Císař a tambor

Není zcela jisté, jestli v roce 98 už na Moravu dorazila kamerová technika, protože tohle bylo evidentně točený vydlabanou bramborou na proužky mlácený slámy. A jinak Televiznímu studiu Ostrava to zase střílí... Kanonáda prázdnoty a bezobsažnosti, nepřekvapivosti a kolosální nudy vrcholí asi nejdebilnější bitevní scénou všech dob. Pohádkou běhají psi a svazují loupežníky. Panna Márinka vystavuje z okna staré chaloupky svá poňoukadla (obě bohužel stejně rozostřená). A pak se tam děje něco, co by v jiný časoprostorový dimenzi mohlo částečně dávat smysl... Chtělo by se říct "snaha byla". Ale ona nebyla. Tak bohužel... (26.12.2022)

Tenhle snímek v době svého vzniku prošuměl distribucí bez velkého ohlasu a příznačné je, že z bezmála dvou set hodnotících k dnešnímu dni nikomu nestál za několikařádkový komentář. Základním problémem je tuctovost a nenápadnost snímku. A ta zase vyplývá z průměrného nedotaženého scénáře. Není to vyloženě špatný film, Vetchému ani v tomto filmu nechybí charisma, ale je to prostě záležitost na jedno koukání, ze které si už druhý den nic nevybavíte. Celkový dojem: 50 % - především díky dobře zkomponované hudbě s barokními motivy. (02.02.2007)

Pohádka zcela prosta pohádkových rekvizit, ale proč ne, i když ten převod pověsti o lidovém císaři je taky trochu přitaženej za vlasy. Dost to těží z dočasné dobové popularity Petra Rajcherta, což není úplně dobře, ale naštěstí Ondřej Vetchý zachraňuje, co se dá. A v Náměšti nad Oslavou já to mám rád. (11.10.2016)

..."Jako by to bylo poprvé..., ale šaty ještě z nikoho pána neudělají..." A tak cisař se v převleku vydává po své zemi, aby se na vlastní oči přesvědčil, jak se věci doopravdy mají. Škoda, že současné "vládce" to nikdy nenapadne, ale na to je třeba odvahy a smysl pro spravedlnost. Překvapilo mne, že Ondřej Vetchý hraje roli vážného císaře, pořád v něm vidím toho roztomilého čertíka z jiné pohádky. Ale vzhledem k jeho morálním zásadám a slušnosti by lepšího nemohli vybrat. A opět mě potešil i Norbert Lichý. (19.12.2013)

Nepohádková pohádka. V Císaři a tamborovi je využíván vypravěčský a filmařský styl používaný v pohádkových projektech, ale pro absenci nadpřirozených bytostí a sil bych příběh samotný mezi pohádky neřadil. Jedná se o rodinný dobrodružný příběh o spravedlnosti a síle lásky, která překoná všechny překážky. Možná pohádkovým dojmem působí celá vykonstruovanost děje a přítomnost nepravděpodobných náhod, film se snaží nenápadně řadit do škatulky po boku legendární pohádky S čerty nejsou žerty, ale kvalitativně, řemeslně ani herecky nemá vůbec žádnou šanci. Václav Křístek může děkovat Ondřeji Vetchému, že přijal tuto roli, protože snad pouze on a ještě Jan Skopeček jeho film zachránili od strmého pádu do již řádně zaplněného smetiště nepovedených novodobých českých pohádek. 50% (20.12.2013)