Lolita

Zvláštní. Režijní oteže držel velký Stanley Kubrick a scénář psal sám Nabokov, přitom mi tato verze příjde výrazně slabší, než ta (kritizovanější) Lyneova. Kubrickovi se rozhodně příliš nedaří dopovat diváka emocemi, za což z velké části mohou nedostačující herecké výkony. Tahle Lolita je zkrátka do sebe zahleděnější a chladnější než její mladší sestřička a snaží se být více intelektuální. Tím se však stává vpodstatě snobskou záležitostí, do které ne každý divák pronikne. (25.09.2007)

Předlohu jsem nečetl... A teď už ani nemusím. Nedokážu si představit, že by mohla být v něčem lepší než tenhle po všech stránkách výborný film (k němuž si Nabokov ostatně scénář napsal sám). Do jednoho výteční herci, velmi těžko popsatelná atmosféra (na knize by mě zajímalo vlastně jen to, jestli je i ona místy tak trpce vtipná) a Kubrickova ohromující schopnost natočit dvouapůlhodinový film tak, že uteče jako devadesátiminutový. Dokonalé. Úvodní scéna Jamese Masona a Petera Sellerse je jedna z nejlepších, které lze v Kubrickových dílech vidět. (23.11.2014)

Kubrickova adaptace vypravěčsky i obsahově dodnes obdivuhodně odvážné knihy po letech působí poměrně krotce (mj. vinou místy násilného humorného zlehčování, které si vyžádala kontroverznost tématu). Neznamená to ale, že by nešlo o ukázku prvotřídní filmařiny. Díky předsunutí knižního finále na začátek filmu jsme po celou dobu drženi v napětí, jakým způsobem Quilty do vztahu Humberta a Lolity zasáhnul. Trpká komedie mravů a tragická romance jsou tak obohaceny ještě o kriminální linii, dodávající s ironickou nadsázkou vyprávěnému příběhu (dvojsmysly jsou obsaženy v dialozích i v mizanscéně) zcela vážně temné podtóny. Atmosférické svícení a dlouhé záběry vystupňované k dramatickému vrcholu k sobě nestrhávají pozornost na úkor výborných herců. Nepopiratelným králem filmu je Peter Sellers, podávající tak geniální výkon, že na mne zapůsobil ještě více než nohy Sue Lyon (a trochu tím zmírnil můj provinilý pocit). Zpětně mám dojem, jako kdyby byl ve filmu neustále přítomný, což je zřejmě přesně ten pocit, který bychom z Quiltyho coby jakési šedé eminence vyprávění, měli mít. Bezezbytku, nicméně v pozitivním slova smyslu, platí, že si pro sebe ukradnul celý film. Nicméně, pokud jde o vrcholné výkony Stanleyho Kubricka, spojuji si je s jinými snímky. 80% Zajímavé komentáře: novoten , francis (01.04.2006)

Vybrat z Kubrickovy a Lyneovy Lolity to nejlepší a dát to dohromady, bylo by to geniální dílo. Zatímco Lyne zcela ignoruje postavu Quiltyho, v Kubrickově verzi naopak (především díky vynikajícímu Sellersovi) zastiňuje samotného Humberta. Kubrick zase (s ohledem na dobu asi pochopitelně) příliš brzy "uhne" pokaždé, když má mezi Lolitou a Humbertem k něčemu dojít. Nemůžu říct, která verze se mi líbila víc, obě jsou dobré, ale mohly být mnohem lepší. Ale Lolitky byly v obou případech skutečně neodolatelné. (26.01.2009)

Tak cca po 2 letech jsem se dostal k této verzi a již mohu porovnávat s remakem. Kubrickův originál u mě zvítězil (i když ne zas o tolik). Hlavní trojice dopadá vyrovnaně; Lolita dobrá zhruba stejně jako ta v remaku, Hubert se mi líbil více v Ironsově podání, Charlotte zase tady, ale kdo jednoznačně převážil misky hereckých vah, byl Sellersův Quilty, se kterým si jeho představitel opravdu vyhrál, a proto mě už úvodní pasáž velmi chytla a vždy jsem se těšil na to, kdy a v jaké roli se objeví. Hodnocení na slabší 4* sráží fakt, že byl film až přespříliš korektní a i naznačování mohlo být uděláno důmyslněji, smyslněji a ne tak suše. V každém případě můžu konstatovat, že v obou verzích chybí ta Nabokova správně perverzní a dráždivá atmosféra z knihy, otázkou je, jestli vůbec šla do filmu přenést. (21.04.2013)