Probuzení

Režisér Krejčík mě opět dostal! Dodnes svěží, moderní film své doby nám bez pretvářky ukazuje mládež v tom nejhorším světle: flámy, alkohol, cigarety, provokace, kradení peněz, útěky z domova a školy, tendence k bezdomovectví i prvním větším zločinům... Jen bohužel v životě to vždy nemusí skončit zrovna takhle šťastně a optimisticky, přesto mi přijde neskutečné, jak nadčasový a pravdivý film vznikl již v roce 1959! V atomosféře rozsvíceného velkoměsta, zakázaného rock'n'rollu i opuštěné skládce vraků aut ožívají zcela reálné postavy mladistvých vinníků i obětí, výborně stvárněné nastupující hereckou generací, z nichž nelze nezmínit především Petra Kostku a Jana Šmída a vynikající, teprve 19-tiletou Janu Brejchovou, které Krejčík nabídl jednu z životních rolích, stejně jako o rok později ve Vyšším principu. 90% (deníček - Z československého filmu 50.let: Dramatické příběhy ze současnosti a moderných dějin) (01.11.2017)

Mládí je krásné.  Člověk má vše před sebou, může být kým a čím chce. Třeba si i přijít k penězům okrádáním druhých. A přesně to v tomto filmu dělá parta, v jejímž čele divák poznává hvězdy českého filmu na startu jejich kariéry. Petr Kostka svého grázlíka hraje stejně uvěřitelně jako Jana Brejchová svou na první pohled nevinnou a bezbrannou podvodnici oplývající krásou. Nelze se divit postavě Tonka v podání Jana Šmída, že jí podléhá a přistupuje na její hru, jež může skončit stejně tak dobře, jako fatálně špatně. Film velice rychle a příjemně plyne a já k němu nemám jedinou výhradu. Tohle byl zážitek, který se vyplatí absolvovat. [10. Noir Film Festival 2022] (29.08.2022)

Jiri Krejcik /Prodavac Humoru/ ako reziser natocil sympaticky ceskoslovensky film z konciacich sa 50. rokov minuleho storocia. Snimok ponal ako sondu do zivota delikventnej mladeze v byvalom Ceskoslovensku, kde exceluje hlavne /vtedy este nadherna/ Jana Brejchova a divak ma moznost nahliadnut do realii Ceskoslovenska 50. rokov. 60 % (28.07.2015)

Československá odpověď na amerického Rebela bez příčiny a předchůdce francouzské Bandy pro sebe. Jiří Krejčík nebyl špatný režisér, ale nebyl to ani žádný Jean-Luc Godard a Petr Kostka není žádný James Dean. Na své dva slavnější bratříčky tak film něco ztrácí. Nebýt výborné Jany Brejchové, tak by snad zaujal snad jen svým námětem, který bůhvíjak prošel přes tehdejší schvalovací proces. Fakt o to pozoruhodnější, že si nehraje na žádnou idealistickou výpověď o zkaženém životě slušného socialistického člověka. Dokonce i původně vzorný Tonek je několikrát varován a když už se dostane na šikmou plochu, tak to není díky tragické chybě, ale díky řetězci dobrovolných voleb. Destruktivní Jitka je sice nezbytný katalyzátor, ale ze svého osudu může vinit jen sám sebe. Zajímavý snímek, tuším že ojedinělý v naší kinematografii před Novou vlnou. (16.08.2014)

Není zas tak těžké sklouznout na šikmou plochu, když se člověk zakouká do divné holky, která má kolem sebe partu floutků. Od drobných výtržností k první zlodějině a pak už to jede. Naštěstí každý má v socialismu právo na druhou šanci, takže to dobře dopadne. Partička Kodet, Kostka, Brejchová je výborně ztvárněná parta výtržníčků a Jan Šmíd coby trouba-oběť taky moc dobrý. 85% (24.04.2016)