Režie:
Stanley KubrickKamera:
Geoffrey UnsworthHrají:
Keir Dullea, Gary Lockwood, William Sylvester, Daniel Richter, Margaret Tyzack, Douglas Rain, Vivian Kubrick, Robert Beatty, Ed Bishop, Alan Gifford (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Filosofická filmová opera. Evoluce a smysl existence lidstva v několika epochách, během kterých je člověk konfrontován se zlověstným a mlčícím symbolem mimozemského života. Science-fiction film, po kterém už filmové sci-fi nikdy nebylo jako dříve, a souběžně napsaný stejnojmenný science-fiction román, po němž se sci-fi literatura navždycky změnila. Jeden z největších mýtů filmové historie a společné mistrovské dílo dvou osobností svých oborů – režiséra Stanleyho Kubricka a spisovatele Arthura C. Clarka. Neopakovatelná cesta za hranice lidské zkušenosti, za hranice prostoru a času... (AČFK)
(více)Videa (5)
Recenze (1 630)
Filozofii a vlastní interpretaci filmu se rozhodně nebráním, naivně se ovšem domnívám, že aby bylo možno vůbec začít nad něčím uvažovat, musím k tomu nejprve dostat nějaký impuls. Možná je to zapříčiněno přečtením výborné Clarkovy knihy, ovšem ve Vesmírné odysei vidím jen nabubřelý, vizuálně a hudebně dokonale ztvárněný blábol, který vyžaduje berličky v podobě knihy a cizích výkladů i k tomu, aby se divákovi tohoto impulsu vůbec dostalo. Základní rozdíl mezi knihou a filmem spočívá v tom, že v knize vůbec nevadí naprosá absence dialogů, jelikož veškeré důležité podněty a informace je schopna obsáhnout autorská řeč. Podtext, který by mohl vyvolat jakoukoli emoci nebo poskytnout vodítko k uchopení postav a světa filmové Odysei, tedy mizí v sérii mechanických a zdlouhavých scén, které samy o sobě nic neříkají. Kubrick sekvence natahuje až za mez, kdy se umně budované napětí a atmosféra ztrácejí do nenávratna, jednotlivé nepodstatné scény nedokáže zhutnit a protřídit, vyhnout se podružným informacím a zabránit tak nežádoucímu zpomalování, které s mystikou a filozofií snímku nemá co dělat. K utlumenosti filmu vysokou měrou přispívají postavy necharakterizované jediným dialogem, činem či kvalitním hereckým výkonem (dokonce i jediná působivá figura, Hal, je popisována jen barvou svého zastřeného hlasu neovlivňovaného ozvěnou), rovněž tak dlouhé nehnuté záběry na jedno místo, či časté snímání pohybu lodí, přistávání, přesunů můj dojem z Odysey nevylepšují. Jaký má tohle proboha smysl, kromě vytvoření naprosté fantasmagorie, jež mě nedokáže fascinovat? Ze srdce ráda bych řekla, že mě Vesmírná odysea duševně obohatila a poskytla neopakovatelný intelektuální a filozofický zážitek. Lhala bych; tu zkušenost mi už dávno předtím zprostředkovala Clarkova kniha, která má oproti filmu tu výhodu, že podpěry nepotřebuje, a která je napsaná tak dobře, že chybějící vizuální stránku si čtenář bez obtíží domyslí sám. Update 2010: Kubrick k Vesmírné odysei řekl, že kdo ji poslouchá, místo aby se na ni díval, ji nikdy nepochopí. A možná právě tady tkví ten zásadní problém: možná opravdu příliš lpím na tradičním narativním schématu a postavách a odmítám dekódovat obsah filmu pomocí Kubrickovy vizuální komunikace. Nic to ale nemění na tom, že dívat se na Vesmírnou odysu je pro mě osobně stejné, jako stát před oním dokonale hladkým monolitem a vědět, že se musím vyškrábat nahoru, ale nemít k dispozici jediný úchyt. A proto film nemůžu hodnotit jako inspirující atmosférický zážitek, aniž bych sklouzla k fundamentálnímu pokrytectví. PS: Je neskutečně osvěžující přečíst si po všem tom obecném a vágním papouškování a blábolení o „filozofii“ a „genialitě“, (které má, nemohu se zbavit podezření, pouze zakrýt fakt, že autor komentáře je z filmu stejně zblblý jako já) skutečně detailní a promyšlenou analýzu od člověka, který očividně ví, o čem mluví, a je schopen konkrétně nastínit, v čem je 2001: Vesmírná odysea údajně tak geniální. ()
