propíraný konec mi v tomto případě nikterak nevadil. (25.02.2008)

Krejčík opět zaválel. Svého času veliký hit mezi mladými u nás i v zemích ´východního bloku´, který udělal z mladičké Jany Brejchové mezinárodní hvězdu. Bez jakkýchkoliv náznaků ideologizace generační výpověď mladé generace, která se v poststalinské době pozvolna tajících ledů může začít zhluboka nadechovat, rebelantství a nesměle nastupující rock´n´roll. Vynikající Petr Kostka ve svém hereckém debutu. Závěrečná optimisticky laděná scéna znovusetkání byla i přes nesouhlas Krejčíka dodána na popud schvalovatelů. (19.08.2006)