2001: Vesmírná odysea

Nejnudnejsi film, co jsem kdy videl, sorry.... (01.02.2003)

Tento film není jednoduché sledovat, ale o to krásnější je si jej užít... (29.06.2003)

Po shlédnutí jsem sice byl takový naštvaný, ale zároveň i ohromený. Vizuální stránka na 68. rok je něco nevídaného- nějteré triky jsem neviděl ani v dnešní době pc triků. Hudba je hypnotizující ,ale příběh dosti jednoduchý. Ale během filmu jste stále napnutí. Dobrý počin. (20.08.2008)

Začnu tím, že je tenhle film je sakra zvláštní a příšerně rozporuplný. Ke kladům patří fakt, že ten film nestárne a i dnes by to těžko někdo natočil jinak (tím chci samozřejmě říct líp). Další plusové body získává práce s hudbou, protože do toho se člověk musí zamilovat a samosebou triky. Pravda, projetí dimenzí mi přišlo jako pouťová atrakce, ale jinak je to z hlediska trikařiny fakt bomba. Co je problém je Kubrickova úchylka v neskutečně dlouhých zaběrech na vesmír, které film neskutečně zbytečně prodlužíjí a nejednoho diváka uvádějí do zuřivosti a znuděnosti (mě se to naštěstí nestalo). Ale musíme pochopit, že on věděl, že to co lidem v té době ukazuje ještě neviděli a myslím, že těmi nesmyslně dlouhými záběry chtěl jen ukázat, že to jde a trochu si kasat triko, že on je ten, co to dokáže na filmová plátna dovést. Mě osobně malinko rozhodil ten přefilozofovaný konec, ale jinak je to fakt historický klenot. (08.04.2012)

Skvělý film vyšperkovaný do posledního detailu mistrem řemesla Stanleym Kubrickem. Zdlouhavé pasáže občas můžou nudit, ale pokud se do filmu zažerete tak to není problém. Pro ty co to nepřekousli, doporučuji film zhlédnout s partou kamarádů s nějakým tím pivem po ruce! Skvělá vizuální stránka filmu doplňěná skvělou hudbou a zajimavými nápady mě totálně ohromila. Musím dát za 5 *, protože to je neskutečný nářez. (14.07.2012)

Vesmírná odysea je všechno jen ne lehko uchopitelná. Pro někoho to byla projekce možná náročná a ne zrovna zábavná, pro mě to byl balzám na duši a strašně odpočinková, magická záležitost. Hlavní myšlenka je sice oříšek pro každou hlavu, ale nemá asi smysl nějak víc nad ní hloubat a spíš se nechat unášet prostorem a na tehdejší dobu precizními efekty a Kubrickovským vizuálem. Po dvaceti minutách jsem usoudila, že to na mě bude asi příliš velké sousto, ale opak byl pravdou a stopáž mi příjemně utekla. Kubrickovi se každopádně podařilo natočit jedno z nejnevšednějších děl, s jakým jsem kdy měla tu čest a druhému zhlédnutí bych se nejspíš nebránila. (22.07.2013)

Se zvětšujícím se rozsahem probádaného Vesmíru, měrné jednotky vzdálenosti jako AU, ly či parsek brzy nebudou stačit, je tedy vhodné zavést jednotku novou. Ideální by bylo, ji nějakým způsobem vztáhnout k něčemu, co se lidským smyslům na první pohled příčí obdobně jako pojem nekonečno. Kubrickova Odysea je jasnou volbou. Lidstvu není znám vhodnější ekvivalent pro zmíněný pojem. Nekonečno je samo o sobě těžko představitelné ale pokud člověku pustíte výše zmíněný film, jeho představa se realitě pojmu extrémně přiblíží. Jsem rád, že se zrovna u Kubricka můžu odvolat na kvalitu zpracování a nemusím mu dát odpad! Dvě hvězdičky dávám běžně filmům dobrým takže mi to vychází na * (26.10.2013)

