Spartakus

Čas prověřil hodnotu tohoto výpravného historického filmu přetékajícího patosem, kýčovitými kulisovými scenériemi a husitským životním stylem, včetně Kirka Douglase, který byl na roli panice i gladiátora tak trochu za zenitem, zvlášť při mnohem nižší životnosti tehdejších obyvatel, beztak by mnoho vztyčených palců v cirku nespatřil, nu, i ten můj míří k zemi, což mě kvůli S. Kubrickovi mrzí dvojnásob. (24.05.2010)

Veľkolepý výpravný historický film, v ktorom sa osamelý otrok s veľkým srdcom dá na dlhú cestu za slobodou, ktorá zmenila Rím. Vinikajúci historický film s plnou parádou, ktorý je robený s citom vo všetkých aspektoch. Čo sa týka Stanleyho Kubricka on sa k filmu dostal až neskôr na lobing Kirka Douglasa, ktorý už s ním zažil výbornú filmovú spoluprácu. Kubrick bol k filmu prizvaný dodatočne, myslím že po dvoch týždňoch, pretože produkcia Spartakusa nebola spokojná s pôvodným režisérom (on sa však zaslúžil o ten krátky úvod). Kubrick to našťastie vzal do svojich rúk a tým pádom film profitoval – vznikla nadčasová klasika ktorá pretrvá veky. (25.08.2007)

Kubricka mám rád (2001: Vesmírna odysea, Osvietenie, Olovená vesta), ale Spartakus ma nebavil. Jasné, treba brať do úvahy dávny rok výroby 1960. V tej dobe museli byť neuveriteľné hlavne masové bojové scény. Tie zaujmú ešte i v roku 2017, pretože je jasné, že nevznikali v počítačoch, ale že ten šialený magor naozaj pred kameru nahnal stovky a stovky štatistov. Pri scéne so zapálenými stohmi slamy som len krútil hlavou a hovoril som si, že musel byť zázrak, keď pri nakrúcaní nezomrel žiadny kaskadér. Každopádne, čo sa príbehu týka, bol som prekvapený, že je pod tým podpísaný niekto tak neortodoxný, ako Kubrick. Nie je to totiž nijako šokujúce, poburujúce, škandalózne, ani kontroverzné. Vlastne mi to prišlo ako veľmi konzervatívny, miestami až zaliečavý film. Čo je u Kubricka v podstate až abnormálne. Kirk Douglas sa mi v úlohe nepáčil. A je to dlhé ako krava v harmonike. (18.11.2017)

Velmi milé překvapení. Naordinoval jsem si jako povinnou četbu dva historické velkofilmy, i když tento žánr nemám moc rád. Po afektovaném a patetickém Ben Hurovi, plném ochů a achů a hovorů ve světle luny na mne Spartacus zapůsobil jako balzám. Sice na nějaký ten patos přece jen někdy došlo, přesto tyto dva filmy dělí obrovská propast a zdá se nemožné, že vznikly jen rok po sobě. Jiskrné dialogy, vesměs velmi civilní herci, několik opravdu zajímavých a skvěle zahraných postav - nejvíc jsem si užil Petera Ustinova (Batiatus, majitel školy gladiátorů), který přímo geniálně ztvárnil podlézavého, bezpáteřního a ustrašeného zbabělce se všemi jeho nervovými tiky, mumláním a koktáním. Myslím, že si ten zážitek brzy zopakuji. (02.02.2009)

Měl jsem tu čest vidět prodlouženou (198 min.) verzi. A musím říct, že zpočátku jsem se tohohle filmu bál hlavně kvůli stopáži. Totiž, není to tak dávno, co mně na jiném Kubrickově filmu vadila právě přemrštěná stopáž. Ale tady se to naštěstí nestalo. Ve Spartakovi má každá scéna své místo, své opodstatnění. Proto mě film vůbec nenudil. Navíc, Kirk Douglas touhle rolí má (alespoň u mě) zaručenou hereckou nesmrtelnost, Jean Simmons byla překrásná a Tony Curtis skvělý. Slavná scéna I'm Spartacus! zapůsobila přesně tak, jak měla. Mráz po zádech. Abych to neprodlužoval, Spartakus je jediným filmem, který se v mých očích může rovnat Benu Hurovi. Pokud chcete vidět historický epos, pusťte si jeden z těchto filmů. (03.02.2010)