Režie:
Stanley KubrickScénář:
Stanley KubrickKamera:
John AlcottHudba:
Leonard RosenmanHrají:
Ryan O'Neal, Marisa Berenson, Patrick Magee, Hardy Krüger, Steven Berkoff, Diana Körner, Murray Melvin, André Morell, Philip Stone, Peter Cellier, Ferdy Mayne (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Jak se irský mladík bez budoucnosti stane součástí anglické šlechty 18. století? Odpověď Barryho Lyndona (Ryan O’Neil) je stručná: jakýmkoli možným způsobem! Barry je snaživý žadatel o ruku, účastník soubojů, pobuda, voják v Sedmileté válce, flamendr, špión i falešný karetní hráč – to jsou jeho zastávky na cestě nahoru za bohatstvím a postavením v této přepychové filmové verzi románu Williama Makepeace Thackeryho natočené Stanleym Kubrickem. Pro zvládnutí tohoto nádherně vystavěného a úskočně satirického filmu se Kubrick nechal inspirovat díly malířů té doby. Kostýmy i scény byly pečlivě vyrobeny v dobovém stylu a pro natáčení interiérů i exteriérů v přirozeném světle byly vyvinuty novátorské čočky. A výsledek? Barry Lyndon přetrvává jako zlomový film, který přenáší historické období na filmové plátno tak živě, jako žádný jiný film před ním ani po něm. (Magic Box)
(více)Videa (1)
Recenze (443)
Po filmařské stránce opět bez výhrad (tak důsledná a soustředěná režie se vidí málokdy), několik geniálních scén (hlavně ve druhé a IMHO lepší půli), cool Ryan O'Neal a dokonale využitá (nádherná) klasická hudba. Bohužel je to trochu moc dlouhý film i na Kubricka, s místy velmi pomalými, až statickými scénami (což byl samozřejmě tvůrčí záměr, nicméně při stopáži přes tři hodiny je ten film občas přeci jen lehce unavující). Nicméně i tak se jedná o další (nestárnoucí) Kubrickovu mistrovskou záležitost, zejména pak z hlediska V-I-Z-U-A-L-I-T-Y. Tolik překrásných, dobovou atmosférou vysloveně nasáklých záběrů, které by se daly okamžitě zarámovat a pověsit na zeď, uvidíte jen v málokterém filmu... 90 % ()
Stanleyho galerie výtvarného umění, které muže konkurovat leda ta Ridleyho z roku 1977. Obrazy o lovci štěstí, který šplhá po sarkastickém žebříku oportunismu až do aristokratických výšin, jsou přenádherné. Škoda jen, že se do těch prostých pikareskních rámů nepodařilo dostat více srdce, jako se to třeba podařilo u lůžka malého Bryana či při poslední satisfakci za holubího vrkání, nicméně emoce nejsou prvoplánově to, co bych u chladného šachisty Kubricka vyhledával. „…good or bad, handsome or ugly, rich or poor, they are all equal now..” ()
Cynická rokoková noblesa v dokonalém zarámování. Tímhle filmem Kubrick snad nejvíc potvrzuje, že práce režiséra a kameramana je pro něho v podstatě jedno a to samé. Kouzlo obrazu spolu s hudbou bez problému smaže citový chlad a obsahovou netečnost, která u Kubricka občas hrozí. Podobný zážitek mám snad jen z Ciminovy "Heaven's Gate", i když tam jde spíše o fascinaci samotnou scénou. ()
U jména Kubrick si většina asi vybaví na prvním místě Mechanický pomeranč nebo 2001, pro mě je to ovšem Barry Lyndon. Příběh muže, jenž začíná svou pouť světem a životem jako naivní mladík bez haléře a má to štěstí naučit se přežít za pomoci intrik, úskoků, lží a vší další nezbytné výbavy své doby (dneska jsme přece o tolik dál, že). Celý příběh je doprovázen skvělým sarkastickým komentářem vypravěče a vhodně podbarven hudbou přesně korespondující s děním na plátně. Úchvatná je nejen samotná kamera, ale vůbec celá kompozice záběrů a scén, které připomínají dobové obrazy. Třeba na pikniku v přírodě stojí ústřední skupina postav blízko k divákovi, ale ne zcela vpředu, aby nezakrývala výhled na roztroušené páry a skupinky postávající po louce. Kubrick využíval pro film pouze dobové osvětlení, v nočních scénách svítily stovky svíček, dokonce někde vyhrabal kamery s čočkami, jaké se už dávno nevyráběly, jen aby mohl snímat záběry tak, jak si je vytvořil v hlavě. Tohle je skutečný příznak uměleckého díla, každá maličkost má svůj smysl pro celek. ()
Konečně jsem splatila starý dluh...Barry Lyndon je ledovec. Monumentálně chladný a úchvatný. A většinu z něho tvoří část, která je skryta. Ano, pohltil mě. 184 minut zhudebněných obrazů, fascinující odcizení, které paradoxně přitahuje.....Ne, tohle kouzelné dílo neoplývá duchaplnými dialogy ani nečaruje s psychologickým vývojem hlavního bezkrevného anti-hrdiny..... Středobodem Kubrickovy pikareskní adaptace (Thackerayovo porozumění upravil k nemilosrdnému obrazu svému) pro mě nebyl průměrný hochštapler Barry a jeho sinusoidní toulky světem nahoru a dolů po společenském žebříčku, ale vypravěč, jehož neúhybnou metodou je satirický komentář. Distance je velmi mocnou zbraní, protože nutí diváka pod lupou sledovat dílo, které není řinčivým historickým filmem, ale ani příběhem hrdiny, kterému straníme. Jeden z filmů, kde můžete převyprávět děj obraz po obrazu a přitom o něm nevypovíte vůbec nic. Tenhle obtížně uchopitelný portrét z časů Sedmileté války nenese žádné jednoduše dékodovatelné poselství a ponoření do něj je jiného druhu, protože má jinakou strukturu a pomalost tu není pomalostí, ale procítěností tahů na plátně. Zvláštní smyslový zážitek, ve kterém se i ostrý otisk režisérovy osobnosti nádherně rozpil v barvách a tónech. Drama, díky kterému se mi záhadně zkrátily tři hodiny života, potože v Barry Lyndonovi čas plyne jinak. Kubrick natočil svým způsobem nonverbální film- říká toho hodně, ale jen málo z toho říká slovy. ()
Galerie (205)
Photo © Warner Bros.
Zajímavosti (30)
- Mnoho z exteriérov filmu bolo natočených v Írsku a Anglicku. Natáčalo sa aj v Nemecku. (classic)
- Stanley Kubrick spočiatku uvažoval, že by pre film kúpil práva na slávnu hudobnú tému Nina Roty zo snímky Krstný otec (1972). (Kristusazapad)
- Medzi rokmi 1915 a 2013 sa v Amerike posielali dotazníky kinárom (mala to na starosti Quigley Publishing Company), v ktorých mali vedúci kín zvoliť TOP 10 najväčších filmových hviezd roka. Štúdiá na výsledky tejto štúdie dosť dali a dokonca podľa toho diktovali obsadenie hlavnej úlohy Barryho Lyndona. Stanley Kubrick sa musel rozhodnúť medzi pánom číslo 5 za rok 1973 (Robertom Redfordom) a číslom 2 (Ryanom O'Nealom), inak by mu Warnerovci nedali peniaze na nakrúcanie. (classic)
Reklama