Neporazitelný: Návrat krále

Stále baví a Boyka to tam pořád krájí. Chudší rozpočet byl sice trochu vidět, ale mě to vůbec nevadilo. Stejně tak mi nevadila změna režiséra, kdy sice Isaac Florentine je na souboje v ringu a choreografie machr, ale nový režisér se rozhodně nemá za co stydět a jeho práce je také velmi dobrá. Ta dramatická část s ženou Almou byla spíše příjemným rozptýlením. Přece jen sledovat 90 minut pouze a jen souboje, to by mohlo začít nudit. Takhle to bylo správně vyváženo a Boykova motivace proč pomoc Almě, nebyla na křeč a ani to nepůsobilo lacině či trapně. Jednoznačná spokojenost! 80% (13.04.2017)

Príbehom samozrejme Bčko ako vyšité, ale o to tu predovšetkým ide. Iba o primočiary príbeh a Adkinsové kopy. A znova ma to bavilo. Trojka Undisputed je vrchol serie a zrejme už prekonaná nebude a aj keď je toto pokračovanie slabšie a takmer úplne iné, civilnejšie, stále je na čo pozerať. Adkins síce nema charizmu ako Sly, Arnie, JCVD a podobne, čiže tu moc neuhrá, ale toto je jeho rola, ktorá ma pasuje a pokiaľ nič viac od neho nečakáte a zasa len štýlové kopy tak vás to nesklame. 75% - 4* (23.10.2017)

Velké zklamání. U tohoto typu filmů nijak nevyhledávám košatý příběh, tady je ale už naprosto stupidní. Člověk proto skřípe zuby a těší se alespoň na pár pořádných kopanců do zubů a parádních bloků, jenže tady je to naprosto nepochopitelně skoro jedno a to samé. Ničím nepřekvapivé, nenápadité. A finální soupeř? V zajímavostech k T2:Judgement Day můžete najít, že Arnie dostal v přepočtu cca 85 000 USD za každé slovo, které promluvil. U zdejšího "bojovníka" (kterého hraje obr Martyn Ford) byste s podobnou statistikou nepochodili, protože on umí jen "hrrrrrn, ááááááááá, uuuuuuuuuh". Výsledkem je, že u finálního souboje se člověk směje. A to rozhodně nebylo úplně cílem. (22.05.2018)

Bojka potkal Ježíše, prozřel, už to není surový ruský mukl ani to animální hovado, co chtělo zmlátit pozérského otyloně Míšu Jé Bílého, nýbrž krutopřísný pyjonýr, ochránce vdov a sirotků a charitativní dodavatel Biblí do svého pravoslavného kostelíčku. Z jeho nově nabyté křesťanské rovnováhy ho vyvede až fuj fuj hnusná ruská mafie, dopouštějící se ukrutných příkoří na škaredé pizdě, které Jirka uboxoval manžela, z čehož má mohutný morální mindrák a potácí se mezi vypatlanou lopatou a Bohem. A tak udělá strašlivé vrrrr, a i s natřikrát přeraženou páteří, subdurálním hematomem místo mozku a průstřelem břicha dá v sérií trojitých odpíchnutých Tulupů, dvojitých Rytbergrů a čtverných Salchofů zase úplně všem na piču. Ale nevadí! I navzdory nesmírné filosofické hloubce a naprosto geniální originalitě scénáře, bulharské produkci, režisérovi, kterého měli po jeho minulých počinech oslepit a uvěznit v Guantanámu za mimořádně bestiální audiovizuální terorismus, a létajícímu teplouši Asskinsovi, jenž když se snaží vyformovat si na xichtě nekompromisně hustý až vražedný škleb, připomíná afektovanou vílu Amálku při sraní, se jedná o překvapivě slušně natočenou, solidně choreograficky vybaletěnou, dialogově hlavopatoidní a standardně zábavnou žánkládovitou arénovku. (08.04.2017)

Scott Adkins hledá vykoupení, jediné věc, o kterou stojí, je slyšet pár slůvek odpuštění od vdovy, co vede komunitní centrum, ve kterém děti rády kreslí. Všechny souboje jsou tak vlastně jen takový křoví mezi tím, jak Adkins myslí na ruskou vdovu a hlavní záporák není bitkař, ale hlava místní mafie v podání izraelskýho Roberta De Nira. Ale bitky jsou pořád v cajku. (08.07.2018)