Režie:
Stanley KubrickKamera:
Geoffrey UnsworthHrají:
Keir Dullea, Gary Lockwood, William Sylvester, Daniel Richter, Margaret Tyzack, Douglas Rain, Vivian Kubrick, Robert Beatty, Ed Bishop, Alan Gifford (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Filosofická filmová opera. Evoluce a smysl existence lidstva v několika epochách, během kterých je člověk konfrontován se zlověstným a mlčícím symbolem mimozemského života. Science-fiction film, po kterém už filmové sci-fi nikdy nebylo jako dříve, a souběžně napsaný stejnojmenný science-fiction román, po němž se sci-fi literatura navždycky změnila. Jeden z největších mýtů filmové historie a společné mistrovské dílo dvou osobností svých oborů – režiséra Stanleyho Kubricka a spisovatele Arthura C. Clarka. Neopakovatelná cesta za hranice lidské zkušenosti, za hranice prostoru a času... (AČFK)
(více)Recenze (1 625)
Více než dvouhodinová nuda,s množstvím zbytečných a zdlouhavých záběrů.Děje tak na půl hodiny.Vizuál výborný,ale ostatní zbytečné. ()
Vesmírná Odysea 2001 je čtvrtým filmem, který jsem od S. Kubricka shlédl a člověk si nemůže nevšimnout stejného schématu, který režisér u svých filmů používá. 1) Zajímavá, až filozofická myšlenka(y). (Vznik lidského druhu. Jak lidstvo ovlivní myslící mimozemská civilizace? Nebezpečí které hrozí, pokud člověk bezmezně věří výpočetní technice, stane se na ní existenčně závislý a tato selže. Konflikt člověk versus umělá inteligence.) 2) Artové pojetí filmu. 3) „Hrozné“ zpracování. Kubrickovy filmy jsou především velmi rozvleklé a Vesmírná Odysea 2001 není výjimkou. Často se ve filmu objevují hluchá místa. Věřím, že pokud by se ze 140 minutového filmu vystříhaly zbytečné scény, mohl by to být zajímavý 80. minutový snímek. Shrnuto jednou větou. Vesmírná Odysea 2001 má skvělou myšlenku, ale nic dalšího mě nezaujalo. Proto dávám dvě hvězdy. ()
Jeden z mála Sci-Fi , ktoré uznávam , úvodná scéna s australopithekmi ma vo filme miesto a dôležitý význam, trvá okolo 15 minút ,nie pol hodiny ako mnohí píšu. Bez tohto úvodu by tento príbeh nebol vôbec kompletný. Najlepšie v noci zhasnúť svetlá zatiahnuť všetky okná a ponoriť sa do najväčšej vesmírnej výpravy všetkých čias, kde Kubrick ukázal, čo sa dá vymačkať z obyčajného filmu a vytvoriť atmosféru, ktorú sa už nepodarí zopakovať. ()
Jsou lidi co si pochopení tohoto fimu zvolí jako cíl života a jsou lidi kteří toho ani dosáhnout nechtějí/nejsou schopni... Kam patřím ?.....................................................................vím já?....................................................................................... :-) ()
Film není tím, na co jsme zvyklí, u valné většiny jde o proslov, zde se ale moc nemluví, Kubrick udělal něco, co si nezakládá mnohdy na prázdném tlachání, když jde něco vyjádřit jinak, než slovy, či by jiné vyjádření nedávalo smysl, tak se mluví, a takových částí je, hlavně u konce fimlu málo. Jde o audiovizuální mistrovské dílo, zatímco dnes se mluví o pocitech, i když je daná osoba na plátnu sama, tak tady jde o vyjádření pocitů nejen obrazem, ale i hudbou. Člověk, který uplně nepochopil, o co se jedná ani po dalším shlédnutí by si měl přečíst knihu, která sice obsahuje jisté rozdíly, ale pomůže mu chápat, o co jde. Mistři dvou řemesel - knihy (Arthur C. Clarke) a filmu (Stanley Kubrick) spolu přinesli nádherný příběh, který ná v obou světech - tedy ve filmovém i knižním, pokračování, přičemž