Rudovous

Jednoduchá myšlenka předkládající společnost dobového Japonska pohledem nově příchozího doktora, který se začíná učit v praxi u Rudovousa. Ten ho přes jeho počáteční odpor začne přibližovat realitu chudých lidí, různé záhyby společnosti i lékařského řemesla (soudce, tvrdé praktiky v městském domě, ...). Kurosawa zde podle mě naprosto přehání a jednoduchou myšlenku přiblížení stavu sociálně nejslabších a všech vazeb od politiky až po rodinné vztahy přenáší do tříhodinového eposu, který nejen nemá pořádné tempo, ale jehož atmosféra sází na divákovu fascinaci (v které se má odrážet i fascinace nového doktora, který stejně jako divák poznává "realitu"). Pro milovníky AK povinnost, pro ostatní nebezpečná věc, která v mých očích připomíná Kubrickova Barryho Lyndona... a přináší ještě o chlup horší pocit z výsledného díla. PS: Kulmon píše ve svém komentáři, že se film natáčel dva roky, pro mě subjektivně také dva roky trval... (07.07.2012)

Mladý ambiciózní lékař Jasumoto, který se učil, aby mohl být lékařem šóguna, si vyjede na obhlídku nemocnice a tam ke své nelibosti zjistí, že není jen na obhlídce, ale že má nahradit jednoho z lékařů, který zrovna odchází. Nemocnici vede vrchní doktor Niide a zavádí tam přísná pravidla pro pacienty i zaměstnance a Jasumoto hned dělá ofrky a odmítá pracovat i dodržovat všechna běžná pravidla nemocnice než pozná co je doopravdy Rudovous, jak doktoru Niidemu přezdívají, s těmi svými pravidly zač a jaký je jeho postoj k medicíně a životu. I přes tříhodinovou stopáž filmu všechno běží rychle a zajímavě s dobře napsanými rozhovory mezi hlavními postavami a se zajímavou hlavní zápletkou i dílčími příběhy, které ji doplňují. Objeví se velká spousta pravd, které na člověka v životě čekají a taky spousta zajímavě podaného humanismu, který Rudovous prosazuje občas trošku svéráznými způsoby. Samotná postava Rudovouse a jeho zaučování Jasumota je na filmu to nejzajímavější. Rudovousovy metody jsou pro Jasumota ze začátku úplně nepochopitelné a sám Rudovous ani nemá potřebu je vysvětlovat a prostě jen dělá co dělá, ale nakonec vždycky zjistí, že jsou tím nejlepším co může lékař v daných podmínkách dělat a že Rudovous je moudrý a laskavý i když se tváří jako kruťas. Hlavní myšlenka a vyznění filmu jsou divákovy podané nakonec úplně čistě a jasně a hlavně fungují velmi silně a inspirativně, protože příběh o Rudovousovi člověka může přímo nadchnout svou živostí a idealismem a perfektně by fungoval jako náborový film pro lékařské fakulty :). A taky by bylo ještě nakonec, krom toho že je to úplně bezvýhradná pětka pro asi nejlepší Kurosawův film, potřeba říct, že Rudovous je taky ze všech nejlepší role Tošira Mifuneho, který zahrál všechny nálady, pocity a charakterové vlastnosti své postavy s takovou lehkostí a přirozeností, že by člověk věřil, že se dívá na opravdového rázného a moudrého Rudovouse spíš než na filmového herce :). (04.12.2010)

Ze všech Kurosavových filmů (které jsem zatím viděl) sálá jistota. Je vidět ve zvolené látce, v docela nápadně, a přece nevtíravě zdůrazněném poselství, v pohledech kamery a hlavně ve výběru Herce. Zmínit můžu jen jednoho, který všechny ostatní odsouvá do pozadí. Toširo Mifune by zvládl asi jakoukoliv roli, vždy je ale jasně vidět jeho duchovní i fyzická síla a autorita, strhává na sebe pozornost. Zde je tomu také tak, v roli hlavního lékaře nemocnice pro chudé, o jejíž existenci stále zápasí, předvádí Mifune obdivuhodnou osobnost plnou humanismu a skutečné lásky k nešťastným bližním, ovšem ne lásky plynoucí z ponížení, nýbrž lásky hrdé a silné. Jen taková osobnost, plná síly, může zároveň mít i výčitky svědomí plynoucí z toho, že v zápase se špatným světem se občas musíme snížit na jeho úroveň. 9/10 (16.02.2006)

Týden sraček part 5. Když jsem si u Harakiri myslel, že už jsem si sáhl na dno, tak jsem ještě netušil, že budu koukat na Rudovouse, což byla panečku taky záležitost. Kurosawa se pro mě pomalu ale jistě stává nejhorším režisérem ever, protože jeho filmy spolehlivě fungují jako eutanazie, projímadlo a anestetikum zároveň. Humus! 10% (01.08.2017)

Kurosawův pomalý, ale lidsky strašně krásný snímek Rudovous. Napodruhé už plný počet bodů i přes 3-hodinovou délku. Spousta nezapomenutelných scén a příběhů - např. Yasumotovo zachránění před narušenou vražedkyní s jehlicí, uzdravení uzavřené týrané dívky Otoyo unesené z nevěstince péčí Rudovouse a mladého doktora Yasumota, kvílivé volání kuchařek do studny pro navrácení duše umírajícího chlapce "Rejska", dojímavé a strhující osudy umírajících pacientů... Pěkná hudba Masaru Satôa, jednoho z nejžádanějších japonských filmových skladatelů. Trailer: http://www.csfd.cz/film/5418-rudovous-akahige/videa/ (22.12.2008)