Idiot

Prepis a prenos legendárneho románu do japonského prostredia a inej doby je menej bolestný, ako by sa čakalo. On je takmer bezbolestný, ostrov Hokkaido je rovnako uzimeným miestom, ako Petrohrad a tradičné japonské expresívne herectvo skvele dokumentuje prežívanie postáv. V tých môže mať veľa divákov pomerne zmätok, najlepšie je sa sústrediť na ústrednú štvoricu. Kurosawa sa zameriava na vykreslenie nálad postáv prostredníctvom prostredia, zasnežené exteriéri sú vystriedané v istých momentoch klaustrofobickými tmavými interiérmi. Neviem, ako by vyzerala pôvodná verzia, nezostrihaná štúdiom, ale stráviť takmer tri hodiny s touto adaptáciou nemusí byť pre každého splniteľná úloha. Film pôsobí v prvej časti veľmi ucelene, v tej druhej už menej, to je ale dané samozrejme predlohou a skokom v čase. (04.10.2014)

Poválečné Japonsko v zápaďáckém střihu a do toho klasický ruský román. Když jsem v devatenácti Dostojevského Idiota četl, moc se mi to líbilo, ale nikde jsem tam nemohl najít onu "genialitu". Nyní, při sledování Kurosawovy adaptace, mám velmi podobné pocity, jen o něco blíž k pochopení. Pan Kameda je prostě idiot. Postavy Kurosawova filmu a jejich ztvárnění jsou naprosto skvělé, chybělo mi ovšem nějaké jejich duševní pozadí (obzvlášť citelně u Mifuneho postavy). Kameda (Miškin) je ztvárněn sice skvěle, koncipován však trochu nešťastně: historkou o zešílení z popravy (ač samo o sobě dobře dostojevské), při předpokladu, že pan Kameda je prostě takový, to Kurosawa překombinoval. Dostojevského Miškin je, pokud si vzpomínám, prostě těžký epileptik, občas se vynořující z mozkové temnoty. Kamedova povaha - je takovým "odjakživa" nebo až od popravy? Tedy: Je to jeho přirozenost nebo jakýsi pokus? To se neví a je to škoda. Pan Kameda má sice svou dokonalou dobrotou narážet na nepochopení a posměch, ale celou dobu ho tam všichni obdivují. (Ovšem tak, jakoby byl svatým z obrázku a ne živým člověkem.) Pokud jde o řemeslné komponenty, autor opět nezklamal. Na druhou stranu je to první mistrův film, který jsem nedal na jeden zátah a u nějž jsem se chvílemi trochu nudil. V druhé části se to stále zlepšovalo, ale zase tou závěrečnou vraždou to celé pohřbil (z četby už si to nepamatuji, ale myslím, že Dostojevskij to tam nemá). Místy to na mě působilo dojmem sentimentálnosti našich "filmů pro pamětníky". Dávám čtyři hvězdičky, což je na Kurosawu zatraceně málo. (26.06.2011)

Jo, jo - viem , kto bol Dostojevskeho Myskyn , hoci citaniu romanov a beletrie sa vyhybam ako Cigos lopate. Ked literatura, jedine uznavam slovniky, encyklopedie a kroniky. No ale s5 k filmu. Uvodne tempo je doslova zaspate a priserne nudne, teda taku nudu som este nezazil. Toshiro Mifune to aspon dobre zahral, ale jeho dalsie veldiela ako Opily andel su jednoducho vyssie ako tento film. Secuko Hara /Tokyo Boshoku, Nelitujeme sveho Mladi 1946/ v strede film podla mna prehravala a ako -tak sa dal zniest aj Masajuki Mori /Ukigumo 1955, Rashomon/. Rezia je vycibrena a filmarsky je to pochopitelne vyborne, ale ako som spominal, Mifune ma daleko lepsie filmy a aj samotny Kurosawa natocil daleko vacsie kulty ako tento film - namatkovo spomeniem Rashomon, Opileho Andela a Dersu Uzala. Rezisersky talent Kurosawu nemozno popriet a ja mam k tomuto reziserkemu velikanovi obrovsku uctu : 70 % (16.04.2016)

Pokoušet se o natočení děl pana Dostojoveského v japonských kulisách bylo příliš velkým soustem i pro jinak velmi schopného tvůrce, jakým byl Kurosawa. Společnost ruská (či evropská celkově) a japonská se opravdu velmi výrazně liší, jednání a motivace postav se nedají bez následků jen tak přenášet, chování většiny herců naprosto nezapadalo do prostředí poválečného Japonska. Jediný, kdo se tomu vymyká, je Idiot Masajuki Mori, který brilantně koresponduje s Idiotem knižním. (20.11.2006)

Pokud se literární Evropa rozpíná mezi Shakespearem a Dostojevským, pak Kurosawa má zmapované oba "póly", východní i západní. U Shakespeara to tolik nepřekvapuje, jeho příběhy (dramata) nejsou až tak odlišné od samurajských příběhů, v jejichž zobrazování je Kurosawa mistr (viz opus magnum "Rašomón"). Pro adaptaci Idiota použil ale Kurosawa odlišné výrazové prostředky, aby jimi dosáhl téhož účinku a vjemu jako Dostojovskij svým literárním dílem; jeho empatie je skutečně výjimečná. Na závěr parafráze z pop music: "Chcete vidět Nastasju Filippovnu? Tedy vizte, to je ona!" (Jim Morrison, Strange Days). (16.03.2014)