Prodavač humoru

Neřekl bych, že film dnes neosloví. Vždyť se stačí jen přenést v době, kulisy, herci a šlendrián dnešních "kandrtumělců" zůstává týž – od estrádních bavičů až po blikotavé "hvězdičky" pop-music. O jejich "oblíbenosti" nerozhoduje poptávka, ale schopný manažer, který je protlačí kamkoli, samozřejmě že za tučný peníz, a ne nějaký obolos. Nadčasový snímek. A propos, dost jsem se pobavil, když jsem spatřil nápis na přední bláně kopáku bicích, které stály na pódiu. Blána se pak ještě objevila v jednom záběru na zdi v kanceláři ředitele umělecké agentury, takže jsem si to potvrdil. MIMIKRY! Shodou okolností hrál v tomhle filmu Jirka Lábus taktéž kytaristu rockové kapely. -:) (19.10.2009)

Tento poslední Krejčíkův film pro kina je z roku 1984 a je neuvěřitelné, jak je pořád aktuální. Změnily se sice některé společenské reálie (agentura v normalizačním ČSSR), a z filmu jsou nepřehlédnutelně cítit 80. léta minulého století, přesto ústřední motivy rezonují i dnes - korupce, klientelismus, vydírání. Ty stupidní estrády jsou vlastně jen vedlejším motivem, jsou jen prostředkem k odhalení zrůdnosti jednání bezskrupulozních lidí typu Kandrta (Vyskočil), Pospíšila (Zedníček) či Binka (Řehák). Ve filmu je několikrát zmíněno, že lidem-divákům se ty blbosti vlastně vůbec nelíbí, že na to nechtějí chodit a odcházejí ze sálů. To je optimistický pohled, že s lidma to nemusí být zase až tak špatné; pouze jsou - a jsme opět u těch hlavních motivů - těmito estrádami sami korumpováni (u těch prostších, aby zapomněli, v jakém marasmu žijí) a vydíráni (u těch vnímavějších, aby kupovali to co je, protože nic lepšího nedostanou, protože by to nevydělávalo dost peněz). No není to jako dnes? Rozdíl je snad jen v tom, že kapitalističtí estrádní "kulturtrégři" se navíc naučili používat stupidní pokrytecký argument "divák si to žádá"... Proto z názvu filmu je nejdůležitější to slovo "prodavač". Pokud bychom chtěli film, kde hlavním motivem bude ten estrádní "humor", pak vzpomeňme na Felliniho Ginger a Fred. (10.08.2013)

Uvádět u snímku v první řadě, že se jedná o komedii, mi nepřijde právě nejlepší, protože v první řadě je tenhle Krajčíkův film psychologickým dramatem. Julius Satinský je v roli muže, který je stíhaný osudem, tedy hlavně lidmi, naprosto skvělí, a mnozí další herci (hlavně Zedníček) ukazují, že rozhodně máme někoho, kdo dokáže zahrát zajímavé role v dramatu. (08.12.2014)

Zaujímavé je, že koncepcia príbehu je postavená na tom, že ak niekto (aj keď pod nátlakom zhora) akceptuje hlúpu estrádnu zábavu ako vzorový model osvety, ostáva ako tak čistým, pokiaľ nezoberie hmotný úplatok. O tom sú všetky tie smiešne scény, kedy priamo do bytu sú dodávané pivá a neviemčoešte, ktorý "statočný" kulturträger v úvode neznáša a pchá všetky jemu podsúvané peniaze a veci do vrecák späť úplatkárom. Neskôr do bahna korupcie zabŕdne, navyše doma mučený veliteľkou koncentračného tábora. Július Satinský svoje pracovné i domáce peklo stvárnil bravúrne. Povisnuté volie oči a mrožie fúziská k takejto rezignovanej postave viac než svedčia. Naviac ak v minulosti si zrejme predstavoval inú realitu umeleckého kultúrneho rozvoja v socialistickom Československu. Estráda, ktorá prekladá všetky epizódy vo filme, prekoná veľa z najhorších očakávaní. Ale zrejme ako u koho - o čom svedčia nadšene rozžiarené očká a úsmev na tvári Jožinovej (to jest Satinského) dcéry, dychtivo hltajúcej ďalšiu porciu výkalov zábavnej, transvestitne pôsobiacej show. Poznámka: Vrátim sa k úvodnej vete komentára. Presvedčenie jedného z mojich obľúbených románových detektívov je presne opačné ako u Satinského tuná: "Hotovosť zobral v čase výkonu služby ako policajt vždy. Ak niekto ponúka, bolo preňho plytvaním energie presviedčať takúto osobu o opaku. Pokiaľ však išlo o vraždu, či iné fyzické ublíženie, nebránilo mu podobné "korupčné" jednanie konať vždy v prospech dolapenia skutočného páchateľa. V prvom rade tomuto detektívovi išlo o akési prirodzenoprávne posúdenie správnosti toho, čo sa môže a čo je už za hranicou. Naproti tomu vo filme pôsobí strnulé trvanie na odmietnutí drobnej hmotnej pozornosti ako smiešne v porovnaní so zmierením sa hlavnej postavy s aktívnym osobným kultúrnym vymývaním mozgov: s doslova aktávnym šírením umeleckej sračky. Druhá poznámka: Užívateľ mchnk správne poznamenáva, že dnes sa obchod s kultúrnym brakom presunul do televízie (a na webové stránky, kde okrem masívne šíreného hovnového humoru, na ktorom sa zabávajú milióny aktívnych vysokoškolsky vzdelaných "chytrých" užívateľov je šírený obsah s minimálnou či slabulinkou hodnovernosťou - dodávam ja) a výrazným spôsobom ovplyvnil aj jej verejnoprávnu podobu. Dnes sú na podobných pozíciach nákupcovia audiovizuálnych diel programových oddelení jednotlivých televízií, teda istých úradov propagandy. (01.07.2013)

Humor na cestách, písničky, vtipy, tance...ano Kandrtův humor a "populární umělci z filmu a televize" - to byla opravdu krásná směsice estrádních zhovadilostí...tenhle film jsem si prostě zamiloval a je mi líto že se v televizi neobjevil už hodně dlouho, kromě Kandrta je ještě špičkový "výběr talentů" na začátku. (19.07.2005)