Zabíjení

Skvěle odsypající noir-heist se zničující pointou. Nelineární vyprávění, které mělo obrovský vliv na Tarantinovy Gaunery je šedesátkovém snímku něco nevídaného, ale to byl Stanley Kubrick taky. Jinak strohé, ale zcela dostačující prokreslení charakterů, skvělí herci a parádní dialogy. Brutální černý humor na nečekaných místech a skvělý závěr. K čemu by to bylo? (02.01.2023)

Povedený předchůdce Dannyho Oceana. Dalo by se snad i říct že The Killing ještě nenese pozdější znaky Stanleyho tvorby. Závěr je k naším "hrdinům" nemilosrdný. Faktor náhody v tomhle filmu prostě zajímavě míchá karty. A ani ten nejdokonalejší plán nemůže počítat s malým nevycvičeným pejskem. Každopádně Stanleyho hodně povedená netradiční kriminálka. 75% (11.12.2011)

Na tu dobu, neuvěřitelně stylový a moderní snímek, který se směle může rovnat dnešním Dannyho Parťákům. Kubrick natočil noir gangsterku se skvělou hudbou, dobře vedenými herci a samozřejmě precizní režijí. Film si drží po celou dobu velmi dobrou atmosféru, která je utvářena přesnými časovými údaji a hlasem vypravěče. Zajímavá byla také práce se světlem. Rozhodně skvělý závěr a hlavně závěrečný záběr! 90% (03.08.2011)

No pardon, ale kde se tu berou všechny ty pěti hvězdičkové hodnocení? Že bych viděl jiný film? Celé to působí dojmem, že za kamerou byl místo Kubricka Corman, scénář a zápletka je laciná, dialogy příšerné, jindy dokonalý Sterling Hayden je maximálně prkenný (o zbytku hereckého ansáblu nemluvě) a samotné vyústění filmu je prostě ... pitomé. Vypravěče a jeho hlášky si pak Kubrick nejspíš vypůjčil od Eda Wooda. Když porovnám jak se se zlodějským tématem popral Dassin ve svém opusu RIFIFI, vychází z toho THE KILLING jako hodně chudý příbuzný. (12.12.2007)

Kdyby nenatočil Hitchcock Vertigo, byl by za poslední noir první vln braný The Killing – revizionistická stylová nápodoba, která pumpovala ze všeho možného, letištěm z Casablanci konče, a která později podnítila třeba Tarantina. The Killing je mnohem horší než Gauneři, ale rozhodně zábavnější než Soderberghova bláhová multiplex-morda, trilogie Dannyho parťáci. Nebyl to první regulérní film Kubricka, byl to první film, kterým uvedl a uváděl do chodu svoje oblíbené postupy, zesumarizovaný v pozdější tvorbě. Kubrick se zde projevuje nejen jako non-auteur, ale i jako zasmušilý gentleman, který nejenže destiluje děj do vícero postav a hlavní charaktery ihned poté, co je vytvoří, rozloží ve vyprávění, ale ze všeho nejvíce se vyhýbá noirovské ironii. Jestli něco sjednocuje Kubrickova díla, pak nulový smysl pro humor. V každé scéně či sekvenci trvá 10 sekund, než se do ní dostanete, a obráceně, posledních 10 sekund provází odeznívající závěr. The Killing postihuje dvojí vyostřování a tření mezi plochou linearity (připitomělý loupežnický kom-plot) a nelinearity (synchronní flashbacky, mnohoperspektivně alternující minulý události z jiného POVu) a nejvíc ze všeho se potýká se zásadní otázkou, jestli existují špatné filmy, nebo jen špatní režiséři. (05.02.2008)