v tom mladším světe naneštěstí jen jedno, a ještě ke všemu bez účasti jednoho z mistrů, nepočítáme-li jeho vyobrazení jako sovětského premiéra. Ale zpět k tomuto filmu - už při první vesmírné scénce, kdy na pozadí hrál valčík Modrý Dunaj jsem nedokázal uvěřit, že jde o film z roku 1968, tedy pro mě v době shlédnutí o více než 40 let starý film! Samozřejmě jsem sledoval rematrovanou verzi, ale ta nevylepší vše, jak se dá vidět u ostatních filmů. Pak ještě věrné vyobrazení měsíčního povrchu, jakoby Appolo 11 nebylo prvním přistáním na Měsíci, a před nimi tam byl právě Kubrick, a samozřejmě natáčel. Též ostatní scény z kosmu potvrzují to, že Kubrick byl mistrem, triky kvalit, které jsme mohli vidět, překonaly až počítačové efekty o několik desetiletí později. ()
Nuda, jinak nelze nazvat více jak dvouhodinový film kde se nic neděje. Možná až někdy seberu odvahu a našetřím čas tak se na to podívám znova a udělám si jiný názor. Do té doby ale špatný a to mám jinak Kubricka hodně rád. ()
Psycho film na tento šílený snímek by bylo asi zajímavé dívat se pod vlivem nejakeho halucinogenu. I když jako pod vlivem si připadáte i když jste zcela střízliví a čilí. V první půli si můžete klidně odskočit na záchod, nebo dojít pro brambůrky. Během některých scén možná stihnete i utřít nádobí, ale nic z toho jsem neudělal, i když by mi pravděpodobné nic neuteklo, film mě udržel pouhou hudbou, obrazem a atmosférou u obrazovky. Pak přichází střed, kdy naprosto dokonalé herectví Keira Dulley vás (tedy alespon mne) vtáhne do postavy astronauta a prožíváte, bezmoc, strach, a všechny emoce s ním. Sám sobě se divím, že jsem řekl: "zmrd " neživé věci. Ty nekonečné záběry, mě naprosto upozornili na nekonečnost vesmíru a samotu v něm, tudíž ta podtrhla můj strach o hlavního hrdinu. Který zde musel spoléhat pouze sám na sebe. Všechen stres se vám zde dostane do hlavy, a není potřeba žádných obřích chobotnic, či zeleného světla. Divím se sám sobě, že jsem se dokázal deset minut dívat na něco co připomínalo animace z přehrávače hudby a nedokázal od toho odtrhnout oči. Jak mohl mít ten člověk takový nápad vytvořit něco takového, bylo to jako poskládané ze snů a halucinací z horečky. Jak snadno se můžou nástroje at uz je to kost či stroj obrátit proti člověku. Je to šílené a pravděpodobně budu nad tímhle filmem ještě dlouho přemýšlet. což je úplné kouzlo, že to není tak jasné, že tam není konec , začátek, vysvětlení, je to úplně jiný film, než jaké jsem doposud viděl, (snad až na tu animaci z přehrávače). Ještě ,že jsou tu závěrečné titulky, které vás vytrhnou z transu. Možná se podívám znova... P.S. V pauzách má člověk tolik prostoru na přemýšlení, nad tím co se stalo, a nad tím co za chvíli uvidí. Ta černá obrazovka, mě občas nutila zamyslet se nad tím jestli se mi nevypla bedna. ( Na co teprve museli myslet lidi v kině?:D) Ten pohled zevnitř počítače, jeho "okem" je výborný. Dobré odpoledne pánové... ()
Na jednu stranu možná geniální, na stranu druhou totální úlet. Ruku na srdce, kdo po těch dvou a půl hodinách tupého zírání na nekonečně dlouhé scény, kde se při největším štěstí jednou za pět až deset minut sem tam někdo nebo něco pohne, bez přečtení knihy pochopil o co tady vlastně šlo, kecá. Kdo má rád valčík, jděte do toho, kdo ne, doporučuji shlédnout posledních 15min - úplně stačí. Pokud si troufáte a jedete od začátku - kdo u první půl hodiny neusne, tomu hodně štěstí v příštích 2. ()
