Kam doskáče ranní ptáče

"Musil ještěs málo zkusil" a nebo "Pane Mráz pane Mráz žena je nemocná" To jsou věty, které mi opravdu uvízli hluboko v paměti. Tento dětský film, byl něčím úplně jiným, oproti tomu co nám tenkrát televize běžně nabízela. Trošku mi to později připomínal film s Michelem Keatonem Jako vejce vejci :-) Nicméně tento dětský originál je rozhodně nezapomenutelný. Škoda jen, že repríz je tak málo a o filmu není nikde ani známky. (15.12.2015)

Ranní ptáče dál doskáče, ale nikdy bez lahváče. To říkávají hlavně milovníci piva. Dětem se dříve lilo pivo do hrníčku ke snídani, protože se věřilo, že díky pivu děti porostou a nebudou maličké, ale statné.***K filmu. Katapult a velký počet národa zpíval pár měsíců před tímhle filmem o tom "Až se bude lítat na Měsíc...pak bude možná pozdě na to chtít se ptát, co děti, mají si kde hrát...". Ano, tehdy se věřilo v oblasti vědy kdečemu, ale skutečnost nebyla tak kouzelná, avšak jak je vidět, tak tehdy se našlo dost lidí co tomu i věřilo. Pokroku, vědě, z nemožného možné. Děti ale už dorostly, rok 2.006 je za námi, ale nic zvláštního se s lidstvem nestalo. Snad jen jistý druh snění zmizel. K filmu. Je o jedináčkovi, který je přílišpřirozeně chytrý, takže jeho lumpárny provádí buďto - aby se pobavil, anebo se do nich dostává sám, protože svými řečmi vyvolává u okolí všelijaké reakce, které vyznívají pro pozorovatele dosti komicky. Je zjevné, že film vznikl v době, kdy pomalu končil socialismus, ale v CSSR o tom nikdo tak nepřemýšlel. Vše se rozhodlo v Moskvě, která se rozhodla už dál nedržet ekonomický pakt - RVHP, a vojenský pakt - Waršavská smlouva. Film je pro mě příjemný, překvapivě konzistenční, zkrátka - řečeno Putinským střážmistrem - fajn. (28.09.2010)

Výborný film. Veselá taškařice u které jsem se však ani minutu nenudila. Mladý chlapec slíbil své mamince jak se polepší a svoji polepšenost zdvojnásobil. I toho třetího lajdáka zpracovali. Ale nakonec se vše vrátilo do starých kolejí a Musil byl zase opět jen jeden a to jediný. Jinak jsem se musela smát tomu, jak si starší žáci dovolovali na mladší. Z vlastní zkušenosti totiž vím, že to už dávno neplatí. Kluci na základní škole kteří nám sahali sotva do pasu si na nás dovolovali a sprostě nám nadávali že jsme je museli zažalovat ať nás nechají být neboť pouhý políček jim od nás bohužel nestačil. (14.01.2018)

S dětskými příběhy made in Československo to máte jako s hokejovým týmem. V kabině se potkávají štědře placené hvězdy (např. Páni kluci, Lucie, postrach ulice), druhý sled (např. Pětka s hvězdičkou, Páni Edisoni) a pak nezbytní dělníci, jejich jméno ne každý zná, což jim ovšem neubírá na jejich významu. Domácí rodinná sci-fi (bezesporu ji na České televizi zaznamenal i samotný Harold Ramis :D) je pro mé dětství právě takovým poctivým dříčem ledových ploch a to především pro svůj dětskydospělí humor, zápletku téměř až Macourkovskou a Musila, Musila a Musila nebo lépe řečeno Diviše a Diviše......jejich výkon by se nebál zařadit vedle Holého, Dymka nebo Fuchsové. (20.10.2014)

V našich luzích a hájích nebylo nikdy v možnostech natočit výpravné scifi a raději se určité žánrové prvky zakomponovaly do filmů pro mládež (např. Uf(oni) jsou tady). Nejinak je tomu i v tomto případě. Poměrně plodné období 80. let na tvorbu pro děti a mládež dalo vzniknout i filmům s netradičně originálním pojetím. Tenhle nepříliš známý snímek od nepříliš renomované režisérky se snažil urputně vymanit od těch socialisticky idealistických (navíc bolševik v době vzniku oslaboval). A to se mu i daří. A pak taky sází na efekt dobrého herectví a originálních hlášek. Herecká dvojčata Divišovy asi tolik talentu neměla, ale tenhle film táhnou. Přece jen určitá jednoduchost a naivita v ději zase působila rušivě. Film to byl takový správně přidrzlý. A to jej dělá poměrně sympatickým i pro dnešní dobu. 60% (17.05.2013)