Jestli by se měl uvést nějaký film, který předešel dobu o 50 let, ne-li o 100, pak mě napadá zejména tento. To totiž není už film, ale jak říká Spielberg, změna filmového tvaru. Jak nádherný poklad kultury vnesl Stanley do našeho života – téměř dokonalou sci-fi zachycující podivnou směs striktní detailní vědecké přesnosti a rozmáchlého mysticismus, tedy směs, jež je schopna vyvolávat v divákovi třes střídajícího strachu a úžasu, jenž je charakteristickým znakem pro přelomová díla. ()
Človek naozaj chápe, čo tým chcel “básnik” povedať. No prezentácia jeho myšlienok takýmto spôsobom, sa stáva pre (podaktorého) diváka naozaj bolestivou skúsenosťou. Klobúk dolu pred tými, ktorých “toto” oslovilo. Tretia za rešpekt k vizualizácii (1968?!), do pokračovania sa radšej púšťať ani nebudem. ()
Přečtěte si komentář kiddo, má naprostou pravdu...Kubrick sice natočil profesionálně vysoce vytříbené dílo, ovšem omezené pro Kubricka typickou (a pro mě nepřekousnutelnou) stěnou odcizení, kterou staví mezi mne a události na plátně. Jeho lhostejně chladný přístup (i když režisérovi fanoušci budou asi mluvit o snaze co nejvíc věcí nechávat na divákovi) zamezuje tomu nejdůležitějšímu - vnímání myšlenkového základu "2001: Vesmírné odysey", který je tak úžasně čistě a přitom netriviálně podán A.C. Clarkem ve stejnojmenné knize...Chápu, že "2001: Vesmírná odysea" pozměnila žánr science-fiction, ale to mě neopravňuje slevovat z nároků, jaké na filmy (obzvlášť její pověsti) kladu...Kdepak, "2001: Vesmírná odysea" je a vždy bude jeden z těch případů, kdy knižní zpracování poráží svého filmového bratra na plné čáře. ()
Stanley to vychytal. Planeta opic nebyla první. První byla Planeta opic Stanlehyo Kubricka:) Pravdou je, že toto umělecké dílo rozhodně není pro každého a může být vnímáno odlišnými směry. Ona zdlouhavost záběrů mi vůbec nevadila. Stejně jako jejich mlčenlivost a klid. Jako bych úplně vnímala tu nicotu vesmíru, nekonečný prostor a "hvězdný" klid. Vizuálně je Vesmírná odysea excelentní, stejně jako svým operním hudebním doprovodem, který společně dohromady vytváří zvláštní, specifický a těžko popsatelný zážitek. O čem vlastně je Vesmírná odysea? Nevím. Slovy je těžko definovatelná. A přesně tak to mistr Kubrick chtěl. Je to skryto v časoprostoru, v nekonečnu, do kterého nevidíme, nevíme, co se v něm skrývá a jeho hloubku si možná ani nedokážeme představit. ()
Galerie (329)
Photo © 1968 Metro-Goldwyn-Mayer (MGM)
Zajímavosti (242)
- Mrtvá zebra z prologu je ve skutečnosti namalovaný kůň. (HellFire)
- Zatímco takové Star Wars: Epizoda IV - Nová naděje (1977) si vystačily s miniaturními modely kosmických lodí, pro Vesmírnou odyseu vznikl mimo jiné 90 metrů dlouhý interiér kosmické stanice, zvedající se na jednom konci do dvanáctimetrové výše. Centrifuga, do níž si chodil Poole (Gary Lockwood) zaběhat, byla kolem deseti metrů vysoká. Model vesmírné stanice, navržený Wallym Veeversem, měřil přes dva a půl metru v průměru, Discovery měřila 16,5 metru a jezdila po kolejích dlouhých 45 metrů. (-bad-mad-wolf-)
- Stanley Kubrick prohlásil, že snímek nezískal Oscara za masky jen proto, že hlasující si neuvědomili, že opice na plátně jsou maskovaní lidé. (Hans.)
Reklama