Olověná vesta

"Je to jako ve válce" První ze tří segmentů s matematickou přesností strukturovaného filmu je geniální. Monotónní, ubíjející psychické násilí bez možnosti vydechnutí. Armáda si přisvojuje vojáky, dává jim nová jména a bere individualitu. Zásluhou mechanického opakování týchž činností a strojově symetrických záběrových kompozic se z filmu vytrácí jakákoli spontánnost, cokoli přirozeného, cokoli lidského. Celý brainwashingový horor logicky vrcholí stvořením monstra (ač to nebyl režisérův záměr, D'Onorfio má na tváři ke konci stejný škleb jako šílící Nicholson v Osvícení). Pak přichází nečekaný zlom, náhlá změna prostředí a tónu. Zůstává chladnost, znemožňující nám identifikaci s kteroukoli postavou. Joker je až do předposlední scény, kdy v sobě dobrovolně popře poslední kousek lidskosti, více pozorovatelem než aktérem dění. Rozdělení filmu odpovídá jungovskému konceptu lidské duality. Dvě tváře, dobro a zlo, jeden člověk. Olověná vesta zdaleka není jen dalším válečným filmem nebo dalším filmem o Vietnamu. Podává pesimistickou výpověď o podstatě kterékoli lidské bytosti. Válka jen odkrývá, co zůstává v dobách míru skryto. 90% Zajímavé komentáře: Eodeon, ScreamJay, mls, Merggie, MacGyver, freeeeedom, walecz (11.05.2005)

Stanley Kubrick vždycky říkal "Všechny scény už někdy někdo natočil, naším úkolem je natočit je líp." A že to setsakramentsky uměl, o to se nebudeme přít. Tentokrát objevil opravdu velkou nezaplněnou díru. V každém druhém válečném filmu se sice expozice odehrává ve výcvikovém táboře, ale zpravidla jen proto, abychom se mohli s postavami seznámit v klidu, ještě před bojem. Ale Kubrick našel v tomhle prostředí obrovský dramatický potenciál a věnoval mu celou první polovinu filmu. A ta tedy stojí za to! Velitel branců je agresivní běsnící monstrum, vyšinuté natolik, že když z příběhu zmizí a vojáci se přesunou do akce, už to není zdaleka takový dechberoucí děs. To je taky jediný důvod, proč dávám filmu "jen" 80% (12.08.2005)

**** a půl. Olověná vesta má dvě části. První, odehrávající se ve výcvikovém vojenském táboře. A tu druhou, která se odehrává na bojišti. A mezi těmi dvěma je dost zásadní a velký rozdíl. První část, která je naprosto dokonalá a v níž jasně vévodí postava despotického instruktora v podání úžasného R. Lee Ermeyho a postava labilního Vincenta D'Onofria, je výrazným kontrastem vůči druhé části. Tady se totiž v podstatě vůbec nic neděje. Převážnou dobu se postavy pohybují kdesi mezi baráky, kecají, občas vystřelí. Do vietnamské džungle se téměř nepodíváme. Až v závěru se odehraje, patrně nejsilnější scéna, kdy skupinka vojáků postřelí vietnamské děvče. Myslím, že od Olověné vesty jsem čekala něco víc. Docela mi zde chyběly větší rozbory charakterů hlavních postav a především jsem čekala nějakou brutální, strhující řežbu, chybělo mi tu vyobrazení toho pravého "Vietnamského pekla." (28.07.2013)

Válka je svinstvo co teče světu do bot a Stanley Kubrick to pojal ve velkém stylu. Ač Full Metal Jacket není nějaká typicky akční válečná řežba a ani by jí být nemohla, má hodně silný náboj. Říct, že je to jen dobře natočený film by byla celkem krutá lež. Tohle je totiž další bohatá ukázka toho, že označovat Kubricka za génia filmového průmyslu není žádné přehánění. „Jak můžeš zabíjet ženy a děti?“..... „LEHKO!“.....“No není válka peklo?“ Absurdita, ne ale filmová, nýbrž ta realitová. Zase a znova dokazující smysl a význam těch prvních slov co jsem u tohodle komentáře napsal. „Myslíš, že střílíme rákosníky za svobodu? To jsou jatka!“ Další hláška, která geniálně ukazuje pravdu, takovou tu často falešnou a přehnanou hrdost k vlajce a ten překýčovaný patriotismus, který už překračuje smysl a obsah toho slova samotného. Dokonalá kulisa hořícího města, do kouře se halící temně modré oblohy, amíci jeden po druhém padají tváří k zemi a skupinka těch, co nás jako diváky provázejí dějem se tenčí jako stránky právě dočítané knížky. Zatraceně vypjaté situace ukočíroval Kubrick s bravurou sobě vlastní. Krev, křik, střelba, děsně moc krve, cinkání nábojnic. Noční vize apokalypsy, kdy město leží v plamenech a jednotky kráčí v jejich svitu je díky skvěle vedené kameře dokonale autentická. Scénář se vyhýbá přílišným moralitám a příběh tak leží na místy trochu k nudě směřující ose, kterou ovšem závěr bohatě vykompenzuje. „Jsem v průseru to jo. Ale sem živej!“ Poslední slova a vlastně dokonalý završení předešlého představení. V celým tom pitomím válečným blbnutí si člověk uvědomí jakou cenu má jeho vlastní život, i když tam šel s tím, že ostatním ten život bude brát. Po dlouhých 7mi letech po Osvícení přivedl Kubrick svoje další dlouho natáčené dílo, do poslední scény dokonale symbiózní se svou představou. Dávám mu 5 hvězdiček, ne však za válečný film standardního střihu, ale právě za válečný film o svém vlastním stylu. Ten Vietnamec v jeden okamžik říká: „Šuk-fik dlouho. 10 Dolars.“ V tom případě si připravte americkou měnu, protože Olověná vesta za ten špás rozhodně stojí! (23.10.2004)

Můj oblíbený Kubrick opět nezklamal. Ovověná vesta je jeho dalším geniálním dílem. Vrcholné herecké výkony (V. D'Onofrio, M. Modine a koneckonců i hláškař R. Lee Emery:)), geniální kamera (pohledy zpoza ostřelovače) a na Kubricka opravdu velmi strhující tempo celého filmu (opravdu uteče jako voda!) dotvářejí Kubrickův obraz dokonalosti. Zase je to film o něco jiný, než ostatní mistrovy projekty, a to nejen žánrem válečného filmu. Skvělé rozdělení na dvě poloviny (netroufám si tvrdit, která je lepší - 1. má trochu paradoxně rychlejší tempo, ale ve druhé se zase režisérsky víc vyřádil...). Není co řešit, dalších 5* pro další Kubrickův film. (20.10.2006)