Rudovous

Najkrajšia oslava humanizmu a ľudského porozumenia prostredníctvom kinematografie. Každý ľudský príbeh je jedinečný, smutný a krásny zároveň, preto je umieranie človeka tak vzácnou a dôstojnou chvíľou. Každý člen segregovanej spoločnosti si zaslúži pozornosť, toleranciu, pomoc a druhú šancu, pretože jeho chovanie je iba následkom vyrastania v tejto, vo všeobecnosti, amorálnej spoločnosti. Je to jej sociálna kritika, pretože ak by nebola chudoba, bolo by menej chorých, ktorých už ale vláda nepodporuje. Pokiaľ chcete vedieť všetko o japonskej (a zďaleka nielen japonskej) mentalite a histórii tohto národa, pozrite si všetky Kurosawove snímky. Z tejto sa toho dozviete veľa. Červenobradáč je jedným z najkrajších a najdojemnejších filmov, aké boli kedy natočené. 100% je v tomto prípade ešte na vyššej úrovni, ako v iných mnohých, mnou rovnako hodnotených prípadoch. (21.11.2012)

,,NIČ NIE JE TAKÉ DÔSTOJNÉ, AKO POSLEDNÉ CHVÍLE ČLOVEKA." __ Dávam 4*, ale veľmi som váhal a nakoniec za prilepšenie môže hlavne umiestnenie v rebríčku Top 200. Musím povedať, že pre mňa skôr sklamanie i keď neviem nakoľko veľké. Z môjho pohľadu má film veľký problém v jeho dĺžke, ktorá je až prehnane natiahnutá, dej sa vlastne nijako zásadne neposúva a hlavne v druhej polovici sa mnoho scén javí už ako úplne zbytočných. Aj Siedmim samurajom som bol nutený * zobrať hlavne za nehoráznu stopáž, inak ich však považujem za jedno z najlepších Kurosawových diel. Dá sa povedať, že u Červenobradáča je prvá hodina na jasných 5*, postupne však až na slabé 3*. Určite má film svoju umeleckú hodnotu, či už skvelý herecký prejav Toshiru Mifuneho, hudbu, kameru, tak aj fakt, že takúto exkurziu do japonskej kliniky druhej polovice 19. storočia len tak nezažijete, jedná sa však o takú filmovú nudu pre fajnšmekrov. (05.10.2008)

S Kurosawovými snímky mám tak trochu problém, jednoznačně je považuji za nadprůměrné, ale nikdy mě nedokáží oslovit tak, jak bych očekával a to je i případ Rudovouse, který i přes pekelnou stopáž povětšinu času nenudí, ovšem divák se musí naladit na pomalý styl vyprávění a vykreslování lidských příběhů, které asi ne každému bude po chuti. (14.04.2008)

trojhodinové "putovanie" v skoro divadelnom kulisovom prostredí , plné hlboko ľudských myšlienok, ale aj akejsi socialnej kritiky, a politiky, kde príčinou chorôb je často chudoba a prostredie, v ktorom ľudia žili. Film plný úcty, azijskej teatrálnosti, poslušnosti, prísnosti k sebe a k tomu čo robím, niekedy nežné obrázky niekedy zvýraznená krutosť. CHOBO vráť saaaaaaaaaaaaa !!! Neviete kto je malý Chobo ? tak si to kuknite, v záverečnej časti filmu sa to dozviete. Film výrazne poznačený rukopisom a vedením režiséra. (22.09.2015)

Už před lety, kdy jsem ten film viděl poprvé, na mě hluboce zapůsobil, a když jsem teď dostal chuť si to připomenout, opět mě naprosto dostal. Někdo, kdo mě s tím filmem tehdy seznámil, o něm řekl, že to je podle něj asi nejlepší film všech dob. To na mě udělalo dost dojem, a osobně nemám problém s tím souhlasit. Geniální film, u něhož mi vlastně přijde tak nějak nepatřičné sem cokoli psát nebo o něm číst nějaké debilní komentáře, co si kdo myslí, protože mě to v tomto případě vlastně vůbec nezajímá. Toto je čisté filmové opium a já mu dobrovolně zcela podléhám. (07.10.2020)