Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V roce 1967, během války ve Vietnamu, nastupuje skupina nových rekrutů na výcvik k námořní pěchotě. Čeká je zde vojenský dril, ale hlavně tvrdý a nesmlouvavý seržant Hartman, který vojáky despoticky drezíruje a šikanuje. Mezi rekruty jsou vojíni Vtipálek, Kovboj a také neohrabaný a tlustý Leonard. Hartman ho neustále ponižuje, za jeho neúspěchy začne dokonce trestat celou rotu. Ne každý je schopen takový dril přežít a zachovat si zdravé myšlení. Leonard se uzavírá do sebe, přestává komunikovat s okolím, nakonec zastřelí Hartmana a pušku obrátí i proti sobě. Vtipálek, po čase seržant, se stane válečným zpravodajem. Dorazí k bojové jednotce, které velí jeho kamarád z výcviku Kovboj. Jednotka je cílem vietnamského odstřelovače, vojáci jeden po druhém umírají, mezi nimi i Kovboj. Vtipálek nakonec nachází střelce, kterého jeho kolega z novin, válečný fotograf, postřelí. Je to mladinká Vietnamka... (TV Nova)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (940)

Boss321 

všechny recenze uživatele

Velice zajímavý pohled na vietnamskou válku očima Stanleyho Kubricka. Film se dá rozdělit na dvě linie. První polovina filmu se odehrává ve výcvikovém táboře, ve kterém sledujeme velmi drsný výcvik plného nadávek a šikany. Vincent D'Onofrio coby obětní beránek zahrál perfektně (mimochodem pro svoji roli přibral 30 kg!!!). Výkon instruktora Hartmana mě naprosto ohromil, když pořád jenom řval a ani známka po nějakém zakoktnutí. Druhé linie už se odehrává přímo ve Vietnamu. Bohužel druhá půlka už není tak kvalitní jako první a navíc sem zde postrádal nějakou hlubší myšlenku. Za pochvalu stojí kamera a střih. Dostavály mě scény, kde se Kubrick obešel třeba 30 sekund bez jediného střihu. Exteriéry, ve kterých bylo točeno navíc ukazují, že Vietnam nemusí být vždy jen džungle. Na plný počet to není, ale Kubrick opět dokázal, že to byl mistr režie...... ()

ClintEastwood 

všechny recenze uživatele

Stanley Kubrick už měl v roce 1987 za sebou například historický film, sci-fi, drama či horor a tak se rozhodl zabrousit také do válečného žánru. Kopec ultradrsných mariňáckých hlášek, ze kterých pískalo v uších vystřídá druhá polovina z Vietnamu, která mi sice seděla o trochu méně, ale závěr s odstřelovačkou nemá chybu. Odznak míru a nápis Born to kill, vážně nejdou příliš dohromady a Kubrick mě tak opět dokázal zaujmout originálním filmem. ()

Reklama

Eodeon 

všechny recenze uživatele

Full Metal Jacket je typ speciálního náboje s celokovovým pláštěm, a pro mne také název jednoho z nejgeniálnějších filmů, co kdy byly natočeny. Mistrovský Kubrickův opus na zrůdnost války je volnou adaptací románu Gustava Hasforda. Na rozdíl od soudobých snímků, vyjadřujících se k Vietnamské válce (např. Četa režiséra Olivera Stonea), zůstal film Full Metal Jacket v pozadí. Tento film není moc akční, není ani hrdinský (pokud ovšem nepovažujete radost ze zabíjení nevinných žen a dětí za hrdinství), není vlastně ani válečný. Dalece přesahuje své téma a odráží v sobě křišťálovou genialitu svého tvůrce. Full Metal Jacket zachycuje pravou podstatu toho, co je to armáda. Tomu se věnuje první polovina filmu, která je úchvatná, ale bez druhé neznamená nic. Snímek začíná pro podobné filmy typickou "induction cut sequence", která je ovšem v tomto případě opět výjimečná a brilantní. Vlasy mladých branců proti jejich vůli padají na zem a v pozadí hraje pro mě nezapomenutelná píseň "Hello Vietnam" Johnnyho Wrighta (složil Tom T. Hall). Začátek filmu mě vždy nejvíce dojme, a to nejen díky kráse bezchybně vybrané písně, ale hlavně kvůli osudům prostých mladých kluků, ze kterých se proti jejich vůli tímto krokem stává něco jiného, možno říci méně lidského. Jak říká sám seržant Hartman (svého času opravdový výcvikový instruktor R. Lee Ermey), už nejsou lidé. Jsou vojáci, a ti umírají. Od toho tu jsou. To je účel a smysl jejich bytí, zabíjet a nakonec sám zemřít. Těžko to pojmenovat, ale hrdinství to podle mého není. Zaslouží si spíše soucit, protože válka je něco, co ač jest dílem lidí, není určeno pro lidské oči. A také to není nic, na co se lze připravit ať už se seržant Hartman v dobrém či zlém snaží jakkoliv. Ponižování, degradace lidskosti, ztráta individuality je zvána dospíváním chlapce v muže. Ironie. A proto to, co udělal mladý Leonard Lawrence (Vincent D'Onofrio) je pro mě skoro pochopitelné, i když to byl čin, pramenící z šílenství. Full Metal Jacket zachycuje pravou podstatu toho, co je válka. Tomu se věnuje druhá polovina filmu, odehrávající se v samotném Vietnamu. Přesouváme se do těžiště války, cizího světa, kde pro atributy lidskosti není místo, před brány do pekel. Někteří pochopí, někteří ne, záleží jak umíte vnímat nuance v degradaci na chladné čistě filmové vyprávění a výkřiky geniality. Za nejsilnější moment filmu ovšem považuji závěr. Zde, poprvé od první scény, znovu zapouští kořeny semínka emocí, gradujíce do nepředstavitelných rozměrů. Konečný souboj je natočen velmi komorně, nic velkolepého, jen pár vojáků. Reálie zřícenin nedaleko Londýna, hořící ohně, při jejichž sledování jsem ani nedýchal, vynikající doprovod hudby. Ale co bylo nejúchvatnější, odhalení na konci a poslední rozhovor. V těch pár slovech a několika nechutných záběrech spatřuji více pravdy a moudrosti, než v jakémkoliv podobně krátkém okamžiku. Stejně jako na konci svého 2001: A Space Odyssey, i zde představuje Kubrick myšlenku přesahující běžný rámec lidského chápání. Někdy se při sledování tohoto filmu stydím, že jsem člověk. Kiss me goodbye and write me while I'm gone. Goodbye my sweetheart... hello Vietnam. () (méně) (více)

