Dívka s třemi velbloudy

Geniální film, nestačím zírat. Připomíná mi o rok mladší Nejkrásnější věk, pouze zápletka je tu daleko lechtivější. Když se na první scéně ukázala Ondrouchová se svým lolitkovským vzhledem, čekal jsem nějakou komedii o prvních nesmělých láskách. No, komedie to byla, první láska patrně taky, ale nesmělá ale určitě né. Hodinu a půl trvající chození s místním fešákem, který se mi mimochodem vůbec nelíbil, při kterém ti dva neprohodili ani slovo, zato však dělali věci, které slušné páry provádějí až po svatbě, bylo korunováno výborným dialogem v přibližném znění: Miluješ mě? No jasně že jó, jinak bych s tebou přeci tó... A to byl jen úvod k dalším výborným řečem typu: "už jste u nás dlouho nebyl"" no ona je zima""bobina je v porodnici?""kde by měla být - v cukrárně?""Bobino vstávej, přijeli soudruzi z Alžíru" a to už vůbec nemluvím o uměleckých sochařských skvostech ve filmu se také vyskytujících typu spící zahradník nebo matka s dítětem. (26.01.2013)

Zapomenutá komedie aneb Jen kdyby mně dali malej krámek...aspoň docela malinkej koloniálek, abych byla svou paní. Já bych ani tak moc nekradla, to ne, to zas já nejsem taková. 1) Roztomilá poněkud surreálná komedie v sobě nezapře atmosféru československé nové vlny. Díla básníka filmového obrazu Václava Kršky se, pravda, mezi typické novovlnní produkty neřadí, přesto kafkovské scény na osobním oddělení, před potratovou komisí či v nemocnici, stejně jako dojem neskutečna umocňující výborná jazzová hudba a nedostatek kontaktního zvuku s nepřirozeně působícími ruchy, o svérázném humoru nemluvě, se před klasickou produkcí nové vlny věru stydět nemusí. Jak dlouho jste spolu chodili? Od půl dvanácté do dvou. 2) Vynikající Slávce Budínové zdatně sekunduje Zuzana Ondrouchová. Snímek představuje i řadu pěkných chlapů - Milouše - herce malých rolí 36letého Vladimíra Pospíšila, hezkého nápadníka Jardu - Petra Sedláčka, otce dítěte Pepíka Bajcuru - Jana Langšádla, abych jmenoval alespoň ty nejpřitažlivější. Ženská, když chce být vedoucí, musí někomu podržet. A komu? Někomu nahoře. No jo, ale když těch ředitelů a kontrolorů je dneska moc. Ve filmu padne i milá charakteristika mladičkého Jaroslava Satoranského (nic proti němu): Lepěj se mu ruce a je cejtit mejdlem. 3) Jakožto pamětníka mě dostal záběr na pouliční prodej zmrzliny do čtvercových plochých oplatek s vydutým kulatým dnem. Těch jsem se nalízal...Fakt milej film... (29.11.2010)

Nepřehlédnutelná S. Budínová v československé komedii o vážných věcech. Mladá Z. Ondrouchová podlehne neodbytnému svůdci, který zanedlouho poté zahyne na pracovní cestě v Constantině v Alžíru a jako památka na vášnivou noc jí zbude pouze pohled s velbloudy a dítě. Naštěstí vše vezme do rukou její výřečná matka, prodavačka v koloniále, S. Budínová. Její herectví je natolik výrazné, osobité a živelné, že celou veselohru pozvedla díky svým hláškám o úroveň výše. Naopak její dcera předvedla poněkud strnulý a mdlý herecký výkon. Za nejpovedenější považuji scény mezi S. Budínovou a jejím druhem V. Pospíšilem, kteří se výborně doplňovali a společně vytvářeli pravou italskou domácnost. Ve filmu se objeví také R. Lukavský, jako bývalý iluzionista a dočasný havíř, jehož intelektuální projev mi naopak s lidovým projevem ostatních herců moc neseděl. Mnoho vtipných dialogů lze zaznamenat v části, kdy se vedou spory o jméno novorozeněte (Grom x Vajcura). Spousta dalších kvalitních herců ve vedlejších rolích (R. Vrchota, N. Gollová, J. Moučka) obohacují film svým komediálním pojetím. Jedná se o překvapivě povedenou komedii, jíž dávám díky skvělé S. Budínové 4 hvězdy. (17.08.2012)

Skvělý režisér Krška dokázal tuhle komedii držet v milé nadsázce a to včetně názvu. Bavilo mne to. Pro pamětníky je tu navíc obrazová ilustrace doby, která se nedá srovnat - pro svoji autentičnost - s kašírovaným seriálem ČT Vyprávěj. Film samozřejmě drží použití skvělých herců, kterým dnes ti telenoveláčtí nesahají ani po kotníky. Pod vedením režiséra se jim podařilo zalidnit film uvěřitelným a milým panoptikem postav. (01.11.2017)

Vcelku nekrškovsky laděný film, i když jeho poetika tu a tam prosvítá vzdor tomu, že jde o komedii. Slávka Budínová tu zahrála svou životní roli – neustále štěbetavá s nefalšovaným sklonem k eruptivní hysteričnosti, ale zároveň okouzlující a jiskrně, ba až lascivně svůdná... Dialogy v hádkách jsou jak vystřižené z Woodyho Allena. Bavil jsem se! (02.06.2014)