Hva vil folk si
Was werden die Leute sagen
Vad ska folk säga
Čo len ľudia povedia
Režie:
Iram HaqScénář:
Iram HaqKamera:
Nadim CarlsenHrají:
Maria Mozhdah, Adil Hussain, Ekavali Khanna, Rohit Saraf, Sheeba Chaddha, Lalit Parimoo, Farrukh Jaffar, Naeem Azam, Assad Siddique, Sara Khorami, Maria Bock (více)Obsahy(1)
Šestnáctiletá Nisha vede dvojí život. Přes den je pokornou a svědomitou dcerou pakistánského imigranta a v noci si tajně užívá s kamarády noční život v Oslu. Jednoho dne otec odhalí Nishinu přetvářku a rozhodne se pro drastickou ochranu dcery před nástrahami západního světa. Snímek s aktuální a citlivou tematikou ukazuje, jak zásadně může být rozdílná jedna kultura. Na jedné straně stojí muslimští teenageři žijící v Evropě a toužící po svobodném životě, na druhé straně jsou jejich rodiče, kteří ctí tradice, ale usilují o lepší budoucnost. Život plný konfliktů, rozdílů a bolesti... Příběh plný empatie a porozumění ukazuje vlastní cestu, jak se ze zdánlivě předurčeného osudu vymanit. (Severský filmový podzim)
(více)Videa (2)
Recenze (68)
Jak může být někdo tak vyhráblej? Co to je za odpad tihle muslimáci? To ať si praktikujou někde v tý jejich odporný poušti a netahaj to sem. Jo já zapomněl, na to už je vlastně pozdě. Lidi, kteří evidentně nemají problém zavrhnout ba i zabít své dítě, protože je údajně zneuctilo? No a co pro ně asi znamenáme my tím pádem že? Středověk hadr, neskutečný. Film mě iritoval jak blázen, ale co si budeme, dobře natočeno. ()
Otázky: "Jak se dostat z Pákistánu bez pasu?" "Proč Barnevernet nesebral rodině děti, které zůstaly v Norsku, když měl silné a oprávněné podezření?" V jednom rozhovoru režisérka přiznává, že byla sama rodiči unesena do Pákistánu ve 13 letech a že to byl způsob, jak se se zážitkem vyrovnat a že si po letech o tom byla schopná promluvit s otcem. I o tom, že natočí film. ()
Otřesné. Bych blil. Se divím, že tohle svinstvo zrovna v tak hrdém, dogmetickém Norsku trpí. Být jimi, sroloval bych to do ruličky a poslal zpět do Islámábádu se vzkazem "Dík, tohle tady nechceme!". Copak jsme se už nesčetněkrát nespálili? Tahle nepřizpůsobivost je fackou a plivnutím do tváře zavedeným pořádkům. V posledních letech se to docela stupňuje a začíná mě to pěkně srát. Kde se v režijním kánonu vzalo tohle slepé přesvědčení, že závěr snímku je nejlepší s pohledem ústřední postavy do kamery? ()
To zas bude nárekov o praktikách islamu... Čo na tom, že vo filme bol predstavený jeden z extrémov, ktorý zaiste donúti odsúdiť bez výnimky všetkých prisťahovalcov z akejkoľvek moslimskej krajiny. Ale áno, aj takáto drezúra sa v domácnostiach a komunitách prisťahovalcov vyskytuje, no ani zďaleka to nie je pravidlom a bežným javom. Záleží na konzervatívnosti rodiny, ale aj na otvorenosti integrácie v konkrétnej krajine. Akonáhle som si prečítal popis k filmu, tak som bol naozaj zvedavý na tú prezentáciu tejto kontroverznej témy, ktorá je teraz "v móde". V podstate, niečo takéto som aj čakal, takže nie som nijako extra prekvapený, ale ani unesený (ako väčšina hodnotiteľov). Film bol natočený zručne, herci zahrali kvalitne, postavy boli zaujímavé (a kontrastné), no po scenáristickej stránke to bolo na môj vkus až príliš tendenčné. Každopádne, najviac z celého filmu ma bavila tá časť odohrávajúca sa v Pakistane, tam aspoň Nisha nadobudla konečne nejakú disciplínu (aj keď všetko potom zničil jediný okamih). ()
Celkově zajímavý náhled do mentality přistěhovalců, hlavně jak se potýkají s kulturní (ne)adaptací ve jiné společnosti. Dovedu si představit, že je to jeden z modelových případů, kterých se dějí v bleděmodrém v celé Evropě. Navíc nejde o nějaké velké drama, dokážu si představit, že otcův trest by mohl být ještě přísnější. Nicméně i zde nejspíš vidíme prostředí, odkud se může formovat extremismus. ()
Reklama