Císař a tambor

Nepohádková pohádka. V Císaři a tamborovi je využíván vypravěčský a filmařský styl používaný v pohádkových projektech, ale pro absenci nadpřirozených bytostí a sil bych příběh samotný mezi pohádky neřadil. Jedná se o rodinný dobrodružný příběh o spravedlnosti a síle lásky, která překoná všechny překážky. Možná pohádkovým dojmem působí celá vykonstruovanost děje a přítomnost nepravděpodobných náhod, film se snaží nenápadně řadit do škatulky po boku legendární pohádky S čerty nejsou žerty, ale kvalitativně, řemeslně ani herecky nemá vůbec žádnou šanci. Václav Křístek může děkovat Ondřeji Vetchému, že přijal tuto roli, protože snad pouze on a ještě Jan Skopeček jeho film zachránili od strmého pádu do již řádně zaplněného smetiště nepovedených novodobých českých pohádek. 50% (20.12.2013)

A mně se to líbilo. Podíval jsem se na to i podruhé. Ve svém jádru velmi pěkné monostorické ztvárnění jistého typu lidových legend, bohužel film jako celek je značně neopracovaný. Celkové zpracování je dosti ploché a v některých segmentech přiblble nasládlé (hlavně ten "hodný ras"), taky lidový kolorit je příliš chtěný, o směšných loupežnících (kteří však pobaví jen nejsoucí vůdcovou maminkou) nemluvě. Ale Vetchý jako mladý dobrý císař z lidových legend nemá chybu, přátelství s tamborem je tak krásné, císařovna tak důstojná, závěr tak státnicky velkolepý. Aniž by vyprávění postrádalo "tématický" humor, disponuje přesně vyváženou okázalostí klasických aristokratických ctností. (Ilustruji to jedním z momentů, v nichž se humor a okázalost spojují: "Ten který nesl velký pečetní korunní prsten".) Nějak mě to celé okouzlilo. Částečně i díky odvážným pohledům do záňadří krásné rasovy dcery. Věru nevím, co bych zde více postrádal: zda její bezelstné předklony nebo profesionální vzpřímenost bezkonkurenčního komorníka Skopečka. (14.05.2011)

Císař má úchylku, kterou mu jeho žena toleruje. Rád courá v hadrech mezi spodinou. Ondra neztrácí svou urozenost a autoritu ani ve svém fetiš převleku. Okolí naštěstí nic nepozná. Jeho kamarád voják si srdce své vyvolené musí tvrdě vybojovat proti obrovské přesile celé loupežnické bandy. Hostinský je super. Do venkovského lokálu ve stodole nepustí jen tak někoho. Vstup zakázán mají tuláci, trhani i rodinka místního pohodného včetně jeho přitažlivé dcery. Krásný závěr, kdy voják získává Ančičku, hlavní zloduch je usvědčen a polapen a pohodný pronese: „Chovám psy pro hodné lidi.“ A všichni jsou šťastní a spokojení. (27.12.2022)

..."Jako by to bylo poprvé..., ale šaty ještě z nikoho pána neudělají..." A tak cisař se v převleku vydává po své zemi, aby se na vlastní oči přesvědčil, jak se věci doopravdy mají. Škoda, že současné "vládce" to nikdy nenapadne, ale na to je třeba odvahy a smysl pro spravedlnost. Překvapilo mne, že Ondřej Vetchý hraje roli vážného císaře, pořád v něm vidím toho roztomilého čertíka z jiné pohádky. Ale vzhledem k jeho morálním zásadám a slušnosti by lepšího nemohli vybrat. A opět mě potešil i Norbert Lichý. (19.12.2013)

,,Kopretino, podej mi ten prsten.“ Po shlédnutí této pohádky mám pocit, že by se měla spíš jmenovat Pes a kozy, než Císař a tambor. Border kolie a výstřih Anny Veselé totiž dostávají zdaleka nejvíce prostoru a film je vlastně jen o nich. Ostatní herci pak působí jen jako kompars. Celkově tato pohádka působí jako chudší bratříček S čerty nejsou žerty. Zpracování je televizní, scénář je kupa výplňových rozhovorů a herci hrají jak ti největší ochotníci, prostě nic, co bych si rád zopakoval. (26.01.2019)