Osvícení

Konečně jsem viděl pořádný horor. Kubrick si vybral skvělé herce, kteří vydali ze sebe maximální výkon i když Danny Lloyd do premiéry filmu netušil, že natáčí horor a taky se nemusel dívat na Mazací hlavu od Davida Lynche, který Kubrick pouštěl, aby na place zavládla správná nálada. Kdyby Stanley natáčel další horor, mohl by pustit Osvícení a ne Mazací hlavu. Je mi 18 let a to už jsem lecos vydržel, ale Kubrick mě dostal. Můj bratr z toho nedokázal usnout a pokud usnul měl noční můry. A pokud tohle zrovna čte nějáký spisovatel a hledá místo, kde by mohl psát svoji knihu, vřele doporučuji horské středisko Timberline Lodge. Víc říkat nemusím, protože je vše v ostatních komentářích. (26.12.2003)

Ještě předtím, než jsem toto kultovní dílo prvně zhlédla, jsem se podívala na trailer s nepopsatelně strašidelnou a mrazivou hudbou a krví valící se z výtahu. Měla jsem pocit, že na tak strašně děsivý a mysteriózní film se nikdy neodvážím podívat. Poté jsem se odhodlala a tento film se pro mě stal jedním z nejlepších vůbec. A nejen v rámci hororu. Je to mistrovská ukázka filmařského umění. Je to geniální Stanley Kubrick a ďábelský Jack Nicholson. Je to dokonalé úvodní intro. Je to fantastická hudba. Je to zlo, které bude vždy přetrvávat v místech, událostech a lidech. Je to neopakovatelně a fenomenálně budovaná tísnivá atmosféra, která neustále houstne a dopadá na diváka. Hory. Zima. Samota. Wendy a Jack. Danny (boy) a Tony. Overlook. Delbert Grady. Ticho, prázdný hotel, prázdné chodby, venkovní bludiště, pokoj s číslem 237 a všudypřítomná hrůza z něčeho, co se nazývá jako REDRUM... "Come play with us, Danny. Forever and ever and ever..." (11.07.2006)

Tímto filmem si mě Kubrick definitivně získal. Tak hustou atmosféru jsem neviděl u žádného jiného filmu (v poslední době se jí přibližuje M. Night Shyamalan svým hitchcockovským stylem). Mistr buduje napětí tak precizně, že už v půlce filmu jsou pocity úzkosti těžko únosné. Pomáhá si pomalou kamerou a vážnou hudbou 20. století, která už sama o sobě vyvolává u neznalého posluchače ne zrovna příjemné stavy. Pamatuji si, když jsem The Shining pouštěl spolubydličovi, mluvil jsem na něj, pak jsem na chvilku odešel, vrátil jsem se a on si toho vůbec nevšiml. Potom mi řekl, že takhle hluboko ho dosud žádný film nevtáhl. A měl sakra pravdu! PS: Doporučuju se poohlédnout po delší 144 minutové verzi. Zážitek z tohoto skvostu je pak ještě silnější. (22.07.2002)

Tak toto som necakal. Narozdiel od vacsiny flmov ktore su zo zaciatku obrazom stastnej rodinky, Shining sa o to vobec nesnazi.Prakticky od zaciatku film utoci na divaka neprijemnou hudbou a roznymi neprijemnymi scenami. Filmu dominuju depresivne zabery prazdnych hotelovych chodieb a miestnodti, ktore doslova hraju jednu z hlavnych uloh filmu. No a demonicky Jack v podani NIcholsona to je jeden z najimpresivnejsich hereckych vykonov vobec a vela krat hrozu nahana len staticky zaber na jeho tvar. Potom ako som dopozeral tento film som si akosi ani nemohol spomenut na horor ktory ma naozaj vylakal. Kubrick bol genius. 10/10 (17.11.2006)

9 / 10 Strašná bolesť hlavy skĺbená s priam extatickým obdivom - to sú bezprostredné pocity, ktoré som mal po vzhliadnutí The Shining. A skutočne, dve hodiny plné tej najhustejšej atmosféry akú si len viete prestaviť, vynikajúci herci na čele s Nicholosonom, ktorý len potvrdil, že na absolútnom vrchole môjho osobného rebríčka hercov nie je náhodou, a samozrejme samotný Stanley Kubrick a jeho neuveriteľná réžia, to všetko dokopy dáva vzniknúť filmu, ktorý ostatné rádoby horory nielenže strká do vreca, ale si s nimi aj s prehľadom vytiera zadnicu, do slova a do písmena. Dôkaz namiesto sľubov - hneď začiatok filmu zachytávajúcii cestu Jacka Torrenca do Overlook Hotelu je vďaka pomalým leteckým záberom a dunivej, kakofonickej hudbe Wendy Carlos a Rachel Elkind mrazivejší ako absolútna väčšina dnešnej hororovej produkcie a je akýmsi varovaním: "Pozor! Tento film nie je pre slabšie povahy!" Bravó, Stanley, bravó, bravó, bravó a jedno hip-hip-hurá ako bonus... (14.05.2005)