Freistatt

Nápravné vzdělávací ústavy pro mladistvé v Německu měly tedy se vzděláváním pramálo společného, tedy pokud se tím nemyslí otročina na vřesovišti pod bičem vychovatele. Mladík Wolfgang, útěkář a hlavní vzpurný hrdina, hrál svoji roli bezmocného a beznadějného samotáře dokonale a diváka nechal doslova vykoupat v jeho utrpení. Freistatt je vynikající film, mnoho lepších jsem letos neviděl, možná mu chybí závěrečný definitivní vrchol, ale po jeho skončení se budete cítit nesmírně sklíčeně. (09.10.2016)

Ďalšia z obľúbených filmových tém v opakovane klišéovitom spracovaní. Nápravný ústav s prísnymi podmienkami. Riaditeľ rovná sa Čisté zlo. Rôzne sadistickí vychovávatelia (dozorcovia), predstavujú výhonky Zla. Cirkev pritakáva zlu a posväcuje chovanie majiteľov prevýchovného objektu. Chovanci za dverami ústavu vykreslení ako mládežnícki sympaťáci. Trpia pod knutou dozorcov, tu symbolizovaných čiernobielou palicou jedného z nich. Ich násilné chovanie je len odrazom sadizmu ich nadriadených. Isteže terapia neprispôsobivých stredoškolákov tvrdou prácou nikomu nevonia, no aspoň šlo o zmysluplné kopanie priemyslom a poľnohospodárstvom požadovanej rašeliny. Pre vznik divákmi oceňovanej drámy sa ale žiada spracovanie na línii - rebeli vs. autorita. Rebel sympaťák, autorita - sadista. No záverečné autentické fotografie z Freistattu ukazujú, že to utrpenie nebolo zrejme tak hrozné, ako popisuje film. A mimochodom, každá štátom vytvorená nápravná inštitúcia je zariadenie, ktoré fyzicky aj psychicky deformuje jej nedobrovoľných obyvateľov. Ostáva nezodpovedaná otázka, čo priestupcov deformuje viac: "humanistické" polihovanie na palandách, alebo tvrdá práca v teréne. (03.01.2021)

Konec mě totálně dostal. Příběh nechtěného chlapce, který si musel projít peklem a v pekle dospěl. Jak dospíval, a co z něho nakonec vyrostlo, se můžete podívat v tomto skvělém filmu. Zpočátku jsem vnímala jen tyranii, ale postupem času víc a víc Wolfgangovu osobnost. Ve filmu není na první pohled místo pro city, přesto je city naplněný, stačí vnímat. Úžasný film. (22.03.2017)

Slušné dramatické spracovanie nepríjemnej témy prevýchovy mladistvých, ktoré bolo samozrejme plné fyzického a psychického násilia. A nebolo nič horšieho ako keď sa do niečoho takého dostane chalan len preto, že sa ho jeho otčim potrebuje zbaviť, no hnus, je mi z toho zle. Ani nie tak z otčima, ako z matky, ktorá to dovolila. Tým horšie, že príbeh je na motívy skutočnej udalosti. Niektoré scény sa vážne emotívne vydarili, napr. tá s tým pochovaním, alebo k záveru koláčiková scéna. Aj záver sa mi páčil - úplne pochopiteľné rozuzlenie tohto smutného príbehu, v koži toho chalana by som asi konal rovnako. Škoda len, že sa tu slabo narábalo s charaktermi postáv, chcelo to ísť do väčšej hĺbky a niektoré situácie ešte viac dramaticky vyhrotiť. Čo sa týka hlavnej postavy Wolfganga, tak herec mohol byť o kúsok presvedčivejší, možno iný by túto náročnú postavu zvládol lepšie. 75/100 (16.09.2016)

Nevím čím to, ale na tohle téma jsem snad neviděl špatný film a Freistatt to jen potvrzuje. A je lhostejno, že je to vlastně pořád na jedno brdo. Němci navíc filmu dokázali vtisknout něco ze své temné nacistické minulosti a byť to tam není nikde přímo řečeno, ten hnědý mor je tam cítit, což už tak totální depce dodává ještě na síle. Našim západním sousedům patří zase palec nahoru a jenom zamrzí, že takovouhle věc nedokážeme natočit v našich podmínkách. Finančně se nejedná o nic náročného a námětů máme víc než dost. 90% (13.10.2016)