dO_od 

všechny recenze uživatele

#79 "I don't want no teenage queen - I just want my M14". Prvních asi pět minut jsem se smál, pak mě ale smích přešel. Seržant Hartman (spíš Hardman) byla neskutečně skvěle zahraná postava a během části z výcvikového tábora jsem opravdu cítil jak na mě z obrazovky srší ta pokora, únava, frustrace a spousta dalších emocí, které bych v takové míře nikdy nechtěl zažít. Bylo to až neuvěřitelné. A pak přechod do Vietnamu, scéna s vietnamskou prostitutkou mě naprosto dostala, v tu chvíly mi v hlavě probíhaly jen dvě slova: Kubrick a Génius. Narozdíl od většiny zde, se mi druhá část líbila ještě víc a nesouhlasím s názorem, že Kubrick nezvládá akční scény. Mě se naopak moc líbily, popsal bych je asi jako takové "rozvážné" a rozvaha rozhodně není špatná vlastnost. Navíc hudba co hrála ve druhé polovině mě jednoduše mnohem více poutala než (ač velmi úderné) pozpěvy vojáků z první poloviny filmu. Finální scény mi přišly jak z pekla, naprosto nádherné ! Na to, že válečné filmy nikdy nebyly mým žánrem, se mi tento snímek moc a moc líbil. Po Mechanickém pomeranči jsem byl v extázi, Barry Lyndon mě trochu probral ale Full Metal Jacket mě vrací zpátky tam, kde mě mistr chtěl mít. 10/10 ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Čestně – nedivím se, že Stoneova Četa si ve své době vedla lépe... Kubrickův Vietnam je pro oko diváka přeci jen méně atraktivní, urbanističtější (žádné ztísněné džungle se nedočkáme), méně akční, rozvláčnější a obšírněji pojatý. Přesto je působivý, byť na můj vkus jaksi odosobněný a chladný. Za vůbec nejlepší považuji úvod a závěr filmu – mariňácká přípravka se sestává z neustávajícího řvaní péráka, otupujícího drillu a zpěvu oslavných písní. To vše v tradičně vynalézavém vizuálním podání made in mr. Kubrick (scéna kontroly ostříhaných nehtů se špalírem vojínů na bednách je nezapomenutelná). Závěrečná scéna se sniperem je naopak to nejosobnější, co dává všemu dosud viděnému zrůdný smysl... a patří mezi to nejdrastičtější, co je v tomto žánru k vidění. Za nejproblematičtějčí rys Olověné vesty považuju postavy, které jsou až příliš schematické a nenápadné, o to však více vyniká naprostá absurdita a odlidštěnost války. A samozřejmě též Kubrickův cit pro dramatičnost situace a její vizualizaci. Výtečný je i "dobový" písničkový soundtrack. Suma sumárum, Olověná vesta patří mezi ty mezi divácky "méně atraktivní" Vietnamy, ale po stránce ideové mezi nejzajímavější. ()

Galerie (107)

Zajímavosti (65)

  • R. Lee Ermey byl původně povolán jako odborný konzultant. Nahrál instruktážní video, na němž po dobu 15 minut chrlil jednu nadávku a urážku za druhou. Ani jednou se neopakoval nebo nezakoktal a nepolevil, i když na něj kompars házel pomeranče a tenisové míčky. Stanley Kubrick tím byl tak nadšen, že ho nečekaně obsadil do role instruktora Harmana. Tím přišel o roli původně obsazený Tim Colceri; musel akceptovat Kubrickovo rozhodnutí a smířit se s menší rolí střelce v helikoptéře. (don corleone)
  • Na konci filmu je několik odkazů na postavičku Mickey Mouse. Například poručík Joker (Matthew Modine) a jeho parta zpívají při pochodu hořícím městem znělku pořadu Mickey Mouse Club. (don corleone)

Reklama

Reklama