Stezky slávy

I s odstupem mnoha desítek let se Stezky slávy řadí k nejpůsobivějším (proti)válečným filmům, vytknout se mu dá opravdu máloco. V tom snímku se koncentrují všechny důležité emoce a střetávají všechny možné povahové rysy. Hrdinství se potkává se zbabělostí, idealismus s cynismem, obětavost se sobectvím a víra s beznadějí. Kubrickovi se povedlo dokonalé vtažení diváka do atmosféry zákopů zasypávaných dělostřeleckými granáty i zpustošené země nikoho rozervané jizvami výbuchů a pokryté troskami válečného šílenství. Stezky slávy představují vrcholnou školu především pro filmové kameramany. Co záběr, to obrazová lahůdka. Absurdní scéna vojenského soudu nad údajnými zbabělci, která má zamaskovat nesmyslnost útoku oslabené jednotky proti vojenské pevnosti, je pak obžalobou všech vojenských a politických systémů, které své obyvatele považují za pouhý kanónfutr pro své zájmy. Celkový dojem: 95 %. (13.12.2018)

Silné téma ověnčené výborným a přímočarým scénářem, velkým charakterem Kirka Douglase a samozřejmě bravurní režií mistra mistrů, která dokáže způsobit takový emocionální dopad, jaký bychom dnes od tak starého snímku rozhodně nečekali. Většina pasáží je sice hovorových a bitevní vřava je opravdu vedlejší, ale nesmyslmost válečného konfliktu a zvrácenost všech, kteří se jím nechali příliš unést, jsou znázorněny naprosto dokonale a nejeden člověk si po zhlédnutí filmu nadobro rozmyslí narukovat do armády. Navíc ta jediná bitevní scéna je natočena tak úžasně (včetně dlouhého pochodu napříč zákopem, který jí předchází), že by se neztratila ani v dnešní době. Kubrick prostě neuměl natočit nic špatného, což je koneckonců jen logický dopad vzhledem k tomu, jak se na každý snímek pečlivě připravoval. :) 90% (08.03.2013)

Lidský život ve válce nemá žádnou cenu. Je to jen číslo. Statistika, kterou je třeba udržovat v přijatelných mezích, aby bylo možno dosáhnout celkového vítězství. Koncepce jednotlivých armádních složek a přístup velení se řídí touto filosofií. Trefovat se do absurdnosti tohoto přístupu, jeho nehumánnosti a právní bezohlednosti, je tak trapně jednoduché. Ale vybrat exemplární případ a problematiku na něm demonstrovat způsobem, který diváka zaujme, jednoduché není. Kubrick to dokázal, a dokázal to hlavně díky svému cílevědomému puntičkářství. Děj jednoduchý, dějové zvraty žádné. Vše je očekávatelné. Z malého filmu udělal velký. Jestli Kubrick něčemu rozuměl vždy velmi dobře, byla to práce s kamerou. Proplouvání kamery zákopy, jeden dlouhý záběr při natáčení útoku. Záběry ze soudní síně skrze židle v popředí. Průhled skrze liniově vyskládaný nábytek, jež kamera obchází, jakoby naznačoval mříž, za kterou se soudní drama odehrává. Symbolická bezvýznamnost soudního procesu jako strojené frašky, která nezná pojem presumpce neviny. Pro mě nejlepší scéna je závěrečné pěvecké vystoupení. Nesmělost a čirá bezradnost ubohé dívky před publikem vojáků se namísto výsměchu setká se soucitným dojetím a upřímnou podporou. Vypovídá to mnohé o tom, jak neutěšená a teskně prázdná je duše vojáka. 78% (13.10.2011)

Žiadne zbytočné naťahovanie. Pekne krásne od podlahy .... Drsná, špinavá vojna v čierno-bielych farbách dostáva ďalší rozmer. Rozmer absurdity tohoto konfliktu. Netreba ukazovať nepriateľa. Nepriateľa si vieme predstaviť. Toho, proti ktorému bojujeme na fronte. Ale nevidieť nepriateľa, ktorý ti stojí za chrbtom, je o to nepríjemnejšie .... Ten nepriateľ, ktorý po večeroch tancuje na honosných báloch v zámkoch, zatiaľčo vojaci musia hniť v plesnivých a zatuchlých zákopoch zoči-voči nepriateľovi. .... Absurditou je i fakt, že Francúzi boli natoľko zahĺbení do svojej "nedotknuteľnosti", že film zakázali na svojom území premietať .... (06.10.2009)

Scénář: Stanley Kubrick, Calder Willingham, Jim Thompson .. Excelentní antiválečný film, který bere veškeré iluze o spravedlivé a zejména rozumně vedené válce. Takhle jsem se nad „zelenou hloupostí“ nepobavil snad od Švejka, byť zde byl ten úsměv spíše mrazivý s příchutí beznaděje. Tolik políčků do řad generality a jejich nesmyslných rozhodnutí se jen tak nevidí. Ani políček pro faráře nebyl špatný, tedy mě rozhodně pobavil. Dokonale zrežírované jak na bojišti, tak při dialozích v zákopech, soudní síni i šatlavě s patřičně neveselou tečkou na konci. Ano, mám na mysli tu hospodskou scénu, neboť většina z těch vojáků vidí dívku naposledy… Jak jsem u Kubricka při některých filmech nejistý ohledně zmiňované geniality - tak tohle je bezpečně ona. 100%. (13.09.2007)