Opravdu nadčasové dílko, které je plné hlubokých myšlenek. Ovšem mám s ním stejný problém, jako s jinými podobnými díly. A to ten, že mi zhlédnutí stačí jedno a již nemám potřebu se na daný snímek znovu podívat. A to je hlavní problém pro udělení páté hvězdy. Jinak technická stránka je výborná. Kubrick opět dokázal, že je to filmový inovátor 20. století. Pokud si nějaký film zasloužil revoluci v žánru scifi, pak rozhodně tento. Přesto však, že jde v podstatě o nudné dílo, doporučuji jeho zhlédnutí všem, které zajímá historie filmového žánru a konkrétně scifi. 2001: Vesmírnou odyseu by měl znát z tohoto ranku každý. 80% (31.10.2014)

Tak jsem viděl další kousek z těch nejlepších skvostů filmové historie, a byl to pro mě nezapomenutelný a neotřelý zážitek. Kde je ta nuda? Ty nezáživné a plytké scény, které vyčítá negativní kritika?! Já jsem tam naštěstí nic takového nepocítil... Vnímal jsem tu nádheru, harmonie, schopnost vyjádřit myšlenky a úvahy beze slov, jen s pomocí obrazu a hudby. Netvrdím však, že jsem pochopil myšlenku a celý rozsah Kubrickova díla, ale přišlo mi, jako bych se na snímek dokázal dívat z jeho pohledu a perspektivy... (25.05.2015)

Na rok 1968 technicky opravdu dokonalé, ale jinak to byla audiovizuální onanie planetárních rozměrů. Pokud jsem měl nějaké pochybnosti o smyslu celého díla, ty rázem pominuly při promítání závěrečného pestrobarevného pop-artového LSD běsnění. Jako pánové pětihvězdičkáři, vám se ten film jako opravdu líbil? (21.08.2016)

Ultimátna cesta za hranicu priestoru a času... ďaleko za hranicu ľudského poznania a chápania. Vesmírna filmová opera, ktorá je jedinečnou vizuálno-zmyslovou udalosťou v histórii kinematografie, ktorá sa už nikdy nebude opakovať. (10.10.2023)

Mistrovsky dokonalé arcidílo světové kinematografie, které povyšuje, nejen, žánr science-fiction na královskou disciplínu. AR: 2,21:1 - Super Panavison 70 (24.05.2006)

Málem mě to unudilo k smrti. Tak má to jistou atmosferu, ale neni tofilm pro mě. (14.10.2007)

Jsem velice rad, ze jsem tento film mel moznost videt v kine! A to hlavne z duvodu toho, ze jsem se v biografu zatim vzdy dokoukal. Doma bych to mozna nevydrzel. Ono, spousta pomalych az nehybnych zaberu sice krasne dokumentovalo monumentalnost a nekonecnost vesmiru, misty uz toho bylo ale dost. Jednoznacne nejsilnejsi z celeho filmu bylo vypnuti Halu 9000, pak obrazy z vesmiru ve spojeni Straussovy hudby. Spoustu hluchych mist a malo dialogu ci mluveneho slova mi alespon pomohlo myslet na jine veci. Myslim, ze vetsina lidi se bude behem filmu misty nudit. Posledni cast filmu ( od odpojeni pocitace ) uz je myslim hodne natahovana a az na jakousi pointu take zbytecna. Davam ctyri hvezdicky, protoze tento film je nezapomenutelny, nemyslim si vsak, ze bych ho jeste nekdy potreboval videt. Scifi zanr jde skutecne mimo me. (28.10.2008)

Vrcholné dílo Stanleyho Kubricka (12.02.2009)

