Rudovous

Už jsem delší dobu dobu neviděl žádný snímek z japonské produkce, a tak se mi trochu po Kurosawovi a hlavně Mifunem začalo stýskat, a proto jsem zvolil Rudovouse. I přes to, že to má tři hodiny, které se hlavně zezačátku trochu vlečou dávám nejvyšší hodnocení, protože se jedná o skvělý film. Může to znít trochu divně, ale na Kurosawovi mě vždycky hodně bavilo hlavně ztvárnění počasí. Je úžasný, jak krásně dokáže Kurosawa natočit sníh a déšť nebo jak krásně doplní interiérovou scénu zvuky foukajícího větru. Toshiro Mifune se představí v pro něj trochu netradiční roli, kterou ale zvládá zcela bravůrně. Namísto nejrůznějších typů samurajů si zahrál doktora Rudovouse, matku Terezu s rudým plnovousem, člověka tak charakterního, altruistického a nezištného, že to snad ani není možné, který ještě navíc svou dobročinnost maskuje za nepříjemné a drsné vystupování. Pomáhá všem pacientům i doktorům a to jak s jejich zdravotním stavem, tak i s jejich osobními problémy a když je potřeba tak zláme kosti i partičce pasáků. Zkrátka Sv. Rudovous :-)) (03.09.2009)

Ze všech Kurosavových filmů (které jsem zatím viděl) sálá jistota. Je vidět ve zvolené látce, v docela nápadně, a přece nevtíravě zdůrazněném poselství, v pohledech kamery a hlavně ve výběru Herce. Zmínit můžu jen jednoho, který všechny ostatní odsouvá do pozadí. Toširo Mifune by zvládl asi jakoukoliv roli, vždy je ale jasně vidět jeho duchovní i fyzická síla a autorita, strhává na sebe pozornost. Zde je tomu také tak, v roli hlavního lékaře nemocnice pro chudé, o jejíž existenci stále zápasí, předvádí Mifune obdivuhodnou osobnost plnou humanismu a skutečné lásky k nešťastným bližním, ovšem ne lásky plynoucí z ponížení, nýbrž lásky hrdé a silné. Jen taková osobnost, plná síly, může zároveň mít i výčitky svědomí plynoucí z toho, že v zápase se špatným světem se občas musíme snížit na jeho úroveň. 9/10 (16.02.2006)

Posledni cernobily film Kurosawy a posledni s Toshiro Mifunem, nacez nezbyva rict nic jineho, nez - konecne! Tyhle 2 elementy Kurosawu negativne predlouho tizily, ale po '65 konecne mohl zacit natacet vyborne filmy viz. Dersu Uzala, nebo Ran. V Red Beard si to ale musite naposledy vytrpet a to rovnou dele, nez 3h! Boze, to byla zase uspavaci nuda! "Streva ji lezou ven, strcte je zpatky!" 4/10 (05.12.2010)

,,NIČ NIE JE TAKÉ DÔSTOJNÉ, AKO POSLEDNÉ CHVÍLE ČLOVEKA." __ Dávam 4*, ale veľmi som váhal a nakoniec za prilepšenie môže hlavne umiestnenie v rebríčku Top 200. Musím povedať, že pre mňa skôr sklamanie i keď neviem nakoľko veľké. Z môjho pohľadu má film veľký problém v jeho dĺžke, ktorá je až prehnane natiahnutá, dej sa vlastne nijako zásadne neposúva a hlavne v druhej polovici sa mnoho scén javí už ako úplne zbytočných. Aj Siedmim samurajom som bol nutený * zobrať hlavne za nehoráznu stopáž, inak ich však považujem za jedno z najlepších Kurosawových diel. Dá sa povedať, že u Červenobradáča je prvá hodina na jasných 5*, postupne však až na slabé 3*. Určite má film svoju umeleckú hodnotu, či už skvelý herecký prejav Toshiru Mifuneho, hudbu, kameru, tak aj fakt, že takúto exkurziu do japonskej kliniky druhej polovice 19. storočia len tak nezažijete, jedná sa však o takú filmovú nudu pre fajnšmekrov. (05.10.2008)

Zpočátku mě děsila předlouhá stopáž, nakonec mi ale film utíkal lépe, než o polovinu kratší Rašómon. A znovu mě Kurosawa přesvědčuje, jak dobře dokáže zobrazovat lidské příběhy a hlavně povahy jejich postav. Nádherně odvyprávěný příběh mladého doktora a jeho dospívání v ohledech vlastní příslušnosti, na kterém musim ocenit především ohromnou pestrost, týkající se emotivních poloh snímku - dokáže být jemný, laskavý, hravý a veselý, stejně jako tvrdý, drastický, nemilosrdný a smutný, přičemž žádná scéna nepůsobí nepatřičným nebo zbytečným dojmem. A nad tím vším ční jako totem postava doktora Niideho - Rudovouse. Toshiro Mifune je v jeho roli skvostný. Nejcharizmatičtější postava, jakou jsem (nejen) poslední dobou ve filmu viděl. (21.07.2007)