Barry Lyndon

Sága rodu Barryů, později Lyndonů, je opět jako u MP od začátku vyprávěný příběh. Samotný děj je Kubrickovým zpracováním doveden ad absurdum k téměř čisté dokonalosti. Historické exteriéry krajiny mají v jeho šerosvitu magickou sílu a stáváte se jakoby návštěvníkem uchvacujících obrazů v Louvru. Jeho oko fotografa a fotografické počátky z roku 1945-1950 v něm zanechaly a dále rozvíjely vytříbený vkus pro kompozici, sladění detailu s děním a experimenty s barevným laděním. Perfektcionizmus mu zde v žádném případě není cizí, přihlédneme- li na snímání filmu pomocí technikou "steadycam", bez pomoci umělého osvětlení a s přístroji vyvinutými pro NASA, docílil opravdu nezapomenutelných záběrů. Jak již zde někdo řekl o BL: Jeho bolestná krása vás dostane na kolena. Velká škoda, že jeho další historické téma "Napoleon", které již měl do detailu propracované a připravené, nebylo vubec použito a upadlo v zapomnění............... (03.10.2004)

Cynická rokoková noblesa v dokonalém zarámování. Tímhle filmem Kubrick snad nejvíc potvrzuje, že práce režiséra a kameramana je pro něho v podstatě jedno a to samé. Kouzlo obrazu spolu s hudbou bez problému smaže citový chlad a obsahovou netečnost, která u Kubricka občas hrozí. Podobný zážitek mám snad jen z Ciminovy "Heaven's Gate", i když tam jde spíše o fascinaci samotnou scénou. (02.07.2006)

Jeden z filmov majstra Kubricka, na ktorom rok výroby (1975) nie je vôbec poznať. Zaujímavý historický film popisuje príbeh o životných výhrach a prehrách Barryho Lyndona a jeho premeny ako človeka. Stopáž 178 min. je dosť, ale fakt to zbehne ako voda a najväčšiu zásluhu na tom má dobrý scenár a dobré herecké výkony. No, a aby som nezabudol, majstrovská réžia. Film na mnohých miestach doprevádza hlas rozprávača, ktorý nedovolí aby ste sa nudili. Odporúčam 90%. (04.02.2009)

Barry Lyndon - moje odpověď na otázku, proč považovat kinematografii za umění. Zkrátka geniální dílo, kvůli kterým jsem rád, že vůbec nějaké filmy vznikají. Vypravěč mohl být ještě trochu sarkastičtější, ale jinak marně přemýšlím, co tomuhle filmu scházelo k dokonalosti. Ne, prostě nic. (Poprvé 28.10.2009, podruhé 07/2013) (26.07.2013)

U tohoto filmu musí jít člověk s pocitem, že se netěší na žádnou činnost, která bude po něm následovat. Nesmí si třeba říkat: "Až to skončí, pudu pařit na počítači", to by byla ta největší chyba. K tomuto veledílu je potřeba přistoupit tak, jakoby to byly vaše poslední tři hodiny v životě. Pak si nebudete přát konec a budete si vychutnávat každou minutu a každý tón nádherné hudby tak, jak se to naštěstí podařilo i mně. (08.02.2006)