Prodavač humoru

Jak je vidět v posledním Krejčíkově celovečerním filmu, problém "komerčního zboží" v divadlu, filmu a televizi propukl ve velkém již dávno před vznikem komerčních televizí. Krejčík ve filmu zachytil v autentických reáliích své doby takový obchod s laciným humorem již za socialismu, kdy titulní hrdina se začne ocitávat v hraničních situacích kolem obchodu s humorem. Neostává jenom u klasického vyprávění děje, míchá v tíživých momentech i poměrně hrůzostrašné snové flashbacky (připomínající od Krejčíka o tři roky starší Povídku malostranskou). Ale přes to všechno jaksi v té poměrně dlouhé stopáži film místy hodně ztrácel na šťávě. Estrádní čísla "Humoru na cestách" na čele s moderujícím i zpívajícím Kundrtem /Ivan Vyskočil-starší/ působí přesně tak, jak dle obsahu filmu mají – příšerně. Bohužel jich bylo v celém filmu tolik, že pravděpodobně právě ony srazily i celkový dojem z filmu, na který se ale rozhodně stálo za to podívat. Naopak prvních 20 minut (jako příprava na vhození do kulturního a morálního "temna" v 80. letech) v podobě konkursu nejrůznějších talentů a s porotcem Leošem Suchařípou byl docela super nářez! Miloš Forman natočil v Konkursu (1963) filmovou předzvěst o soutěži ve stylu Superstar, Jiří Krejíček zde načrtl přehlídku ucházejících se "talentů" ve stylu budoucího Česko Slovensko má talent (probíhající s odlišným názvem v různých krajinách světa). Možná škoda, že tuhle část námětu nevyužil na celý film. Z konkrétních estrádních čísel více zaujala snad jen "Kamélie" Dana Vlková jako šansoniérka Madelaine. 65% (29.06.2018)

Smutně surové. Divíšková jako ultra čarodejnice, i když musím přiznat, že si za to Jožin mohl sám. Hodně jsme se u sledování napřemýšlel, protože jsem v televizi propásl začátek a viděl to až od okamžiku, kdy Petránek byl šikanován. Takže mi vrtalo hlavou, když jsem si film pustil od začátku, jak se mohl z výsostné pozice takhle propadnout. Film krásně reflektuje situace, které velmi dobře znají všichni pracovníci MKS a podobných organizací vytvářející socialistickou kulturu. Satinský skvělý a Ivetta Kornová moc pěkná. (04.02.2022)

Méně známý zároveň však hodně odvážný tvůrčí snímek vynikajícího reřiséra Krejčíka z časů reálného socialismu, výborně fungující i jako satira nebo nemilosrdná parodie o pokleslé socialistické zábavě v tomto případě o poměrech v jedné estrádní agentuře..Julius Satinský byl ve své tragikomické roli s výraznou příměsí neobratnosti a smolařství velmi dobrý..Ve filmu navíc zazněla hudba v té době už nepovolované a zakazované skupiny Pražský výběr. Filmu se ale nakonec dostalo jen omezené distribuce, jeho televizní vysílání bylo v roce 1985 pozastaveno a snímek se znovu objevuje na našich obrazovkách až někdy v říjnu roku 1990. (22.06.2008)

Vynikající satira na poměry, které panovaly v době komunismu v prostředí umění a kultury vůbec. Stačí se znelíbit a vaše sekretářka, kterou jste jako ředitel musel zkousnout v podobě tlačenky vám rázem dělá šéfovou a vy musíte lítat jako blázen a prodávat humor, který stojí za starou belu. Jako trezorový mohl být film v kinech uveden až po roce 1989. Slabší 4*. (24.06.2008)

Kandrtův Humor na cestách byl opravdu děsná blbost. Krejčíkův film ovšem překvapil. Socialistická společnost nezdravých vztahů, rodinných problémů, úplatků, známostí, šedé ekonomiky, protekce, to se soudruhům opravdu nemohlo líbit. Hlavní hrdina byl semletý tak nevinně, ale vědomě. Jako připomínka dob nedávných zajímavý film. (27.10.2021)