Žít

Ak by si niekto myslel, že budeme sledovať príbeh obyčajného človiečika, ktorý zomiera na rakovinu a premáha ho pocit márnosti zo svojho unudeného a zbytočného života, bude to pravda len z polovice. Druhým nosným piliérom filmu je zbyrokratizovaná miestna správa, ktorá pôsobí až smutno komicky. Skĺbenie oboch tém a réžijné majstrovstvo svetoznámeho režiséra pôsobí nenápadne a vhodne sa dopĺňa. Bohužiaľ mám výhrady proti záverečnej tretine snímku, lebo je zbytočne popisný. Divák pozná všetky odpovede a len čaká, až na to prídu aj protagonisti príbehu. (11.04.2011)

Kurosawa zvolil tak vražedně pomalé tempo, snad aby šlo ruku v ruce s pomalým umíráním na rakovinu, že to úspěšně vyřídí většinu publika. Pár scén svůj silný potenciál nezvládá natolik odkrýt, aby se tím vykompenzovala homogenní rozvláčnost. Ke všemu je film natočen nesmírně pateticky a jak Shimuru můžu, tak mě vytáčelo jeho poulení očí stylu "karotka v řiti" i jeho vyjadřování. Nelíbilo ... ale za pravdu, že hnacím motorem radostného žití je Cíl ("Pokud znáte cíl, zdoláte jakoukoli překážku"), nechám hodnocení na ***. (25.10.2011)

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 125 nejlepších neanglicky mluvených filmů - 125 Greatest Foreign Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Celosvětově divácky úspěšný film. Opravdový, úžasně obyčejný snímek o životě a smrti, černobílé syrové drama s komickými prvky. Tak mě zase jednou mistr Kurosawa dostal. Filmem o úředníkovi s rakovinou žaludku. Filmem o úředníkovi, který už nemá čas se na někoho zlobit. Filmem o úředníkovi, kterého nikdo pořádně nezná, rodina už vůbec ne, a vzpomínají na něj až na pohřební hostině. Filmem o úředníkovi, který zůstal na svém vedoucím místě třicet let, protože neudělal nic, a který se na závěr stal pro mnohé vzorem, protože udělal něco. Filmem, kterým prochází úchvatná ústřední smutná písnička: "Život je krátký. / Zamiluj se, dívenko, / dokud tvé rudé rty nevyblednou. / Dřív, než tě tvá vášeň neopustí. / Neboť žádného zítřku / už nebude. / Život je krátký. / Zamiluj se, dívenko, / dokud tvé černé vlasy nezešediví. / Dřív, než plamen v tvém srdci uhasne. / Neboť dnešek se už nikdy / nevrátí." Filmem s obrovským výkonem Takashi Shimury v hlavní roli. Trailer: http://www.csfd.cz/film/5427-zit-ikiru/videa/ (13.04.2009)

Jak žít a pracovat v japonské společnosti, kde se věta v rozhovoru se zástupcem starosty: "Můžete to prosím ještě zvážit?" stává teroristickým činem? Watanabe byl po celý svůj život zářným příkladem úředníka - neřekl ani slovo, celým svým tělem vyjadřoval podřízenost, neboť mluvit a činit znaméná angažovat se a pracovat, což znamená žít. Možná se nám dnes Kurosawův výkřik zdá zdlouhavý a místy až tezovitý, ale pro Japonce v padesátých letech to musel být úder kladivem. (06.05.2009)

Z Kurosawova vyprávění o posledních okamizích jednoho života, prožitých s vědomím přicházející smrti, a také neskorším bilancováním o tomto životě, jsem měl dojem zajímavého životopisního filmu o zcela fiktivní postavě. Film byl naplněn silnou myšlenkou o smyslu života a jeho hledání či užívání i v případě prohry, čímž mi vzdáleně připomněl daleko mladší Lelouchův film Celý jeden život, ale přesto to naplnění v poněkud dlouhé stopáži se jaksi postupně ztratilo a vznikl na můj vkus až moc rozvláčný film, který ani navzdory silnému tématu a dobře vystavěnému příběhu nedokázal udržet moje nadšení v stejné míře po celý čas. Nápad nechat příběh výrazně plynout i po smrti hlavního hrdiny a nadále vytvářet jeho přítomnost ve filmu skrze spoustu krátkých retrospektiv považuju za pozoruhodný, i když chvílemi (zvláště u řešení voleb úředníků a otvírání podobných témat) jakoby se tím původní myšlenka vytrácela do úzadí. Je to už můj třetí Kurosawův film z přelomu 40. a 50. let, pomalu si začínám zvykat na jeho styl (či obecně na styl japonského herectví té doby), a tento film se mi (vedle Toulavého psa a Rašomóna) zatím líbil nejvíc. Přesto ty čtyři hvězdičky dávám spíše s odřenýma ušima. Dost špatná technická stránka zvuku na náročnosti sledování jenom přidala. 75% (# Challenge Tour – 52 roků filmu za 52 týdnů) (27.12.2019)