Osobně se u většiny filmů začnu nudit k smrti, ale zde mne příjemně kolébala klasická hudba, na ročník ohromně vymakané kulisy a nakonec jsem si to docela užila. Jednu hvězdu dolů za schízoidní kakofonii a velmi, velmi pomalý děj..chrochtat nad vizuálem mi nevadí, ale ty nejnapínavější pasáže natáhnout místo dvou minut na dvanáct nebo rovnou na dvacet (závěrečné pasáže), to se fakt nedá. ()
Nejenže Kubrick natočil film, on natočil skvělý a neopakovatelný film, a to nejen kvůli jeho nedčasovosti, kterou vytvořil ,tak že když se na něj podíváte dnes nemáte pocit že se natáčel v šedesátých letech,ale tak celkově jak k němu přistoupil. Jeho pojetí vesmíru - správné pojetí - v němž se v podstatě nic neděje a je tam- ticho jedech beroucí a fascinující. Je to plné filozofických prvků, plné čistých tvarů navíc já mám vždy pocit že ten film a všichni v něm až příliš spolupracují přímo s divákem a k němu vznášejí své dotazy a prosby a obavy a objevení, prostě je to takový film, který nesedne všem, ale komu jednou sedne ten si ho už neodpáře. Nejzdikitalizovanější obraz vesmíru, nemůže být -alespoň pro mne - krásnější než Kubrikovo scenérie, která plyne samozřejmě a tak to co je v ní nepohltí ale zdůrazní. ()
Strašně přeceňovaný film. Vskutku pěkná myšlenka, na tehdejší dobu úžasné a převratné zpracování, hudba, kamera, herecké výkony super. Jen to prostě není zas tak úžasné no ne? Ta myšlenka je hezká, pěkně kritická, dotažená do konce, ale také velmi jednoduchá, naivní. Film plný metafor, v podstatě sám o sobě metaforou... Lidé na tom hledají spoustu detailů, aby dokázali Kubrickovu filmařskou preciznost a stává se z toho v podstatě takový sport. Mě se to hledání detailů také líbí, jenže na tom nejde vystavět celý film. A závěrem si ještě rejpnu do těch tolik omýlaných dlouhých záběrů. Polovinu filmu se díváme jen na poletující planety, lodě a astronauty a ani jednou to není zábavné, zajímavé, "dějpřinášející" nebo obohacující. Jsou to však záběry z doby před více jak 40-ti lety! A ač mi přijde neuvěřitelné, co dokázali vytvořit, tak my žijeme dnes a ne tehdy. Oceňuji převratnost záběrů (potažmo celého filmu), nikoliv však film jako takový. ()
Jedno z najdôležitejších diel svetovej kinematografie, je to v skratke príbeh ľudstva od počiatkov života na Zemi až po dobývanie vesmíru človekom. Vôbec nevadí, že vo filme je minimum dialógov, kľúčovú úlohu zohráva hudba a scény z vesmíru. Môj najobľúbenejší film všetkych čias... ()
Dokázalo ma to zaujať aj na čierno-bielej obrazovke s nemeckým dabingom, za x rokov som si to už pozrel vo farbe so slovenským dabingom, za x rokov som si zohnal Clarkovu knihu a potom som si to pozrel znova... Majster Kubrick to urobil sakramentsky po svojom, toto magické dielo sa jednoducho nedá ohodnotiť ináč ako 5 *. ()
Opravdu velmi nudné nějak to celé nechápu o čem to vubec má být ()
Mnohí to vypnú už krátko po začiatku, keďže vôbec nezachytia zámer tohoto kúsku. Ten sa skrýva ako slnko za zamračenou oblohou. Plná prázdnota ma zamrazila, ale nepotrebuje dlhé komentáre, to treba vidieť a vnímať, geniálne. ()
je pravda že mám rád filmy u kterých je divák nucen trochu přemýšlet ale ať sem u týhle "slátaniny" přemýšlel jak sem přemýšlel tak sem na nic nepřišel... možná moje chyba že sem nepochopil děj a podle mě ho nepochopilo 90% lidí co to vidělo... půl hodiny vřeštících opic mi stačil k tomu abych začal přemýšlet o tom jestli to má vůbec cenu dokoukat a bohužel sem to dokoukal. Bože jak tomuhlke někdo může dát 5 hvězd? vy snad víte k čemu je ten velkej černej obdelníkovej bazmek? akorát ke konci měl film trochu smysl když se loď snažila zabít svojí posádku ale to je asi tak všechno. ()
