Na špatné straně

S. Craig Zahler má diváky stejně jako své postavy od začátku absolutně v hrsti a provádí s nimi úplně cokoliv. Zatímco postavám nezbývá než se s tím poprat, nám nezbývá než to sledovat, protože je to zase tak skvělé. Ponurá atmosféra, nečekané situace, bezvadní herce v čele s Melem Gibsonem v nejlepší roli od Znamení... Co se týče násilí, není to taková zabijačka jako Blok 99, ale napětí a všudypřítomná bezútěšnost všechno vrchovatě vynahrazují. Ať to Zahler dělá jakkoliv, zase napsal a natočil jeden z těch filmů, kterým se říká nezapomenutelné. (26.01.2020)

S. Craig Zahler se s postavami nemazlí ani nadále. Tentokráte jsem čekal zaváhání, které ovšem zase až takové nepřišlo. Dvojice detektivů na mě zpočátku působila trošku podivně a nesourodě. Nicméně režisér si pro nás připravil hned několik překvapení a lahůdek. Absolutně mě vyhovují jakoby nezúčastněné dialogy, které jsou natolik rázné a trefné, že by mě ani moc nevadilo, kdyby akce tentokrát zcela chyběla. Film má mírně přestřelenou stopáž. Nechápu že tohle u nás nešlo do kin, když se na to tolik lidí těšilo. 80% (13.05.2019)

Zahler zvolil přístupnější styl, to ale neznamená, že by byl předvídatelný nebo slevil na brutalitě. Na moralitu o dvou policajtech, které systém dohnal na hranu zákona navěšel velice aktuální témata. Gibson je herecky definitivně zpátky a Vaughan mu jako parťák skvěle sedne. Musí. Velká část filmu stojí na tom jak si ti dva povídají v autě. Akce moc není, ale když ano je realistická a zahlerovsky brutální. Z osudů vedlejších postav často mrazí. Pomalejší tempo má svůj smysl. (25.03.2019)

Po nudném, ale výživném Kostním Tomahawku a zábavném a záživném Bordelu v bloku 99 si to Plátce na Kreku do třetice všeho zlého přiufonil s nudnou a nezáživnou Držkou po betoně. Mel Nemel, je to tentokrát, jako by vás utahaná čtyřicítka pozvala na multiotvorovou noc plnou bezuzdné vášně a pak, po třech úmorných hodinách plivání vám svých životních mindráků do xichtu, na vás unyle tasila vytahaného olezlého bobra s divnou vyrážkou. A to rozhodně není po stopadesáti minutách žvanivé prudy očekávaná katarze, která by vyvážila předchozí martýrium jako u Kostního tomahawku, tudíž jeden radši chytne od Kreka akutní záchvat impotence a otočí se k tomu rychle zády doufaje, že přes ten v nose utkvělý pach zatuchlé rybiny a jím vyvolanou chuť žluklých krevet na patře usne dřív, než se poblije. (16.04.2019)

Úplatky nebral, hotovost si do kapsy nikdy nestrčil. Jenže to byl policajtem v aktivní službě. Dnes je chudým civilistou, kterému táhne na šedesát, má nemocnou manželku a dceru, kterou otravují výrostci ze sousedství. Zabránil tomu, aby se větší množství drog dostalo od dealera do škol, jenže ho suspendovali, protože nebyl společně s parťákem dost zdvořilý. Ke zločinu se někdy uchýlí i poměrně obyčejní lidé. A okradou místního grázla. Tak trochu rezignovaný Martin Riggs Mela Gibsona, u kterého to na povýšení nevypadá, se po letech „vrátil“ a po dvě hodiny je to radost. Poslední půlhodina je už bohužel víceméně o tom, kdo koho přechytračí a kdo z téhle hry na morálku vyjde jako vítěz. Navíc obsahuje momenty, které mi tolik nechutnaly. Nic na tom ale nemění, že S. Craig Zahler dokazuje, že má solidně našlápnuto. Je jiný, je svěží. Nepotřebuje se zalíbit, točí, jak chce on a ne, jak (když to přeženu) vyžadují lidé okolo. Znovu na vše jdeme velmi pozvolna, dlouze žvýkáme hamburgery i se necháme ukolébat vsuvkou, kterak jedna čerstvá matka nechce opustit kojence a vyrazit zpět do pracovního procesu. Celkové zápletce její bankovní příběh nic nedá, ale body navíc za něj tvůrci dostanou. Stejně jako za ústřední dvojici: Mel Gibson a Vince Vaughn v sobě drží zlobu i silné emoce, chemie mezi nimi funguje, atmosféra je přesná, násilí nekompromisní. Vyhlídky postav na zlepšení chybí, vyhlídky na další Zahlerův kousek jsou ovšem o to naléhavější. (01.04.2019)