Svatba jako řemen

Představa komunistického čtyřicetiletí jako monolitu hrůzy a zločinu při konfrontaci se skutečností selhává až příliš často. SVATBA, dílo "pražského předjaří", je typickým projevem tehdejšího současného filmu. Zdánlivě banální příběh intimní situace, která se pohybuje i nepohybuje na pomezí znásilnění a zhrzeného a oklamaného citu, rozehrává celou škálu lidských povah a jedinečných kreací. Mladá generace, která se tu představuje, je poměrně záhy rozváta do celého světa. Ale ve filmu zblízka vidíme dožívající obávanou aroganci padesátých let, z níž zbývá zteřelá a ne příliš vážně braná frazeologie, počínající konzumismus na pozadí zastaralých aut a oprýskaných domovních omítek i nástup společnosti, která je odhodlána tento stav zvrátit. Zvlášť výmluvný je v této souvislosti tradičně prostořeký Landovského komentář z bonusů, z něhož se dozvíme, jak se Pucholt, skvěle ztělesňující socialistickou karikaturu kadeta Bieglera, o přestávkách mezi natáčením bavil tím, že zastavoval řidiče a po příslušném pokárání jejich servilnost odměňoval jimi dychtivě konzumovanými lízátky pořizovanými VP "obětavě" za jeho vlastní peníze. Lze-li režim tohoto typu pojednávat tak uvolněně a současně přesvědčivě, je za to třeba poděkovat dvěma nadčasovým mistrům našeho hraného filmu: scénáristovi Zdeňku Mahlerovi, který v té době prožíval zřejmě vrchol své tvorby, a pábitelsky sveřepému režisérskému dělníkovi českého stříbrného plátna Jiřímu Krejčíkovi. Je otázkou, nakolik některé detaily "kosmetiky doby", tj. šedesátých let, mohou být plně srozumitelné i dnes. Je to nicméně otázka, vyvolaná skvělým dílem mimořádné doby. SVATBY zdálky času tak zlatých let šedesátých. (25.04.2008)

Když jsem včera (24.11.09) sledoval tento film, uvědomil jsem si, v čem také spočívala genialita české nové vlny v 60. letech: 1. schopnost režisérů obsazovat herce i neherce, kteří však umělí hrát:-) 2. v každém filmu je obměna hereckého osazenstva, ne jak dnes, kdy v podstatě filmují pořád ti stejní (Polívka, Liška, Trojan apod.). Svatbu jako řemen by měli všichni sledovat minimálně kvůli těm policistům, když už nic... kdoví, co by bylo, kdyby Pucholt neemigroval... (25.11.2009)

Pomalejší a vážnější rozjezd se postupně mění ve vtipnou svižnou komedii. Nevím, jestli si dokáží dělat i jiné národy srandu úplně ze všeho. Na pozadí vyšetřování znásilnění (značně komediálním až parodickým způsobem) se neuvěřitelně přesně vystihuje atmosféra doby a povahy jednotlivých lidí a jejich rolí a to opět formou výborně vypointovaných vtipných situací. Navíc Pucholt dokázal předvést famózní výkon, který je podpořený skvělým scénářem a režií. Díky tomu, co věta to perla, která se vrývá hluboko paměti. :-) (29.09.2014)

Herci bezchybní, ale dějově mě to až tak neupoutalo. A hlavně bylo to chaotické (došlo k znásilnění, nebo nedošlo(?) a nepříliš vyrovnané po scenáristické stránce. Jasně, na tu dobu určitě odvážné a provokativní téma, ale dneska se síla této komedie pomalu vytrácí, ale řada gagů zůstane nepřekonána. Ke znásilnění došlo. (16.10.2009)

Tak mně ústřední téma tohoto filmu (znásilnění) moc...nesedlo. Zkrátka mi nepřijde vhodné, ať už se příběh nakonec vyvine jakkoliv. To ale neznamená, že se mi film nelíbil. Jsou v něm úžasné dialogy, skvělé postavy, vynikající herecké výkony (Pucholt a Vostrčil - dejte ho už konečně do databáze! Zaslouží si to:-) ). Ale na pět to není, protože ať je scénář jakkoliv vybroušený a skvělý, zápletka se znásilněním do komedií nepatří. Teda aspoň já to tak vnímám... (23.11.2005)