Spalující touha

"Jediný důvod, proč se mnou chce každý muž mluvit, je, že mě chce ošukat?" Tak fajn, Alice to pochopila, Bill to neunesl a já se strašně nudil. Důvodem určitě nebyla všudepřítomná nahota, sex ani napětí, ale to nekonečné hypnotizování zdí pohledem a odpovídání na otázky opakováním položených otázek. Asi to byl onen vychvalovaný umělecký záměr, ale mě to hrozně štvalo. Výsledkem je to, že jsem se na film díval čtyři dny, protože na jeden zátah bych to neunesl a spláchl bych ho do odpadu, což si Kubrick rozhodně nezaslouží. (01.01.2017)

Takovouhle erotickou a dráždivou atmosféru nenajdete ani v nejlepším pornu! Skvělý epitaf mistra Kubricka, odcházet se má přeci ve velkém stylu, ale měl samozřejmě mnohem lepší filmy, tahle moderní podívaná už není tak "Kubricovskou", jak jsem byl zvyklý, ale přesto silný nadprůměr, přes poměrně dlouhou stopáž to uteklo opravdu rychle a Vruise hrál dobře a Kidman byla vážně vzrušující. Takhle se mají točit erotické filmy! (09.11.2008)

99% - Film mě od začátku do konce udržoval ve velkém napětí, a pohrával si s mou fantazií i podvědomím. Obvyklé rysy Kubrickových filmů jsou i v jeho posledním díle jasně rozpoznatelné. Herecké výkony znamenité, i když na mě největší dojem udělal Sydney Pollack. Za zmínku zde URČITĚ stojí hudba. Originální skladby totiž ve filmu zní minimálně, a režisér nabídl velký prostor hudbě Dimitrije Šostakoviče a Györgye Ligetiho. Aby toho nebylo málo, v hospůdce zní část Mozartova Requiem... Šostakovič: Orchestrální waltz -úsměvně taneční, přesto s nádechem ponurosti a nostalgie. Ligeti: sólový klavír -statické napětí vyjádřené dvěma od sebe půltón vzdálenými úhozy. Ad absurdum: Jedno je symbol společnosti s maskou veselí, a druhé zase symbol dvou nejistých lidí, kteří k sobě mají velmi blízko, ale vždy budou hrát jinou notu... Hudba nejen v tomto filmu, to je podtržení poselství, jež nám Kubrick zanechal. (16.01.2006)

9 / 10 Po skončení Eyes Wide Shut som sa cítil ako zbitý pes - koniec, finito, ende, práve som dopozeral posledný film Stanleyho Kubricka a už nebude žiadny ďalší, ktorý by ho prekonal. Tento komentár by som preto poňal ako rozlúčku z režisérom, ktorý v histórií filmu skutočne nemal obdobu, s režisérom, ktorý navždy zmenil môj pohľad na filmy ako také, s režisérom, ktorý si vždy išiel svojou vlastnou cestou a tvrdohlavo sa odmietal podriaďovať všeobecným konvenciám, čím si pohneval mnohých, vrátane Filmovej akadémie, ktorá mu nikdy (!), opakujem, nikdy neudelila Oscara za najlepšiu réžiu. Uctime si preto jeho pamiatku minútou ticha... Dosť! Zotrime slzy z tváre a utíšme svoj smútok s vedomím, že teraz, práme v tomto momente, tam niekde nad nami Kubrick, Ejzenštejn, Tarkovskij, Renoir, Méliès a ďalší priekopníci filmového plátna hrajú písaný mariáš... a rozprávajú sa o filmoch. (14.05.2005)

Do noci situovaný příběh jednoho neobyčejného manželství. Trio Kubrick-Kidman-Cruise se hledalo, až se našlo. Sice na poslední chvíli, ale ano :) Ke komentáři Pacco dodám jen, že v Tomovi tu a tam problesklo kouzlo Lestata, tedy jeho herecké maximum. A mám inspiraci k tomu, jak si oblékat podprdu jako Nicole - je přece tolik způsobů a Kubrick byl zřejmě ten poslední, kdo jí do toho kecal. V případně vážnější reflexe bych se pozastavila ještě nad domem plným masek, ale to už by bylo přes míru zdejšího plácku. (27.03.2010)