Co tomu řeknou lidi

Otázky: "Jak se dostat z Pákistánu bez pasu?" "Proč Barnevernet nesebral rodině děti, které zůstaly v Norsku, když měl silné a oprávněné podezření?" V jednom rozhovoru režisérka přiznává, že byla sama rodiči unesena do Pákistánu ve 13 letech a že to byl způsob, jak se se zážitkem vyrovnat a že si po letech o tom byla schopná promluvit s otcem. I o tom, že natočí film. (21.02.2019)

"Hva Vil Folk Si" bude asi jeden z najsilnejších filmov roku 2018. Myslím si, že sú v ňom skvelé momentky, veľká dávka úprimnej drámy a napriek tomu, že podľa všetkého rodina je najsilnejšia a je najdôležitejšia, tak tento film ma viac presvedčil o absolútnom opaku. Nesrandujem. Celé to viac pôsobí opačne, než sa Nishin otec snaží povedať. Pretože čo je tu najviac vo filme vidieť je sebectvo. Sebectvo zo strany všetkých okolo Nishy, ktorí absolútne nehľadia na to, čo je úprimné, ani na to, aké hodnoty vyznáva. Na jednej strane tvrdia, že v Európe sú vzťahy povrchné a tie ich sú večné a úprimné. Je to len môj pocit, alebo všetko čo bolo v Nishinom svete úprimné jej vždy bolo iba ukradnuté? V tomto smere mám pocit, že je v tom veľká dávka pretvárky a klamstiev. Vizuálne je to miestami veľmi silné. A ako divák som neustále s Nishou súcitil a v jednotlivých scénkach som chcel veriť, že sa veci zlepšia. A že možno bude mať priestor na to zažiť niečo pekné. Lenže výsledne to tak absolútne nie je. Plus musím povedať, že jej otec je absolútne otrasný. Ako mám veriť, že svoju dcéru ľúbi, keď ju unesie do Pakistanu, keď chce utiecť, tak sa jej vyhráža smrťou, chce po nej v jednom momente aby skočila z útesu a okrem toho jej povie: "You´ve ruined my life." V tom asi najviac cítiť tá sebeckosť. Je jedno aká je pravda. Je jedno čo sa stalo. Je jedno čo cíti. Dôležité je to, čo si myslia druhí a to čo si hovoria. A to, že ich už ani nepozývajú na svadby, lebo je to hanba. Možno nie sme v mnohých veciach lepší, ale myslím si, že viac by som sa spoľahol na podporu svojej rodiny, než keby som bol z moslimskej rodiny. Možno je to tu trošku zjednodušené, a neplatí to vždy a všade, no i tak ten pocit tu zostáva. Plus ťažko povedať, či záveru veriť, alebo nie. Istým spôsobom má "sochoking" pravdu. Nemyslím si, že by sa v jej otcovi po tom všetkom pohlo svedomie. Ale minimálne som mal pocit, že chcel pre svoju dcéru lepší život. A zrazu si uvedomil, že všetko čo robia je iba proti tomu, aby mala lepší život. A zrazu to bolo v konflikte s jeho vlastnou myšlienkou. Rozmýšľam čo ešte k filmu povedať, ale už ma nič také zásadné nenapadá. Možno len to, že v Pakistane sa na políciu určite nespoliehajte. Hodnotenie: A- (24.08.2018)

Citlivé bezvýchodní sociální Drama zaměřující se na život Pakistánské rodiny žijící v Oslu včetně jejich striktních kulturních tradicí a náboženství. Hlavní hrdinka Nisha by ráda žila život jako každý dnešní teenejdžr, tedy párty, alkohohol a sex se svým přítelem, bohužel její rodina a kultura tohle neuznává a když jí otec přistihne v pokoji se svým přítelem začíná pro ní osudné nekončící peklo, které nezná hranic a nemá konec. Vzhledem k tomu, že Nisha je opravdu krásná slečna silně jsem s ní empatizoval a veškeré její problémy prožíval takřka s ní. Je to hodně silné i emotivní a můžeme být rádi za Česko, protože ženy v Pakistánu a celém Islámu vůbec to nemají absolutně lehké. Silný zážitek s psychologickým podtextem. 80% (08.01.2019)

To zas bude nárekov o praktikách islamu... Čo na tom, že vo filme bol predstavený jeden z extrémov, ktorý zaiste donúti odsúdiť bez výnimky všetkých prisťahovalcov z akejkoľvek moslimskej krajiny. Ale áno, aj takáto drezúra sa v domácnostiach a komunitách prisťahovalcov vyskytuje, no ani zďaleka to nie je pravidlom a bežným javom. Záleží na konzervatívnosti rodiny, ale aj na otvorenosti integrácie v konkrétnej krajine. Akonáhle som si prečítal popis k filmu, tak som bol naozaj zvedavý na tú prezentáciu tejto kontroverznej témy, ktorá je teraz "v móde". V podstate, niečo takéto som aj čakal, takže nie som nijako extra prekvapený, ale ani unesený (ako väčšina hodnotiteľov). Film bol natočený zručne, herci zahrali kvalitne, postavy boli zaujímavé (a kontrastné), no po scenáristickej stránke to bolo na môj vkus až príliš tendenčné. Každopádne, najviac z celého filmu ma bavila tá časť odohrávajúca sa v Pakistane, tam aspoň Nisha nadobudla konečne nejakú disciplínu (aj keď všetko potom zničil jediný okamih). (14.08.2018)

Otřesné. Bych blil. Se divím, že tohle svinstvo zrovna v tak hrdém, dogmetickém Norsku trpí. Být jimi, sroloval bych to do ruličky a poslal zpět do Islámábádu se vzkazem "Dík, tohle tady nechceme!". Copak jsme se už nesčetněkrát nespálili? Tahle nepřizpůsobivost je fackou a plivnutím do tváře zavedeným pořádkům. V posledních letech se to docela stupňuje a začíná mě to pěkně srát. Kde se v režijním kánonu vzalo tohle slepé přesvědčení, že závěr snímku je nejlepší s pohledem ústřední postavy do kamery? (01.12.2020)