Dechberoucí.....Snad si nevybavím jiný film, kde bych tak byl unešen rovnováhou technických a obsahových kvalit. Aneb forma i obsah jsou tak dokonalé, až se nechce věřit. Vizuální stránka je na rok 1968 neskutečná a musím přiznat, že u mě po téhle stránce teď trochu blednou první Star Wars. Co se pak týče samotného stylu natočení filmu, kdy let lodí provází buď úplné ticho a dýchání kosmonauta nebo tóny klasické hudby, tak to nemá jinde obdoby. Příběh je rovněž kapitolou pro sebe a já musím přiznat, že bezprostředně po zhlédnutí jsem byl trochu paf a nevěděl, kolik je jedna a jedna. Až jedna "nápomocná" anglická stránka mi rozsvítila a na mě dopadla síla Odyssey plnou vahou. On asi ani sám Kubrick (i podle prohlášení to jde poznat), co všechno tím chtěl říct, ale myslím, že ona pouť (neboli odyssea) lidskou rasou od jejího zrození až po konec je hlavním stavebním kamenem. Role, jakou to hrají nástroje od primitivních typu kostí až po nejmodernější typu počítače s umělou inteligencí je pak na další rozbory. To už tu ale nechám, sám se těším na další projekci, kdy možná ještě víc proniknu pod roušku tohoto geniálního díla. (08.05.2009)

Viděl jsem directors cut v ne úplně ideálních podmínkách, proto jsem asi nedokázal zcela plout po náladě některých scén a přišly mi tedy zbytečně dlouhé. Proto by mě zajímala i původní, o dvacet minut kratší verze. A taky bych si to rád někdy střihnul na plátně, v pohodlné sedačce a hlavně v odpovídající náladě. (13.09.2009)

Přepsáno v květnu 2018. 2001: Vesmírná odysea je postavena snad až překvapivě vysoko v žebříčku oblíbenosti, neboť v žádném případě není filmem pro běžné každodenní použití. Stanley Kubrick stvořil ve spolupráci s Arthurem C. Clarkem velkolepou filmovou báseň, právě zde filmařský guru ukázal největší měrou svůj jedinečný cit pro umělecké zpracování a jeho audiovizuální harmonická choreografie nevtíravě předkládá filozofické náměty k hlubšímu zamyšlení. Vesmírná odysea s pedantskou obsesí komponuje unikátní zážitky, zarathuštrismus se svým dualismem je zaklíněn v souladu životního toku hlubokého vesmíru. Zvuk, barva, nálada, otáčivý pohyb vpřed, celkové rozložení, doprovodná hudba, každá část je symbolem a samostatnou myšlenkou a vše dohromady je osobitou alegorií a vizí budoucnosti a životního řádu. Unikátně zhmotnělá představa. Futuristická účelnost nikdy zcela nezkrotí fluorizující odlesk hvězdného svitu do ochočeného područí, zemské fyzikální zákonitosti jsou upozaděny ve prospěch vyšší jsoucnosti, jsme zbaveni pravidel času, lidské perspektivy i pozemské představy transcendentna. Jsme vrženi mimo prostor a exaktní vnímání života do meziprostoru jsoucnosti, nemáme k dispozici žádnou známou hodnotu, je to halucinogenní záblesk povznesení a dosažení nirvány, tělesná existence je okovem a přežitou konstantou. Otázky zasypávají pojem myslící bytost, jež by v etické rovině byla srovnatelná s člověkem, dávají návod ke zkoumání. Nietzsche se svou zvídavou filozofií je základem stvoření Kubrickových představ a myšlenkových pochodů se samovolně rozbíhají do různých stran, hladově se proplétají a hledají údaje základních impulsů. Ranná minulost je mementem a každý úsek má několik rovin výpovědí a ještě více otázek. Symbolismus proplétá všechny dimenze a nechává prostor pro osobní proměnný prožitek. Nejbojovnější postavou postmoderního hororu je Dr. David Bowman (Keir Dullea), bdící člen hledající expedice, vyslaná na Jupiter. Páteřním bodem je supermoderní počítač HAL 9000 (jedinečný hlas Douglase Raina), pověřený hlavním dozorem a objekt nejvznešenější filozofické polemiky. Výraznou postavou je Dr. Heywood Floyd (William Sylvester), hlavní koordinátor utajovaného tajuplného objevu, který minulost pojí s budoucností. K výraznějším postavám patří také Dr. Frank Poole (Gary Lockwood), druhý bdící člen jupiterské výpravy. Z dalších rolí zaujme zvědavý Dr. Andrei Smyslov (Leonard Rossiter), opičí objevitel prvního civilizačního krůčku (Daniel Richter), či kosmické stevardky (Edwina Carroll, Penny Brahms, Heather Downham, Maggie d'Abo a Chela Matthison). Kapka lidského sémě se zvídavě rozhlíží po lůně vesmíru, ani pokrok neodstraní lidské neduhy a odvrácenou stranu podstaty. 2001: Vesmírná odysea je ojedinělou akusticko-vizuální orgií, pokládá neodbytné otázky, klíčovou dírkou nahlíží na systém komplexního dualismu a v duši zanechává nesmazatelnou stopu extáze. (28.10.2009)

