VOD (1)
Obsahy(1)
Původní český komorní muzikál Letní scény Divadla Ungelt pro Martu Kubišovou a Anetu Langerovou. Příběh inspirovaný nevšedním osudem baronky Sidonie Nádherné, poslední majitelky zámku Vrchotovy Janovice. Kromě barvitého osobního života krásné a inteligentní baronky, přibližuje komorní muzikál také pohnuté historické okamžiky naší země a coby ctitelé baronky v něm vystupují významní muži minulého století - vídeňský novinář a literát Karl Kraus, malíř Max Švabinský či básník Rainer Maria Rilke. (Radioservis)
(více)Recenze (12)
Komorní muzikál. 1) V muzikálu je vše, jak má být. Karel Štolba napsal příjemné šansony, Marta Skarlandtová rovněž příjemné libreto. Zpěvačky i herci zpívají s chutí a s přehledem. Jako kdyby autor právě dokončil příručku pro tvůrce Jak udělat muzikál a hned podle ní svůj první napsal._____ 2) Na druhé straně prvoplánová doslovnost hudební i textová mě trochu vadila. Didaktická linka je velmi výrazná, jako by bylo dílo psané pro školní výpravy._____ 3) Jakási neobratnost (hudba, text, herecký projev Milana Heina) kontrastuje s pocitem, že dílo přece jen něco do sebe má._____ 4) Představení vzniklo jako dárek k 70. narozeninám Marty Kubišové. V záznamu z roku 2015 je jí už 73 let, ale zpívá pořád pěkně. Nápad rozdělit roli Sidonie na mladou a starou je zajímavý a i divácky vděčný. 31letá Aneta Langerová tvořila výborný kontrapunkt._____ 5) Rovněž 30letý Ondřej Novák (Sidoniin bratr Johannes) a 31letý Igor Ozorovič (Švabinský, Rilke a Thun) odvedli dobrou práci stejně jako divadelní režisér Pavel Ondruch. ()
Zpočátku se mi to líbilo, ale hudba i písničky byly příliš stejné a po čase se to slilo do jednoho nerozlišitelného celku. Navíc Milan Hein opět velice prkenný a jeho recitační způsob zpěvu bil v kontrastu s ostatními kvalitními zpěváky do očí. To je tak, když chce pan majitel zároveň zářit jako účinkující. Odkud já to jen znám, že pane Soukup? 65% ()
Mám moc rád muzikály, ale spíše tu světovou klasiku než ty české zoufalosti posledních dvaceti let. Poslední super věc (a nebylo to bohužel české) byli Bídníci co jsem viděl v devadesátých letech. Pak přišel Drákula a sním vylezly z rakví všelijaké zombie socialistické popkultury. Začaly psát hudbu a libreta a zemí se začala šířit nákaza. Kleopatra, Galileo, Rychlé šípy, Dášenka, Babička a kdo ví co ještě coby muzikál začalo okupuvat prkna nejednoho divadla. A lid lačný rýmovaných příběhů leckdy tupých rytmů začal na tato představení hojně chodit. Úspěch znamenal další nával ryze českých muzikálů a mně to slovo pak začalo znít sprostě, podobně jako slovo děvka. Přesto jsem zbystřil, když jsem zaslechl jednu píseň z této věci. Paní Martu obdivuji jako osobnost i jako úžasnou zpěvačku a celkem mám rád i lecos od Anety Langerové. Igora Orozoviče znám z jiných věcí (Např z Pocty Jiřímu Traxlerovi nebo aktuálně z Balady pro banditu nahranou s Jihočeskou filharmonií) a považuji jej za takovou modrou krev mezi našimi mladými umělci. Je to naprosto univerzální herec i zpěvák špičkových kvalit. Hein a Novák pro mne byli neznámí. Z Langerové jsem měl pravda trochu strach po poslední šílenosti - 8 hlav šílenství, která jí prostě nesedla. Ale tohle bylo jiné kafe! Chytlavé šansonové melodie pana Štolby skvěle otextované Martou Skarlandtovou (ano známou televizní hlasatelkou) jakoby částečně odkazovaly i na osud Marty Kubišové, kterou se komunisté snažili zadupat do země. Sidonie Nádherná je však na časové ose krapet jinde a mnohem hlouběji v historii. Byla tou generací, která zažila obě války i nástup rudého moru v padesátých letech. Z hudby i textů písní na vás dýchne konec zlatého věku Evropy před první světovou válkou, který leckterý historik nazývá belle epoque. Smutek a šok z války zachvacující Evropu i její konec. Dlouhé nádechy po jejím konci zvolna spějící k té druhé, ještě krvavější. Po ní už Evropa nezůstala tou, kterou si baronka pamatovala... Po dokoukání záznamu z ČT Art ve mně tento muzikál zanechal splín a takový podivný smutek. A to si cením. Jen dobrá věc ve vás probudí emoce. Paní Marta na svůj věk zpívala skvěle, Anetě Langerové tohle sedlo dokonale, skvělý byl Ondřej Novák. I mne zprvu lehce zarazil zvláštní zpěv pana Heina, ale nakonec jsem si na něj nějak zvykl byť byl celou dobu v ostrém konstrastu s opravdu profesionálními zpěváky. Co nevyzpíval, to doplnil příjemným herectvím. A hlavně, je to jeho divadlo, které tomuhle skvostu dalo prostor. Onu melancholii skvěle doplnily obrazy pouštěné na plátno za zády herců. Muzikál se mi líbil tak moc, že jsem si zakoupil CD s písněmi. Vzhledem k množství postav, které však hraje omezený počet herců (např. I. Orozovič hraje průběžně 3 osudové muže Sidonie) ale nejprve doporučuji vidět divadelní záznam a pak jít do písniček, chcete-li cele pochopit chronologii příběhu. Tohle byla po všech stránkách úžasná a vyjímečná záležitost a nemohu jinak než dát za 5 dopisů do balíčku svázaného rudou stužkou. * * * * * () (méně) (více)
Malý velký muž? Ne, žena. Ale... že by dvě ženy? Ne, jedna mladá, druhá zralá, duše jedné ženy, známé baronky. Její skutečný příběh. Takový malý velký muzikál, komorní muzikál těžko s jiným srovnatelný, prostě úplně jiný. Pro mne naprostá lahůdka. Muzikál si na nic nehraje, stejně jako paní Marta, velká osobnost a úžasná zpěvačka a stejně tak tento muzikál je skvostem. S Anetou si výborně sedly. Doprovod pan Malásek. Opravdu nezapomenutelný zážitek. ()
Netradiční muzikál bez mluveného slova. Takřka celé prozpívané. Doporučuji si něco málo předem o paní Sidonii nastudovat. Přeci jen se do zpívaného děje více vpravíte. Aneta s paní Martou skvělé, mužské obsazenstvo nic moc a Milan Hein vyloženě špatný. Naživo bych možná 1 hězdu přidal, záznam je prostě záznam. ()
Galerie (6)
Photo © Česká televize
Reklama