Jan Palach

Je celkem ironicky smutné, že divák ví jak film dopadne a během filmu si neustále snaží nalhat, že to tak nebude, že to skončí jinak, že to skončí dobře. Ano Jan Palach, nebyl žádný hrdina, byl to idealista, byl to snílek a přesto, v sobě našel něco, co ho donutilo učinit to co učinil. Palach věřil, že svým činem probudí lidi, kteří nechtěli nic dělat, protože se báli, báli se toho co stejně přišlo. Film po technické stránce nemá chybu, perfektní obraz, zvuk a věrnost je na jedničku, herecký ansámbl totéž, herci hrají své role s věrností a se zápalem, pro své role. Na celém film,u je vidět že tvůrci si dali záležet, takže i ty malé detaily (smažení kaprů) je zpracováno Hollywoodsky a od první minuty, až do poslední vteřiny filmu, sem byl vtažen do děje tak přesvědčivě, že to lze jenom chválit. A posledních patnáct minut, bože můj, patnáct minut strachu, zoufalství a beznaděje. K filmu ještě dodám že Palach neuměl pít, rád četl, byl zásadový a to s tím psem podle mně tvůrci přehnali, ale zase to působí věrněji, ale já prostě ne, ne, ne vůbec. Co se z nás lidí stane, když všemu, budeme jenom přihlížet ? (03.09.2018)

Zatímco Agnieszka Holland mohla svůj Hořící keř opřít o poměrně kvalitní historické prameny, Robert Sedláček si takový luxus evidentně dovolit nemohl. Proto je výsledný portrét děravý a plochý. Nicméně i přesto, že o samotné postavě Jana Palacha Sedláček neřekne tolik, tím více toho dokáže sdělit o době, v které se film odehrává. (27.08.2018)

Premiéře filmu na LFŠ předcházelo promítnutí 35minutového filmu Zmatek (1968), který je dokumentem zachycujícím srpnovou okupaci. Nepříliš známé záběry od několika kameramanů dokázaly i při krátké stopáži postihnout nálady a pocity onoho osudového léta. O to silnější pak byl kontrast s hraným filmem, který selhal v každém ohledu. Skromná výprava dává vědět, že peněz nebylo mnoho, avšak i s tím se dá pracovat. Problémem je, že všichni na plátně vypadají, jak kdyby právě vyšli z kadeřnictví a schůzky se stylistou. I sovětští vojáci mají po dlouhé cestě nažehlené uniformy./// Vyprávěním se snaží režisér přiblížit Palacha, který byl zkrátka běžný student, jenž randil, četl a kterého máma peskovala, že si neuklidil pokoj. Nedaří se však vůbec přiblížit vnitřní pochody, které k činu vedly. Palach žádné podrobné vysvětlení nezanechal a dodnes jeho rozhodnutí mnozí nejen nechápou, ale i odsuzují, neboť vnímají sebevraždu jako zbabělost. Ať už je váš postoj jakýkoli, faktem je, že coby diváci sledujeme jen sérii doslovných či zcela návodných scén. Tu jde Palach do kina na grotesku a někdo v ní hoří, poté si čte, jak se upálil mnich. Nic z toho nemá základ v historických pramenech, ale o to nejde, byť se scenáristka snažila vycházet z faktů. Vedlejší linie jsou neuzavřené, a působí tak odbytě. Palach je v podání Zavadila neskutečně topornou postavou, která nemluví, ale deklamuje. Ostatní herci byli očividně vedeni stejně, takže jen koženě prohlašují, co si myslí, a nápadně nás informují o různých historických souvislostech. Scény ve Francii jsou neskutečnou křečí a nejsou jediné. Sedláčkovi jako vypravěči schází rafinovanost, byť se mu nedá upřít, že poslední sekvence, ve které se příliš nemluví, je velmi silná. [LFŠ] (25.09.2018)

Jan Palach v sobě skýtá hutný námět, avšak svým zpracováním mi už tak silný a úderný nepřišel. Nejpůsobivější scény ve filmu byly pro mě osobně ty s příjezdem sovětských vojsk, zatímco sekvence týkající se života a smýšlení hlavní postavy mi přišly spíš průměrné - jedinou výjimku tvořily některé scény se Zuzanou Bydžovskou. Jelikož jsem věděl, kam to bude celé směřovat, tak jsem si od závěru sliboval možná trochu víc. Samozřejmě u toho člověk zamrazí, avšak moje očekávání byla poněkud jiná. (05.04.2020)

Film, který se pateticky vznešeně nesoustředí na vzpurnost Čechů během Pražského jara, ale akcentuje brzy přicházející rezignovanost a smíření s tím, že to „stejně nemohlo dopadnout dobře.“ Jenom tak se dá Palach pochopit. V pohádkách pro dnešní liberály jako je Hořící keř, které s pozdním antikomunismem oslavují tehdejší hrdiny, to nedává smysl. (15.09.2018)