Film tvarici se dulezite, s velkym poslanim, jako ze ted si vsichni sednete na zadek a konecne poznate pravdu...omil je to prece Kubrick, takze spousta uchvatnych zaberu, az pedantsky dobre provedena technicka stranka s velmi zajimave zvolenou hudbou a na svou dobu jiste velke dilo, ktere posunulo hranice. Ale taky je potreba zminit, ze prevazne se u toho clovek nudi a doufa, ze to nedela zbytecne a ze na konci ceka velke a zaslouzene prekvapeni...Neceka:( ()
Vesmírná odysea je čtvrtý film , který jsem od Kubricka viděl (Osvícení, Olověná vesta, Mechanický pomeranč) a bavil mě asi ze všech nejmíň. Možná je to tím že jsem ho nepochopil , co však musím vyzdvihnout je vizuálně-zvuková stránka filmu. Vesmírné lodě tančící Vídeňský valčík jsou fascinující a triky jsou taky skvělé , když si uvědomíme kdy byl film natočen. Ale pokud to pojmu jako celek , tak jsem se trochu nudil. ()
Já byla dřív opravdu intektualka a dokazala čučet na velké nabarvené nic skoro dvě hodiny (a to se ještě přiznám že jsem si to pujčila na videokazete od docenta Kolesara z bratislavské VŠU) ()
Ten monolit je základným šutrom žánru Sci-Fi vo filme. Je to referenčná záležitosť a každý kto niekedy išiel točiť nejaké (seriózne) scífko, si ho vždy pozrel. Rozhodne to nie je to film pre každého a to je možno aj dobre. 2018: Tento rok to je už neuveriteľných 50 rokov od doby, čo sa v kinách prvý krát objavila Vesmírna odysea 2001. Je jej odkaz aktuálny aj pre dnešného diváka alebo to je len záležitosť pre fanúšikov retro sci-fi filmov? Na to sa pokúsim odpovedať v následujúcich riadkoch. Úsvit ľudstva: Planéta Zem pred miliónmi rokov. Alfa samci dvoch malých komunít ľudoopov zvádzajú verbálne teritoriálne boje o jediný zdroj vody vo vyprahnutej a suchom zmietanej Afrike. Víťaz môže byť ale iba jeden, čo pre stranu, ktorá prehrá znamená v budúcnosti nevyhnutnú záhubu, pretože zákony prírody sú nekompromisné. Lenže potom sa na stranu slabších postaví mocná sila - Monolit. Abstraktná myšlienka je najsilnejšia zbraň, ktorú dokáže poskytnúť a tá umožní slabšej strane vytvoriť prvú reálnu zbraň. 2001: Ľudstvo svoje „teritoriálne značkovanie“ prenieslo aj do vesmíru. Nemecké, Čínske a Britské ozbrojené letecké sily operujú na orbite modrej planéty. Na medzinárodnej stanici platí prísna vízová politika a „kmeňová nenávisť“. Postaví sa znovuobjavený Monolit na Mesiaci na stranu toho slabšieho, alebo si ho pre seba uchmatne ten najsilnejší? Nie, Monolit tentokrát iba „neutrálne“ vyšle k Jupiteru, k svojmu podstatne väčšiemu bratovi správu o svojom objavení. Záver: David Bowman precestoval milióny kilometrov, aby našiel svoju smrť na neznámej planéte, obývanej neznámymi bytosťami, ktoré stvorili oba Monolity. Áno, musí umrieť, aby sa mohlo zrodiť niečo nové, nová ľudská rasa, ktorá bude oprostená od svojich najtemnejších pudov, od svojho „teritoriálneho značkovania“ a svojich „alfa samcov“, ktorí do vesmíru a do spoločnosti vyspelých civilizácií nepatria. Ľudstvo musí „eticky“ dobehnúť svoj technologický vývoj. Áno, Vesmírna odysea 2001 je svojím posolstvom aktuálna aj dnes a bohužiaľ, zrejme bude aj za ďalších 50 rokov. ()