24.7. 2010 - tři dny jsem hledal tu první správnou větu, která by vystihla účel a vůbec, proč se do toho Stanley Kubrick pustil. Až jsem došel ke větě : Jednoznačně zlomový okamžik pro světovou kinematografii. Shrnutí: od kapitoli "Za svitu lidstva", které vyšlo a ukázalo vznik našeho lidstva, pak se zaměřilo na vývin člověka se ještě nakonec kapitoli zaměřilo na vývin našich vlastností, které se století co století zhoršují. " Nesnášenlivost". Další kapitola byla "Výprava na Jupiter" , které už zkoumá naši budoucnost a posun technologií směrem nahoru (cestování na jiné planety a pozorování jiných vyvyjejících planet). Kapitola výprava na Jupiter navíc ještě se zajímavou zápletkou a ještě k tomu došlo k přehození děje v časovém pásmu, takže o to větší drama. Hudba a film - určitě hodně přidává na kladném hodnocení hudba z dílny slavných hudebníků. Hudba spojena s filmem. " Stroje proti lidstvu" - jakoby Kubrick všem dnešním sci-fi filmům vzal nějaký nápad. On je ale zakladatel! Akce, kdy se počítač vzbouří proti člověku a to všechno vymyslet v roce 1968, to je něco. Film mi hodně připomíná Moon, který ale také má své kouzlo. Stanley Kubrick nám rozšířil obzory a ukázal nám, že cesty ve vesmíru jsou nekonečné. Způsob kamery - bylo vidět, že Kubrick si s tím hraje (obrácená kamera, běžící kamera dokola atd.) Člověk by se měl po filmu zamyslet nad tím, jestli se v roce 1968 Kubrick trefil do našich mozků takový nový impuls, aby naše lidstvo mohlo zase normálně žít. (24.07.2010)

Konečne som po siedmej projekcií našiel sposob ako k filmu pristupovať. Film na mna posobí ako alegória hľadania zmyslu života. Opice predstavujú detstvo bez cieľa/zmyslu. Dieťa nepremýšľa nad osudom, hraje sa a živí sa. Po objavení monolitu, prichádza cieľ, s ním stráta nevinnosti (Dawn of men - dawn of a man?). Mesačná pasáž je mladosť v ktorej sa zmysel prvykrát jasnejšie objaví. Cesta na Jupiter je dospelosť, kde je človek nútený prekonávať seriózne existenčné prekážky. Záver predstavuje starobu, stretnutie s bohom (implikuje to mizanscéna). Bohom je každý človek sám pre seba, jeho dielom je další človek. Kópia seba samého, teda nesmrteľnosť. (Jupiter and beyond - Hlavný boh rímskeho panteónu a pokračovanie?) Jediný zmysel života je teda reprodukcia. Alternatívne "hľadané zmysly" sú len konštrukty mysle. Jediná dynamická psychadelická pasáž predstavuje LSD, ktoré vám k podobným interpretačným záverom urýchli cestu :D. Preto ma dlho trápilo prečo film ako rýdze sci-fi na mna neposobí. Z troch na štyri. Piatu nedávam z dovodu že tempo je tak pomalé že mám tendenciu u filmu zakaždým usínať :P. (04.04.2013)