Rudovous

Priznám sa, že som nechcel dať najskôr plné hodnotenie, pretože sa mi nezdalo najlepším riešením rozťahovať tento film do troch hodín, no na konci som zistil, že som sa počas tohoto dlhého času vôbec nenudil aj keď išlo "len" o obyčajnú drámu. Rozmýšľal som teda, ako môže Kurosawa udržať divákovu pozornosť počas dlhých dialógov, monológov i tichých scén a prišiel som na to, že na jednej strane boli tieto dialógy výborne napísané a tiché scény dobre zahrané, no hlavne sa celý dej odohrával na jednom mieste, kde má divák možnosť spoznať osudy ľudí, ktorí sa tam nachádzajú a počas sledovania ich osobného príbehu vidieť, ako sa formuje ich charakter, chápať ich konanie a sympatizovať s nimi. Preto im celý film drží palce a do konca sleduje s očakávaním, čo sa s nimi stane. (22.12.2008)

Kurosawův Rudovous není překvapivě ani tak portrétem doktora Niiedeho (zvaného pro nazrzlý vous Rudovous), ani mladého lékaře Yasumota, jehož osobnostní (a vlastně i profesní) proměna je hlavní dějovou osou snímku, ale spíše dokonale scelenou pestrou mozaikou osudů zaměstnanců i pacientů jedné chudinské nemocnice. Jednotlivé epizody jsou přitom konfrontovány (ať už explicitně či kontextem) s oběma hlavními mužskými hrdiny; moudrý Rudovous se ve své (zpravidla úspěšné) snaze pomoci zdá být bezmála prodlouženou rukou Osudu, nediagnostikuje jen nemoc těla či duše člověka, ale i choroby společnosti a alespoň částečně přispívá k jejímu ozdravení. Ambiciózní Yasumoto, zprvu toužící po kariéře u dvora a zhnusený z chudého prostředí, do něhož se dostal, se postupně vyvíjí a názorově se přibližuje Rudovousovi. Strhující příběh je nesen – podobně jako v dalších Mistrových filmech – obrazností, slitou ze záběrů krásy i ošklivosti, štěstí a bolesti, v jejich nejrůznějších podobách. (26.12.2009)

Epizody, poměrně chabě slátané dohromady. Podle mého mínění ani skvělá režie nedokázala vyrovnat polopatičnost scénáře. A jako pohádka o prozření a správných hodnotách.... hm, hm. Nicméně pozoruhodný Mifune exceluje, např. scéna při inkasování peněz za léčbu boháče byla podle mne jedna z jeho vrcholných.... (28.10.2006)

Ze všech Kurosawů, které jsem už viděl, mi přijde film o dokonalém doktorovi Rudovousovi jasně nejlepší. Ale také je to možná tím, že jsem krátce předtím dokoukal famózní, v Asii rekordy sledovanosti trhající Dae Jang Geum, která je občas ze stejného prostředí, které mi teď tolik chybí. Oproti jindy se Kurosawa vyvaroval mnohaminutových zdlouhavých pasáží, jako jsou v Krvavém trůnu bloudění jezdců v mlze, nebo v Toulavém psovi neméně nudné toulání se po městě. Tentokrát jsem se bavil od začátku do konce a možná bych to dokázal dát hned podruhé. Ti, kdo se přesto bojí hrozivých 185 minut, tak je můžu uklidnit, že se dá film celkem jednoduše rozdělit na dvě části, zhruba po devadesáti minutách. Dokonce to ani nebude na škodu, protože je zde mnoho zajímavostí a mluví se tu o spoustě chytrých věcí. Prostě nabízí spoustu podnětů pro přemýšlení mezi první a druhou částí. Už se nemůžu dočkat, až někoho přemluvím, aby se se mnou podíval. (24.10.2009)

Môj najobľúbenejší Japonský režisér Akira Kurosawa, ma zatiaľ ešte nikdy nesklamal. Všetky jeho filmy. ktoré som doteraz videl, sa odohrávali v starom Japonsku za čias samurajov (Yojimbo (1961), Sanjuro (1962), sedem samurajov (1954) a je vidieť, že si históriu svojej krajiny nesmierne ctil a vkladal do nichveľký kus srdca. V Red Beard sa nám, už tradične, prestavuje Kurosawov dvorný herec, Toširó Mifune, ktorý si , na moje prekvapenie, tentoraz nezahral žiadneho namysleného a arogantného samuraja-samotára, ktorý sa stará iba sám o seba a nikto iný ho nezaujíma. Vo všetkých filmoch, ktoré som s ním videl mali jeho postavy presne tieto črty. Tu si však zahral starostlivého a nesmierne múdreho primára nemocnice, ktorého si každý vážil. Celý dej sa pohyboval okolo jednej nemocnici, s tým som sa v samurajských filmoch ešte nestretol. Vo všetkých čo som videl sa vždy pár chlapíkov rozsekalo na franforce, povedzme si na rovinu, mne to vždy stačilo ale toto bola príjemná zmena. Opus, ktorý trvá 3 hodiny rozohráva životné útrapy lekárov a pacientov, a medzi hlavnou líniou deja, sa často predstavuje minulosť podaktorých vedľajších postáv. Keby bol náš pseudokultový seriál z lekárskeho prostredia (Nemocnice na okraji mesta) nakrútený takouto precíznosťou, rozhodne by som ho neposiela do ... a nehádzal do filmovej žumpy kinematografie. Bolo to skvelé od začiatku až do konca,akurát som nepochopil v strede filmu takzvané intermezzo, v ktorom nám tvorca pustil do čierneho obrazu jednu skladbu a kým dohrala nič sa nezmenilo, ako keby som počúval rádio. Najviac sa mi páčila scénka, keď Red Beard a jeho učeň karhali v bordeli jednu prostitútku, že by nemala pracovať, keď je nakazená syfilisom. V tom zbadajú nového zamestnanca v brandži, 12 ročné dievča, ktoré má vysokú teplotu. Chcú ju zobrať do nemocnice ale bordelmame sa to nepáči, a tak si zavolá ma pomoc všetkých zákazníkov. Starý primár sa však nedá, a v bitke, svojimi chiropraktickými schopnosťami, zláme kosti (ruky, nohy) asi 20 mužom. Avšak za moment ich začne ošetrovať, milí lekár. Netradičný kúsok Japonskej kinematografie, ale remeselne zvládnutý na jednotku. (08.09.2015)