Tátova volha

„Jo, asi by nám celou tu dobu nelhal, viď?“ - „Ne, to víš, že ne.“ Prakticky nic jsem od filmu nečekal (ostatně, necítím se být cílovou skupinou tohoto snímku)…a také v podstatě ani nedostal. Nemůžu mu odepřít, že se na něj hezky dívalo, vizuál jako takový nezklamal. Atmosféra filmu byla též příjemná, stejně jako hudba (výběr úvodní melodie se moc podařil). Ale to je tak nějak vše. Z hereckého hlediska stojí za zmínku snad jen Balzerová s Myšičkou, kteří ovšem předvádí jen svůj standard, ostatní protagonisté více či méně zapadnou (a asi teď budu trochu zlý, ale ta „lví“ nominace pro Vilhelmovou je, pěkně prosím, za co? Ne moment, teď mi to došlo, ona vlastně shodila…vlasy, ehm). A co říct k vlastnímu ději? Ano, i já znám modifikovaný citát o tom, že cesta je (mnohdy) důležitější než samotný cíl. Což pro tenhle film platilo do puntíku, a vlastně nic proti tomu, ale přece jen…tak doslova to pan režisér Vejdělek vzít opravdu nemusel (a jen mě tím „koncem“ definitivně usvědčil v nižším hodnocení). Podtrženo a sečteno, slabší průměr. (27.01.2019)

Potěšil mě tu pohled postavy Elišky Balzerové na hřbitovy a celou tu šaškárnu po smrti blízkého člověka. Přesný - hrob - do prdele, co bych tam chodil? Místo na vzpomínání? Ale no tak, vzpomínat můžu kdekoli, kde jsme s tím člověkem byli, něco zažili... Ale kus žulový desky ve "městečku" dalších žulovejch desek? Proč? (13.07.2022)

Jirka Vejdělek tyhle životem ošlehané příběhy prostě umí točit. A co více...lidi mu na ně docela rádi chodí do kina, což je fajn, a tak vesele točí dál. Tátova volha je takový nenáročný příběh, kde každá role je obsazena dobrým hercem a každá role skrývá jisté poselství, které Vás buď pobaví nebo poučí. Osobně jsem bojoval s rolí Táňi Vilhelmové. U její postavy jsem často měl co dělat, abych přijal to, jak se chová. Nejenom, že mě mrzelo chování k manželovi, kterého hraje Martin Myšička a jehož postava mi byla snad nejmilejší z celého filmu, také mě překvapilo, jak bezcitná umí být ke své matce, kterou s nonšalancí sobě vlastní krásně hraje Eliška Balzerová. Na druhou stranu vše tu do sebe zapadalo jako klíč do zámku a mně se líbilo, že každý tu vlastně má svojí vlastní osobnost, kterou se prezentuje a je na divákovi, aby ji buď přijal a nebo odsoudil, což to druhé je jednodušší, protože rádi ve svých životech soudíme druhé, než abychom se podívali na sebe. Hezké, myslím si, že nebudu mít důvod se k tomuto filmu příště opět nevrátit. (26.03.2019)

"Tátova Volha" bude asi pre mňa jeden z najlepších českých filmov, čo som hodnotil od čias "Teorie Tygra". Možno za to môže aj fakt, že sú tu opäť Tatiana Vilhelmová s Eliškou Balzerovou. Ale myslím si, že najmä za to môže skutočnosť, že je film smutný na správnych miestach a je podľa mňa aj vtipný na správnych miestach. Funguje to veľmi dobre. Plus mám pocit, že reálne má film aj veľmi dobrý príbeh, ktorý človek chce sledovať. Áno, ide o road-trip dramédiu, no musím povedať, že v rámci tohto žánra ide o jeden z najpríjemnejších filmov, čo som mal možnosť vidieť. Pretože má srdce na správnom mieste, pretože kladie dobré otázky, pretože vzťahy sú tu veľmi dobre spracované a postavy medzi sebou skutočne vedú dobré dialógy. Možno narozdiel od "Teorie Tygra" som občas trošku premýšľal nad tým, či tu všetko dáva zmysel, no nebolo tu reálne nič také, čo by ma nejako výrazne otravovalo, alebo by mi prišlo nedomyslené. Reálne je to dobre napísané, má to srdce a dokáže to zapôsobiť. Tempo takisto príjemné a film má dobrý spád. Plus vidieť starú volgu je super a vyzerá fakt fantasticky. Staré autá majú väčšiu dávku osobnosti, než moderné. Myslím si, že film stojí za to vidieť. Čeknite si ho, spravte si názor a uvidíte. Rozhodne odporúčam viac, než januárové a februárové české komédie tohto roka. Takéto filmy by mali v Česku vznikať. Aspoň podľa mňa. Hodnotenie: A- (29.08.2018)

Nemaje jiného čtiva po ruce, listoval jsem na penziónu v Jeseníkách časopisem Žena a život. Byl tam společný rozhovor s Vejdělkem a Balzerovou. Paní Balzerová se tam rozplývala, že film má být především obraz a bez balastu zbytečných slov. Ano, Tátova volha je hodně o obrazu, což s dronem a úchvatnou českou krajinou není problém zařídit (vypíchnul bych scénu s řízkama v Tetíně nad Berounkou). Ale jinak je škoda těžce nevyužitýho potenciálu, výchozí nápad není špatnej. Nevím proč, ale čekal jsem komedii, což jsem po půlhodině pochopil, že nebude, další hodinu jsem čekal aspoň dobrej film, což se taky nekonalo. Něco málo fakt podařených momentů (vysávání kaktusů, sběr jablek) mě nepřesvědčilo. S nostalgií a úsměvem vzpomínám na první spolupráci Vejdělek-Balzerová (Ženy v pokušení). Tátova volha je nuda. (03.04.2018)