Svatba jako řemen

"Dělat si srandu ze znásilnění je možné snad jenom v Česku," prohlásila zaujatě moje polská žena a je fakt, že hlavou se mi též honily různé ambivalentní pocity o neuvěřitelně aktuálním tématu snímku, jenž nemá úplně jasné morální poselství a podivně se v něm mísí satira, vážnost a takový ten ryze český bodrý humor, který opět nejasně proráží otázku znásilnění. Ovšem zmíněná satira je to výborná a na svou dobu nevídaná, něco, co znám spíše od pozdějších polských snímků a nelze se divit, že byl film ztrezorován. Uzamčena tak ale byla také nekončící sada hlášek a naprosto excelentních hereckých výkonů, zejména pak herectví fenomenálního a maximálně roztomilého Pucholta. (11.04.2024)

"Soudruhu, byl jsi označen, že ses podílel tady na soudružce." No co, co, co. Možná podílel, možná nepodílel, ale ti lidský příslušníci to určitě vyšetří - tedy pokud nezavaří psací stroj zběsilými údery. Mě tato svatba prostě baví, i když zákeřně haní študované příslušníky Sboru národní bezpečnosti, ale také nabízí originální kousky v podobě rekognice ženichů, diktování výpovědi poškozené podezřelým, sťaté muzikanty s přísně tajnými dokumenty i soudruha tajemníka, který to se soudružkou prodavačkou rozhodně nedělal, ale pro dobro podezřelých ho není třeba ve spise jmenovat. (11.07.2017)

Aká dlhá a ťažká je cesta, kým sa z obeti znásilnenia stane niečo celkom iné. Množstvo hlášok, čo vypustí soudruh esenbé v podaní Pucholta by naplnilo aj viac filmov a jeho neohrabané herectvo sa presne hodí k neohrabanému príslušníkovi. Toľko srandy si z polície, jej vyšetrovania a rekonštrukcie činu neurobia ani dnešné seriály o policajtoch. Keď sa k tomu všetkému pridajú účastníci svadby, Zázvorková a ďalšie legendy, tak je o výbuchy smiechu postarané. Svadobného poisťováka akoby vystrihli zo súčasnosti. Nakoniec je z toho taká staršia verzia anglickej klasiky, tentokrát Štyri svadby a jedno znásilnenie. –––– Soudruhu, byl jste označen, že jste se aktivně podílel tady na soudružce. –––– Ale když ho přemoh spánek, to přeci nemoh být způsobilej. To je příroda. –––– No co, co, co? Byl jste tázan? Dyť je to jasná provokace orgána. –––– Soudruhu náčelníku, nechte mě to. Dyť je to moje první znásilnění. (03.04.2014)

No, co, co, co?! Náčelníku, proč nás lidi nemají rádi..? To je ta vaše liberálnost, náčelníku..To jsou jen některé vynikající hlášky pronesené v této vynikající situační frašce a stejně tak i brilantní satiře vysmívající se v podstatě rozdílu mezi proklamovaným a skutečným..Celému filmu vévodí svým jedinečným, v té době už značně zralým herectvím, mladý prostoduše agilní a neohrabaný příslušník VB (Vladimír Pucholt), kterému je tu do ruky dána moc rozhodovat o osudech druhých..V uniformě a s čepicí se cítí být pánem nad všemi, povýšeně přikazuje a rozhoduje, co má kdo dělat..Vnitřně je však nejistý a zmatený, sám se dostal do situace, kterou nedokáže stoprocentně ovládat, na rozdíl od svého profesně staršího a zkušenějšího kolegy o životě ještě nic neví, hlavu má zaplněnou pouze profesními frázemi a ideologickými hesly. Zastrašování lidí by mu tedy šlo, běda, jak se někdo ozve. Pucholtova veskrze negativní ale jinak komická a celkem i milá postava, která se ve své hlouposti byla schopná dopouštět i nechtěného zla, byla zároveň asi nejsilnější složkou filmu, stojí na něm de facto celá myšlenka filmu..Byla to zároveň jeho poslední filmová role, před odchodem do zahraničí za lékařskou kariérou! Ostatní figurky byly vesměs vtipné, ať už znásilněná dívka (Iva Janžurová), rafinovaná a vychytralá venkovská dívka dvojí tváře, matka (Stela Zázvorková), starý otec (František Filipovský), se sebevražednými sklony, Hrzánova krásná přesvědčivá komická figurka ženicha, politováníhodná, směšná, věčně omdlévající a obracející oči v sloup, a v poslední řadě i jeho dva kamarádi, kde vynikl především Pavel Landovský jako bezchybný prostoduchý maník, který má nakonec ale i duši....Krásný film, od Jiřího Krejčíka můj druhý nejoblíbenější a v jeho filmografii tak 3-4 nejhodnotnější... 85%. (08.05.2006)

U tohodle filmu mi asi víc chyběl typický lidský nadhled, který umí snad jenom Miloš Forman. Nechci ale tvrdit, že škoda, že tenhle film nakonec nedostal na starost právě on. Na druhou stranu totiž nemůžu říct, že bych se nebavil. Svatba jako řemen je skvělá komedie, pro Čecha vlastně naprosto typická. My si dokážeme udělat legraci z těch nejvážnějších věcí..a co je nejhorší, celý národ se jim zasměje. Tak proč bychom se nezasmáli znásilnění i my. Teď už třeba vím, jak budou Češi reagovat, až nějaká holka přiběhne a s klidem bude tvrdit, že byla znásilněná. Pokud to bude nějakej bláznivej případ, tak desetina lidí ji obrečí a zbytek na internet nadhodí stoprocentně černý humor, který zasáhne každého z nás. Dokázali to u české vlády, dokázali to u Zemana (u toho především), tak proč ne právě u znásilnění. Česká nátura se asi jen tak nepochopí... (28.06.2013)