Kagemuša

Geniální barevná čmáranice, úchvatné kostými, spousty prachu a mhly, západy slunce, soumrak a dlouhé stíny. Kagemusha není ani tak typický válečný film s řadou bitev jako je tomu např. v Ran, spíš se zaměřuje na boj planoucí uvnitř člověka. Tatsuya Nakadai je výborný herec, ale některé scény-snová pasáž- působily trochu teatrálně. Vůbec je to zajímavá představa, hrát dvojroli kde druhá postava je dvojníkem té první. Pro mě osobně ..nezapomenutelný zážitek (02.05.2006)

Velkolepý filmový historický epos Kagemuša se téměř vyrovná tragické černobílé velkoleposti Sedmi samurajů, intimitě a citlivosti Rudovouse, nelítostné pravdivosti Nebe a pekla i nakažlivé síle Žít, k dokonalosti mu chybí pouze naprosté drobky. Díky barvě a nesmírně vynalézavé kameře je velkolepá, šťavnatá a mnohobarevná podívaná. Bezchybná je režie, výborný je zvuk a zapojení hudby, skvělé herectví a doslova omračující výprava. Naprosto kongeniální je pak střih. Kagemuša svou propracovaností a hloubkou výpovědi rozhodně daleko předčí naprostou a drtivou většinu řemeslně skvěle natočených evropských a amerických historických filmů... Celkový dojem: 90% Zajímavé komentáře: gudaulin, kinej, Pohrobek, kitano, Lavran, Ajantis PS: Vidět to v původním znění s titulky je opět prakticky povinnost! (09.01.2013)

Akira Kurosawa ma znova zabavil svojím trojhodinovým "eposom". Vo filme je obrovské množstvo symboliky a skrytá je aj vojenská taktika. Kurosawa nepotrebuje ukazovať nejaké veľké armádne súboje o to mu vôbec nejde. Na konci skôr ukazuje krutosť vojny. Je režisérom, ktorému nejde v prvom rade o to, aby zaujal akciou, ale skôr celkovým vyznením príbehu. Film udržuje človeka v napätí lebo ten čaká určitý zlom v chovaní panovníka. Lenže Kurosawa ako vždy nerobí nič tak ako by divák čakal a ide si vlastnou tŕnistou cestou. Tacuja Nakadai podal výborný výkon a jeho potenciál bol naplno využitý. Dĺžka filmu vôbec neprekáža skôr čím sa viac blížil koniec som chcel toho vidieť viac a viac. "Hora sa nikdy nemôže pohnúť". Odporúčam nad týmto filmom porozmýšlať. (26.05.2015)

Prvotriedny výpravný historický veľkofilm o postupnom úpadku jedného mocného rodu vo vtedajšom Japonsku. Je to v podstate príbeh obyčajného muža, ktorý sa vďaka svojej neuveriteľnej podobe s vodcom jedného z najmocnejších klanov stane po jeho smrti jeho dvojníkom, tak aby sa na nič neprišlo. Tým sa rozmotá klbko historických následností, ktoré nakoniec vedú k záhube celého klanu. Čo z toho vplýva? Pravdepodobne hlavne to, že niekedy aj viera vo svoju neporaziteľnosť alebo v nejakú ikonickú postavu, sa môže stať skazou. Čo sa týka technického spracovania tak tu naozaj nie je čo vytknúť. Niektoré výpravné scény vrátane tej záverečnej doslova až vyrážajú dych. Veľká spokojnosť, môžem len odporučiť. Videné v rámci Season Challenge Tour. (17.09.2015)

Achjo, já už nevím, co psát, abych se neopakoval... Při nakoukávání Japonských historických samurai filmů asi v poslední době vyzobávám to nejlepší, co jen lze, nebo nevím... a nestačím se divit, je to krásný a cítím z filmu zase tu radost, poznávám něco novýho ( i když už jsem byl Kurosawou i jinými dříve políben ) a zažívám krásný filmový okamžiky, radost z filmu a hlavně emoce, prožitky a zamyšlení a to tyhle Japonský filmy prostě servírujou. Nevěděl jsem, o čem Kagemuša je, jen že má tři hodiny ( pro mě noproblemo - baví li mne to )... ale tohle. Já jsem se ani nemohl otočit zády, když jsem se šel vyčůrat nebo napít a šel ke klávesnici zmáčknout mezerník na stopku, musel jsem se stále dívat, co se ve filmu děje, nemohl jsem si nechat ujít ani pět vteřin, protože kdejaký pohled, neverbální interakce mezi hrdinama by mi unikla a já bych pak už nevěděl, prostě jsem od toho nemohl odtrhnout oči... za celých 180 minut, stačí ? Vizuálně nádherné, možná by někdo očekával více bitevních scén, ale o tom tenhle film vůbec není, vůbec.. je to nádhera, nechte se unášet.. vyprávěním, herci, hudbou.. finální pasáž je strašná, půl hodinu před koncem jsem si říkal, jak to spěje k hezkému konci, holt osud byl jiný a o tom tento film je, o osudu, a o osudu Šingena Takedy a jeho rodu, Tacuja Nakadai, píšu to počtvrtý, je zase jinej - nepoznal bych ho, to je herec, jeden z nejlepších, co jsem prostě kdy viděl... ten konec za znění skladby Finale Shinichirô Ikebeho  je něco nepospatelného. 9/10 (03.01.2024)