Den co den

Očekával jsem přihlouplý film pro dospívající holky, na než se taky běžně koukám a nevidím důvod činit jinak (myslím filmy, pedofil naštěstí nejsem). Konečného vysvětlení, co je „A“ vlastně zač, respektive kde se vzal a kde spočívá jeho původ, jsme se víceméně dočkali. I když jsem si představoval něco složitějšího, než fakt, že jde prostě jen o nešťastnou duši, jíž nenáleží žádné tělo a je odsouzena v každém náhodně zvoleném strávit jen 24 hodin. I možný nesmysl, že se vtěluje jen do lidí z určité oblasti, kde se naposledy nacházel před půlnocí, nakonec takovým nesmyslem nebyl, zkrátka měl svůj vlastní systém. Kdyby šlo o člověka v kómatu, či tragicky zemřelého, asi by se jednalo spíš o zatracené klišé, takhle vlastně nemohu říct proti ani popel. Vývoj děje byl jinak celkem typický, od srandy po morální uvědomění, že takhle to dál dělat nejde a je třeba se smířit s „nejhorším“. A i tak film naservíroval hřejivé finále a příjemné pocity posléze. A samozřejmě zvědavost během, kým se hrdina stane další den a jakému životu se bude muset přizpůsobit, aby byl zároveň nablízku své milované. Jsem spokojen - dostal jsem romantický fantasy film, který si sice pojal téma po svém, ale i přes mnoho otázek dokázal dávat smysl a příjemně, leč neúplně, vysvětlit skutečnosti skrývající se za vším tím „magickým“. (04.05.2020)

Poměrně originální námět mě dost zaujal, ale samotné zpracování už tak zajímavé nebylo. Přivítala bych větší využití té anomálie probouzení se každý den v jiném těle, třeba i na úkor romantické linky, v níž se až moc klišovitě tlačilo na pilu. Jinak jde o celkem milý film pro chvíle oddechu, který neurazí, ovšem ani příliš neoslní. (03.06.2020)

Film „Every Day“ je taký moderne netradičný romantický príbeh. Základ samozrejme je dobre známy, ale aj napriek tomu celý príbeh je servírovaný svižne. Vzťah medzi „A“ a Rhiannon pôsobí romanticky. Aj keď sa to na prvý pohľad nezdá, tak takmer všetky vedľajšie postavy (prekvapivo hlavne Rhiannina rodina) majú veľmi malý vplyv na celý príbeh. Je tu vidieť snahu, malé kvapky originality a „skryté“ metafory, nad ktorými by sme sa mali zamyslieť. A to by sa malo hodnotiť. Z mojej strany napríklad so štyrmi malými hviezdičkami. Osobné hodnotenie: 80% (****) (27.08.2018)

Děvče, co roztahuje nohy duchovi. V hardcore verzi bychom se jistě dočkali pikantností, kdy by Angourie Rice běhala spoře oděná z postele do postele, jenže režíruje romanticky distingovaný Michael Sucsy, který odbourává fantasy a mysteriozní nádech na minimum, čímž zůstává především hojnost romantickych chvilek, ovšem nikterak zapamatovatelných. Nápad s hodným duchem, co se DEN CO DEN přesouvá z těla do těla, pročež preferuje ženská těla a lásku k bližnímu, režijně vůbec v ničem nevyniká a celkově film stagnoval. Ovšem romantické duše mohou rozjímat nad dojemností, kterou se postupně nešetří, a nenápadný filosofický rozměr je takový milý bonus. Angourie Rice je atraktivní lákadlo, co leští režijní matnost jak se dá. Tenhle film si podržel svým námětem jistý neotřelý rozměr, nicméně převládající nevzrušivost celého počínání se zahnat nepodařilo. Takže příznivci pomalejších rozjímání mají zelenou. 6/10 (05.05.2020)

Co k tomu dodat? Originalita mísící se s prapodivností toho snímku nezná mezí. Jako na jednu stranu ano, pěkný, holka se zamiluje, chodí s klukem ..a pak s holkou, pak zas s klukem, pak jiným klukem, a tak dál a tak dál. Do tohohle se prostě nevžijete! Nejde to. Zároveň i proto s holkou s podivným jménem Rhiannon (opravdu jedinečné jméno!) musíte víceméně soucítit a téměř k zemi se jí klonit, že se to pokouší notnou dobu ustát. Ale celkově? Teenageři možná tleskají, ovšem .. jednou a stačilo! (05.03.2021)