Svatba jako řemen

Tohle je určitě jeden z nejlepších filmů 60 .let. Jan Vostrčil a Vladimír Pucholt jako esembáci jsou nezapomenutelný. Trojice domnělých násilníku je taky k pokukání. V podstatě celé obsazení je vynikající. Nejlepší část z filmu je onen výslech a ty dva muzikanti v čele s J.Hlinomazem. Nejlepší Krejčíkův film. (24.12.2007)

Svatba jako řemen má ožehavý příběh, skvělé provedení a satirické podání. Téma s pokusem o znásilnění jistě není vhodné k veselí a smíchu. Ovšem jako hravě neposedná satira společnosti to celé funguje s nevšedním půvabem pobavení i uvědomění si mrazivého stavu skutečností. Již jen jednání nádražního pokladníka je výstižné. O co působivější je potom chování i charakter stranického funkcionáře, či policejního sboru, vůči jejichž jakémukoliv jednání není možné protestovat. Ale i chování ostatních lidí v průběhu celého příběhu je příhodným ironickým políčkem společnosti. Pro mne jsou hlavními hrdiny příběhu představitelé příslušníků policejního sboru Veřejné bezpečnosti (skvělý Vladimír Pucholt a neméně dobrý Jan Vostrčil). Ti předvádějí nekompromisní hru na udržování pořádku, vyšetřování závažných i nezávažných trestných činů, netrpění ani náznaku odporu, poslušnosti i toho lidského liberalismu v rámci celé té složité komplexní hry spravedlnosti a pořádku a moci. Další v pořadí je zneuctěná prodavačka potravin Hana (dobrá Iva Janžurová) s rozporuplnou pověstí, s diskutabilním důvodem, s nechtěným zážitkem, s nátlakem z vnějšku a nakonec i s odevzdaností a kapitulací. Další v pořadí jsou nadržení vyděděnci z běžnosti a násilníci z popudu s dotěrným iniciátorem (dobrý Pavel Landovský), sebevědomým svůdcem (dobrý Jan Schánilec) a ostýchavcem v pohnutí divokosti i zlomyslnosti náhody osudu (dobrý Jiří Hrzán). je tu uražená nevěsta (Alena Hesová), která si bere velmi osobně veškerý stav věcí. Jsou tu rodiče nevěsty: matka (dobrá Stella Zázvorková), která se snaží vše zachránit a urovnat, a otec (dobrý František Filipovský), který by nejraději ode všeho utekl. Z dalších rolí: mocný a nadržený tajemník (skvělý Jan Libíček), bodrý ženichův strýc a voják (Ilja Prachař), bezstarostný a zadržený hudebník (příjemný Josef Hlinomaz), zneužívající vedoucí obchodu potravin (Jiří Lír), svérázný pokladní vlakového nádraží (Václav Kotva), zvědavá a škodolibá teta Růža (Anna Kratochvílová), či velice rozhořčený ženich (Jiří Hálek). Svatba má býti místem nestřídmého obžerství. Policejní orgán se většinou dožaduje naprosté poslušnosti prostého lidu. A toto je velice adresná a kousavá satira společnosti. (06.06.2016)

Jedna z nejlepších filmových komedií vůbec. Tetsuo mluví náležitě k věci, nicméně scénáři křivdí nevšímaje si, jak kriticky se zde pohlíží na vžité předpojatosti (viz Pucholt, Lanďák, Zázvorková, nevěsta) i na prasečí mužské způsoby (vedoucí samoobsluhy, tajemník, opět Lanďák a vlastně i "Dynamo Pecka"), vůči nimž je běžná dotyčná bez možnosti adekvátní obrany. Ostatně napojení protirežimní policejní satiry na diskutovanou ošemetnost dosud nikdo z nás neumí náležitě docenit. (Krom toho Tetsuovi uniklo, že onen zločin ve skutečnosti neproběhl - leda ve stádiu pokusu a i to je na diskusi. Že Pomothyho čsfd přejímá do rubriky Obsah výpotky dementů podepsaných jako "oficiální text distributora", je ovšem věc jiná.) (08.07.2017)

„No co co co?! Byl jste tázán?“ Tak u tohoto filmu jsem s očekáváním silně přestřelil, takovou grandiózní jízdu jsem opravdu nečekal! Naprosto parádní komedie (jedna z těch nejlepších československých co mi kdy přišly pod ruku) stejně jako velmi kousavá až sžírává satira s hláškami, které by se daly tesat a přitom z mnohých pěkně zamrazí. A díky tomuto Krejčíkovu počinu se už nemusíte ptát, zda jsou tu dráhy kvůli lidem nebo jestli jsou tady dráhy…kvůli lidem, už víte, že s předtuchou nemůžete pracovat, pyžamo už snad nebude přísně tajný, neměli byste mluvit o znásilnění jako byste si koupili deset deka bonbonů, to by totiž mohla říct každá, měli byste si dávat pozor na floutky, kteří jednu znásilní a druhou zbouchnou, pak můžete doufat, že znásilnění snad není politický zločin a také se můžete spolehnout na stanici VB, kde jistě jistě mají lidské pochopení. Armáda kvalitních herců v ještě libovějších rolích, i když Pucholt mě asi sundával nejčastěji. Jasných 5* a 3 moje nejoblíbenější hlášky na konec: „Soudruhu, byl jste označen, že jste se aktivně podílel tady na soudružce.“ ; „Jo počkejte, říkal, že od zejtřka život pro něj nemá smysl nebo co.“ -„Život pro mě nemá smysl už odedneška“. - „To byl ženich!“ ; „Dyť se vo nic nejedná, já bych si jenom odskočil, vožením se a hned jsem zpátky, čestně.“ „Občane, vy jste v šetření, víte co je to v šetření?“ – „Ne.“ – „No tak vidíte!“ (08.08.2013)

No tohle to byla bomba. Zaujala mě už Liškova skvělá hudba u úvodních titulků a pak ta herecká smršť, co jede od začátku do konce. "No co co co co co?" Vladimír Pucholt a Jan Vostrčil v přesně těch rolích, v kterých je mám nejrači. Přirození, hláškující, vtipní, dokonalí. Nejsou to žádné zalamovačky, ale usmíval jsem se u toho celou dobu - a sem tam přifrčel i nějakej super fór ("Vždycky jak píšu rychlejc, tak se mi to takhle zasekne."). Celý děj je jedna velká veselohra a u většiny situací si člověk už jen tak říká: "to už se v dnešní době nemůže stát" nebo "tenkrát se to řešilo ještě jak mezi slušnejma lidma" nebo "tenkrát se nic tak nehrotilo" nebo "tenkrát byly některé věci jednodušší". Každopádně potlesk všem, kteří tenhle skvělý český kousek vymysleli, sehráli, zrežírovali a jinak se podíleli. (11.03.2021)