Olověná vesta

Kubrick asi nebol prvý na svete, koho okrem samotného vojnového inferna zaujíma aj výcvik, momentálne mi ale nenapadá žiadny iný vojnový film pred OLOVENOU VESTOU, ktorý by to skombinoval. Existuje viacero drám o výcviku (DÔSTOJNÍK A DŽENTLMEN, TÁBOR TIGROV) a veľa vojnových snímok, odohrávajúcich sa v zákopoch. Skutočne mi ale nenapadá ďalší film, v ktorom by bolo oboje. Kubrick sa už „klasicky“ nikam neponáhľa a skutočne ťažko povedať, ktorá polovica je lepšia. Tá prvá má fantastické herecké výkony Vincenta D´Onofria a nezabudnuteľného „skurvysyna“ R. Lee Ermeyho (tento bývalý tvrdý vojak konkurz rolu získal od nadšeného Kubricka údajne až po tom, čo 15 minút bez prestávky ziapal a nadával ostatným účastníkom konkurzu bez toho, aby opakoval jednotlivé vulgarizmy, pričom tí doňho začali hádzať obed, ktorý si priniesli z domu), vrcholiaceho šialenou ale logickou scénou z toaliet. Druhá polovička zasa znesie porovnanie s najlepšími vojnovými veľkofilmami, kde je jednak vystihnutá „vietnamská atmosféra“, jednak akčné scény sú krvavé a veľké, no zároveň „prehľadné“ a jednak vizionár Kubrick nezabúda na psychológiu a drsné dialógy. (11.11.2007)

RETRO ,,Většina z vás půjde do Vietnamu. Někteří z vás se nevrátí. A pamatujte si: pěšáci umírají – proto tu jsme! Ale PĚCHOTA JE VĚČNÁ! Což znamená, že I VY JSTE VĚČNÍ!“…. Každému zajisté utkví v paměti 5ti minutový monolog seržanta Hartmana. Obdivuji S. Kubricka, že bez velkých davových scén dokázal natočit film, který má výborné vypravěčské tempo a maximální napětí. Již v roce 1987 do něj dal všechno to, co i dnes očekáváme od válečných filmů. Soustředí se na jiné věci než ,,Četa“, přesto celkové vyznění je neméně alarmující. Skvěle dávkovaná a časovaná hudba Abigail Mead (Vivian Kubrick), pomáhá divákům získat ,,ten pohled“, jakoby VIDĚT MIMO REALITU! Přiznám se, že na konci MÁM VE TVÁŘI TEN VÝRAZ a mrzí mě, že je konec. PŘÍBĚH ***** HUMOR ** AKCE ***** NAPĚTÍ ***** (29.03.2009)

"Je to jako ve válce" První ze tří segmentů s matematickou přesností strukturovaného filmu je geniální. Monotónní, ubíjející psychické násilí bez možnosti vydechnutí. Armáda si přisvojuje vojáky, dává jim nová jména a bere individualitu. Zásluhou mechanického opakování týchž činností a strojově symetrických záběrových kompozic se z filmu vytrácí jakákoli spontánnost, cokoli přirozeného, cokoli lidského. Celý brainwashingový horor logicky vrcholí stvořením monstra (ač to nebyl režisérův záměr, D'Onorfio má na tváři ke konci stejný škleb jako šílící Nicholson v Osvícení). Pak přichází nečekaný zlom, náhlá změna prostředí a tónu. Zůstává chladnost, znemožňující nám identifikaci s kteroukoli postavou. Joker je až do předposlední scény, kdy v sobě dobrovolně popře poslední kousek lidskosti, více pozorovatelem než aktérem dění. Rozdělení filmu odpovídá jungovskému konceptu lidské duality. Dvě tváře, dobro a zlo, jeden člověk. Olověná vesta zdaleka není jen dalším válečným filmem nebo dalším filmem o Vietnamu. Podává pesimistickou výpověď o podstatě kterékoli lidské bytosti. Válka jen odkrývá, co zůstává v dobách míru skryto. 90% Zajímavé komentáře: Eodeon, ScreamJay, mls, Merggie, MacGyver, freeeeedom, walecz (11.05.2005)

**** a půl. Olověná vesta má dvě části. První, odehrávající se ve výcvikovém vojenském táboře. A tu druhou, která se odehrává na bojišti. A mezi těmi dvěma je dost zásadní a velký rozdíl. První část, která je naprosto dokonalá a v níž jasně vévodí postava despotického instruktora v podání úžasného R. Lee Ermeyho a postava labilního Vincenta D'Onofria, je výrazným kontrastem vůči druhé části. Tady se totiž v podstatě vůbec nic neděje. Převážnou dobu se postavy pohybují kdesi mezi baráky, kecají, občas vystřelí. Do vietnamské džungle se téměř nepodíváme. Až v závěru se odehraje, patrně nejsilnější scéna, kdy skupinka vojáků postřelí vietnamské děvče. Myslím, že od Olověné vesty jsem čekala něco víc. Docela mi zde chyběly větší rozbory charakterů hlavních postav a především jsem čekala nějakou brutální, strhující řežbu, chybělo mi tu vyobrazení toho pravého "Vietnamského pekla." (28.07.2013)

První třetina je nezapomenutelná, dokonalá, úžasná a neopakovatelná. Výcvikový tábor se sadistickým velitelem, který dokáže deset minut nadávat bez toho, aniž by se opakoval, je skutečně sousto z nejchutnějších. Ovšem, když potom vojáci vyražejí do akce, dochází Kubrickovi šťáva. Jak je v jiných jeho filmech rozvleklost většinou kladem, tady působí opačně. Nicméně je to stále velmi nadprůměrný film s nezapomenutelným úvodem! Až po zhlédnutí Olověné vesty pochopíte, odkud se vzali všichni ti drsní velitelé výcvikových táborů :-) (10.01.2004)