Rudovous

Kurosawův pomalý, ale lidsky strašně krásný snímek Rudovous. Napodruhé už plný počet bodů i přes 3-hodinovou délku. Spousta nezapomenutelných scén a příběhů - např. Yasumotovo zachránění před narušenou vražedkyní s jehlicí, uzdravení uzavřené týrané dívky Otoyo unesené z nevěstince péčí Rudovouse a mladého doktora Yasumota, kvílivé volání kuchařek do studny pro navrácení duše umírajícího chlapce "Rejska", dojímavé a strhující osudy umírajících pacientů... Pěkná hudba Masaru Satôa, jednoho z nejžádanějších japonských filmových skladatelů. Trailer: http://www.csfd.cz/film/5418-rudovous-akahige/videa/ (22.12.2008)

S Kurosawovými snímky mám tak trochu problém, jednoznačně je považuji za nadprůměrné, ale nikdy mě nedokáží oslovit tak, jak bych očekával a to je i případ Rudovouse, který i přes pekelnou stopáž povětšinu času nenudí, ovšem divák se musí naladit na pomalý styl vyprávění a vykreslování lidských příběhů, které asi ne každému bude po chuti. (14.04.2008)

Priznám sa, že som nechcel dať najskôr plné hodnotenie, pretože sa mi nezdalo najlepším riešením rozťahovať tento film do troch hodín, no na konci som zistil, že som sa počas tohoto dlhého času vôbec nenudil aj keď išlo "len" o obyčajnú drámu. Rozmýšľal som teda, ako môže Kurosawa udržať divákovu pozornosť počas dlhých dialógov, monológov i tichých scén a prišiel som na to, že na jednej strane boli tieto dialógy výborne napísané a tiché scény dobre zahrané, no hlavne sa celý dej odohrával na jednom mieste, kde má divák možnosť spoznať osudy ľudí, ktorí sa tam nachádzajú a počas sledovania ich osobného príbehu vidieť, ako sa formuje ich charakter, chápať ich konanie a sympatizovať s nimi. Preto im celý film drží palce a do konca sleduje s očakávaním, čo sa s nimi stane. (22.12.2008)

Nechci přehánět, ale vizuálně je tenhle Kurosawa možná vůbec nejlepší (přechod k barvě pak byla jeho největší filmařská chyba). Sice tu nebojují samuraji ani nesledujeme velké bitvy armád, přesto mě ale tenhle film svými nádhernými obrazy naprosto dostal. S příběhem je to horší. Jako často u Akiry mám pocit, že je tu jednoduchá a jasná myšlenka sdělována se zbytečným pocitem vlastní důležitosti... což není nikdy k dobru věci. Přesto si to udrží čtyři hvězdy. (20.09.2012)

Ze všech Kurosawů, které jsem už viděl, mi přijde film o dokonalém doktorovi Rudovousovi jasně nejlepší. Ale také je to možná tím, že jsem krátce předtím dokoukal famózní, v Asii rekordy sledovanosti trhající Dae Jang Geum, která je občas ze stejného prostředí, které mi teď tolik chybí. Oproti jindy se Kurosawa vyvaroval mnohaminutových zdlouhavých pasáží, jako jsou v Krvavém trůnu bloudění jezdců v mlze, nebo v Toulavém psovi neméně nudné toulání se po městě. Tentokrát jsem se bavil od začátku do konce a možná bych to dokázal dát hned podruhé. Ti, kdo se přesto bojí hrozivých 185 minut, tak je můžu uklidnit, že se dá film celkem jednoduše rozdělit na dvě části, zhruba po devadesáti minutách. Dokonce to ani nebude na škodu, protože je zde mnoho zajímavostí a mluví se tu o spoustě chytrých věcí. Prostě nabízí spoustu podnětů pro přemýšlení mezi první a druhou částí. Už se nemůžu dočkat, až někoho přemluvím, aby se se mnou podíval. (24.10.2009)