Žít

Opravdu nádherný film, kterému podráží nohy jeho stopáž - hlavně na konci při smuteční večeři, tam to mohl Akira mírně prostříhat. Je to však asi jediný kaz tohoto filmu. Ostatní - Takashi Shimura (ten chlapík mne dokázal dojmout, i když třeba jenom stál u dveří), scénář, hudba a samozřejmě Akirova citlivá režie - je perfektní. Vřele doporučuji. (17.05.2007)

Takto jsem po většinu filmu nebrečela od dob Jmenuji se Sam! Tento film je naprosto a opravdově neskutečně silný a vtahující. Stále stejně nadčasové a fungující ještě plno let do budoucna. Jsem moc ráda, že ho vlastním na originálním DVD, tohle by se mělo pouštět všem úředním krysám a šimlům povinně každý rok jejich působení v úřadě. Ve filmu sice cynicky začínající vystřízlivě těchto lidí, které je pak prakticky až na jeden případ na nic, ale snad by to aspoň někým v tomto státě hnulo, sakra! (19.02.2010)

Sympaticky film o tom, ako Kanji Watanabe v podani Takasi Simuru /Telesna Straz, Sedm Samuraju, Opily Andel/ prakticky precitol z nudnej kancelarskej prace a zacal sa angazovat vo verejnych veciach a bojovat za verejnosprospesne zalezitosti /stavba ihriska/ v istom japonskom meste /Tokio/. Tento Kurosawov film ma az tak nenadchol, hoci Shimura rozhodne vedel hrat. Rozjazd je priserne pomaly, tuna to Kurosawa prehnal. Hoci je znamy tym, ze jeho filmy plynu pomaly, tuna bol rozjazd pre mna doslova ospaly a taku nudu som uz dlho nezazil. Stopaz 143 minut je sialena, a fakt ako zostrihat film o hodinu, nic by sa nestalo a filmu by to neublizilo. Secuko Hara /Tokyo Boshoku, Nelitujeme sveho Mladi 1946/ bola sice vyborna, ale uprostred filmu dost prehravala a Masajuki Mori /Ukigumo 1955, Rasomon/ sa teda nijako nepredviedol. Hoci Kurosawu povazujem za legendu svetovej kinematografie, tymto filmom by si mna za fundu rozhodne neziskal, ne, ne : 70 % z ucty k velikanovi (16.04.2016)

Hlavní hereckou předností pana Shimury je rejstřík tří upřených pohledů (vyvalený, vyvalenější a nejvyvalenější - to podle závažnosti situace, či momentu překvapení) a permanentní japonský předklon, přesto mě jeho postava pobavila i dojala, a chvíle, kdy zmizel z obrazovky, se mně jevily stejně, jako u valné většiny japonských filmů - takové hemživé pimprlové divadlo. (14.04.2009)

Ak by si niekto myslel, že budeme sledovať príbeh obyčajného človiečika, ktorý zomiera na rakovinu a premáha ho pocit márnosti zo svojho unudeného a zbytočného života, bude to pravda len z polovice. Druhým nosným piliérom filmu je zbyrokratizovaná miestna správa, ktorá pôsobí až smutno komicky. Skĺbenie oboch tém a réžijné majstrovstvo svetoznámeho režiséra pôsobí nenápadne a vhodne sa dopĺňa. Bohužiaľ mám výhrady proti záverečnej tretine snímku, lebo je zbytočne popisný. Divák pozná všetky odpovede a len čaká, až na to prídu aj protagonisti príbehu. (11.04.2011)