Ran

První polovina tohoto hodně, hodně, hodně, hodně dlouhého snímku se mi fakt líbila. Otec rozděluje své panství mezi své tři syny a chce, aby spolupracovali. Ale jeden z nich se mu začne vysmívat. A tady mě Akira překvapil - místo toho, aby on byl ten špatný (jak by to bylo v normálním filmu) on jej chce jen varovat, že je pošetilý a že své dva syny nezná. Otec jej zavrhne, ale postupem času se ukazuje, že třetí syn měl pravdu… Ano, první polovina se mi opravdu líbila a až do té bitvy bez zvuku (pár minut slyšíme jen jednu melodii a vidíme bitvu) se mi Ran opravdu líbil. Jenže pak to začne být hodně utahané a to, co se dá vyřešit za pár minut, tady Kurosawa řeší skoro hodinu. Závěr mě potěšil (ne proto, že už to skončilo, ale ta myšlenka SPOILER! za vším zlem hledej ženu, mě vcelku pobavila. KONEC SPOILERU! Kdyby někdo prostříhal tento film tak o 40 minut, sahám po nejvyšším hodnocení bez váhání, takhle to bohužel nemůžu udělat. Ran má něco do sebe, bohužel ta délka je vskutku ubíjející… 80 %. (25.07.2012)

Ran mě trochu zklamal, ve srovnání s jeho staršími filmy - dvě a půl hodiny skoro čistého divadla s šesti hlavními herci do kterého najednou hodí neuvěřitelně epickou bitvu (resp dvě) jakou japonská kinematografie nikdy neviděla. Příběh je to nestárnoucí, ale tohle provedení je trochu nesourodé. 7/10 (11.11.2021)

Jednoducho a pútavo vyrozprávaný príbeh tak trochu o Svätoplukových prútoch v japonskej verzii a s vycibrenou réžiou pána Kurosawu. Úvod a prvá polovica sa mi páčili najviac - veľmi šikovné gradovanie celej situácie okolo nerozumného rozdelenia vlády medzi synov. Stred sa potom trošku zasekol, niekoľko pasáži sa mi zdalo zbytočne naťahovaných, pričom to miestami zachádzalo až do nudy. Avšak záver pripravil nádhernú pastvu pre oči, veľkolepú výpravu, výborne zvládnuté bitky i rozumný koniec. Hotové nešťastie, keď za chyby rodičov zomierajú ich deti... 75/100 Videné v rámci - 5x5 tour : Po stopách režisérov. (15.06.2016)

..........Kurosawa sa blížil k sedemdesiatpäťke, keď natočil toto dielo.......... "Kedysi som mal troch synov." Ani neviem prečo, no táto Hidetorova veta ma v mihu naladila na myšlienky o pominuteľnosti. Je možné, že ju v Ran Kurosawa rieši, resp. že ide o jednu z tém, čo ho zaujímajú??? Možné určite..........:) POMINUTEĽNOSŤ. V ľudskom živote má svoju životnosť vlastne všetko, počnúc či končiac samotným ľudským životom. Pre naozaj len komornú predstavu pominuteľnosti vyberám: city, túžby, vzťahy, slová, sľuby, ideály, moc, úspech, neúspech, bolesť, radosť, strach, porozumenie, samota, úprimnosť, vedomosť, nevedomosť.......... Či si to pripustíme či nie, alebo použijeme inú metaforu, pominuteľnosť je imaginárny diktátor striehnuci a vypínajúci sa nad nami všetkými, ktorý nás drží v hrsti. Škodoradostným železným pravidlom býva, že v celej hĺbke oceníme veci, až keď sú už nenávratne preč. Masterpiece. Geniálni Tatsuya Nakadai (Hidetora) a Mieko Harada (pani Kaede) !!! (30.07.2008)

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 125 nejlepších neanglicky mluvených filmů - 125 Greatest Foreign Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Celosvětově divácky úspěšný film. A k tomu krvavá japonská variace pohádky Sůl nad zlato, Shakespearova Krále Leara a antického dramatu. Vše v krásných kostýmech japonských bojovníků, ale není to válečný film, je to temný příběh o zradě, nelásce, touze po moci, krutosti a odplatě. Ke cti Kurosawovi slouží, že po všem tom zabíjení alespoň toho slepého Tsurumaru ušetřil a nechal jen stát nad srázem... :) Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=AbbfDntoRRk (01.08.2012)