Scars of the Past
Režie:
Václav KrškaScénář:
Oldřich DaněkKamera:
Jaroslav TuzarHudba:
Jan F. FischerHrají:
Karel Höger, Dana Medřická, Jarmila Smejkalová, Alena Kreuzmannová, Bedřich Vrbský, Svatopluk Matyáš, Jaromír Spal, František Kreuzmann st. (více)Obsahy(1)
Závodní inženýr Štěrba havaruje na motorce. Lékaři bojují na operačním sále o jeho život, spolupracovníci z Dolu Žofie očekávají s napětím zprávu. Děj se vrací zpět. Před třemi dny přišel za Štěrbou mladý inženýr Vochoč s návrhem na využití zdrojů ze stařin, ale Štěrba to odmítl jako nesmysl. Cítí se sám, žena ho podvádí, oddanou platonickou lásku písařky Vilmy nevidí a dává proto přednost alkoholu. Chová se arogantně a nedokáže své názory vhodně obhájit. Vochoč se přes zákaz rozhodne s několika horníky plán realizovat a fárá do dolu s nimi. Štěrbu navštíví jeho bývalý učitel Hron. Po dlouhé době může osamělý Štěrba s někým upřímně hovořit. Byl kdysi podobně nadšený jako Vochoč a i jeho plán byl podobný. Ve stařinách však došlo k neštěstí, při němž zahynul člověk. Štěrba byl podmíněně odsouzen, vyloučen ze strany a přeložen. Přesto podával nové návrhy. Nikdo mu už však nevěřil, začal pít a odcizil se manželce. Nechce proto, aby si Vochoč také zničil život. Na dole dojde k závalu. Štěrba neohrožené řídí záchranné práce. Chce zastavit horlivého havíře Palivce, aby neštěstí nehlásil, a s motorkou havaruje. Teď už není sám a všichni s ulehčením přijmou Vilminu zprávu, že jejich závodní inženýr bude žít. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (48)
Jak strašně se v dřívějších filmech kouřilo ... Karel Höger i Dana Medřická hrají skvěle, ale celkově mě film příliš nebavil. Tomu, že byli lidé zaníceni pro plnění pětiletky a dolování stařin, moc nevěřím, bylo krátce po měnové reformě. V té době už lidé prokoukli, co jsou komunisté zač a že je od nich nic dobrého nečeká. ()
Ďalší noir na nikotínový pohon (po americkej klasike Out of the Past /33 ks/ či medzinárodnom neo-noiri Incident v hoteli Nile Hilton /cez 40 ks/), narátal som 48 cigariet! Skvelá snová kamera: skosené kompozície, nasvietenie nočnej ulice a tváre hrdinu, zadné svetlo rozptýlené v dyme/hmle, mraky cigaretového dymu vo svetle. Príbeh s démonmi minulosti tiež silný a manželka hrdinu by sa ako femme fatale nestratila ani v americkom filme noir! ()
Film, který se stává výjimečným především v rámci tvůrčího zaměření režiséra Václava Kršky, který upřednostňoval spíše básnivé šrámkovské jitření dospívajícího mládí, a najednou před diváky postavil individuální drama notorického alkoholika. Je jasné, že něco takového soudruhy konsternovalo a netrvalo dlouho, aby byl snímek podroben tvrdé kritice, která prakticky znemožnila jeho další promítání. Minimalisticky pojatý výkon sugestivního Karla Högera v roli, která vyžadovala zvlášť koncentrovaný herecký přístup a civilní tvář, se ocitá v přímém kontrastu k některým předchozím postavám Högerových národních velikánů, a dává šířeji vyniknout hloubce charakteru titulního hrdiny. Atmosféra vyhnaná na ostří nože, nebezpečně se přibližující dno lahve a ve vzduchu silné erotické pnutí, ztvárněné na jedné straně divokou Medřickou a na druhé zrající Smejkalovou. Kudy ven? Film, který měl všechny předpoklady pro to zaujmout i v zahraničí. Násilné umlčení, bezprostředně následující po osudovém banskobystrickém koncilu mocných, pouze zvýrazňuje nezpochybnitelnou nadčasovou hodnotu tohoto Krškova filmového díla. Je šokující, otevřenou kritikou společnosti, s kterou si na sklonku padesátých let nebylo radno zahrávat. ()
Film mne zpočátku vylekal svou "pětiletkovou" schematičností, dost dlouho mit rvalo, než jsem přivykl. Pak mi začlo docházet, že se tu dívám na zajímavý film, lepšilo se to, a nakonec jsem už byl nadšenej. Karel Hoger se tu jako obvykle ponořil do hloubi duše svého hrdiny. Začínám ho čím dál víc obdivovat. A to nemluvím o Medřické, která se ve filmu jen tak "vochomejtá" kolem Hogera, a přitom je hlavní postavou. Atmosféra proložená kořalkou, kafem a cigárama. Dále též perfektní sonda a kritika socialistického přístupu k člověku i práci, z doby, kdy už se kritizovat i trochu mohlo....90% ()
Krška hodně překvapil, co se týče společenskokritických snímků ur-vlny, tento vyniká zvláště moderní fasádou, práce kameramana je občas až sugestivní, velkou roli hraje i zvolené prostředí, někdy však prozrazující jistou míru stylizace, stejně jako občas přepjaté herecké výkony (příliš spontánní Medřická, předimenzované rozpětí Högerova podání postavy, hysterické výpady jeho manželky). Za pozornost stojí i zajímavé rámování narativu, které divákovi přímo ukazuje, jak se vymanit z povrchního vnímání člověka tehdejší společností. ()
Galerie (4)
Zajímavosti (6)
- Natáčení filmu probíhalo v Příbrami. (SONY_)
- Zde jsou lvi (Hic sunt leones) je latinský termín, který se používá při objevování neznámého území, které doposud nebylo zmapováno ani zdokumentováno. (sator)
- V roce 1959 proběhl v Banské Bystrici I. festival československého filmu. Původně to měla být přehlídka domácích úspěchů, ale náhlá změna politické situace si místo toho vyžádala kritiku. Krátce před uspořádáním festivalu totiž Sověti prohlásili, že právě úspěšně završili budování socialismu. Ústřední výbor KSČ chtěl hned udělat totéž, ale k tomu se nehodilo uvádět společensko-kritické filmy. Nejvíc byly zkritizovány filmy Tři přání (1958), Zde jsou lvi a Hvězda jede na jih (1958). Zakázány byly ale také filmy Škola otců (1957), Velká samota (1959), Zářijové noci (1957), Štěňata (1957) a Konec jasnovidce (1957). Tvůrci si buď vysloužili několikaletý zákaz filmové práce, anebo svůj prohřešek museli odčinit natočením "pozitivnějších" filmů. Zakázané filmy byly do kin uváděny až po XII. sjezdu KSČ v roce 1962, na němž byli umělci opět vyzváni k "hledání nových cest a tvůrčích postupů". (Stegman)
Reklama