Režie:
Akira KurosawaKamera:
Asakazu NakaiHudba:
Fumio HajasakaHrají:
Takaši Šimura, Daisuke Kató, Minoru Čiaki, Isao Kimura, Seidži Mijaguči, Toširó Mifune, Kamatari Fudžiwara, Acuši Watanabe, Isao Jamagata, Noriko Sengoku (více)Obsahy(2)
Slavná legenda o hrstce odvážných, kteří se postavili na stranu bezbranných. Nejslavnější japonský film všech dob, předchůdce filmu Sedm statečných.
Těžko by se asi hledal někdo, kdo by neznal legendární americký western o hrstce statečných, kteří se v počtu chabých sedmi postaví přesile banditů, aby ochránili bezbrannou vesnici na odlehlém venkově proti rabování. Western Johna Sturgese patří již téměř půl století k nesmrtelným filmovým evergreenům. Ale jen málokdo ví, že by vůbec nevznikl, nebýt jednoho fenomenálního režiséra, jehož originální umění přesáhlo daleko za hranice rodného Japonska. Že dobrodružný příběh sedmi potulných pistolníků byl přímo inspirován samurajským filmem Akiry Kurosawy, jenž se odehrává ve feudálním Japonsku 16. století. A že to zdaleka není jediný případ amerického hitu inspirovaného dílem tohoto japonského klasika.
(oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (581)
Z mého pohledu je trochu odvaha podívat se na film, který trvá tři a půl hodiny, je černobílý, mluví (křičí) se tam japonsky a ještě je to s titulkama, ale nakonec jsem se odvážil a dal to. I po tom všem musím říct, že jsem se nijak zvlášť nenudil a docela mě to i chvílema bavilo, asi nejvíc ten samozvaný samuraj opičák, který to tam poměrně dost oživoval. ()
"Zítra jistě všichni zemřeme." Šest kruhů a jeden trojúhelník by měli zemřít? Tak to určitě ne. Tady se bude bojovat a bude to skvělé. Jenže u mě samurajská klasika s westernovým remakem těsně prohrává. Je to patrně proto, že mi to s pistolí šlo vždycky líp než s katanou, že se špatně orientuju v zablácených Japoncích a že mi jedna návštěva u hladových samurajů stačila, kdežto k pistolníkům se občas rád vracím. ()
Nejdřívě jsem nechtěl zase škádlit olgoje chorchoje bosou nohou a mlčky tento snímek přejít. Avšak po přečtení komentáře od 3 AM Code, s kterým snad stoprocentně souhlasím, jsem nakonec nalezl odvahu a budu se tak snažit zbytečně neopakovat nic, co již napsal on, čili, pokud chcete vědět, jak se stavím k těm tradičním filmovým hodnotám, přečtěte si jeho. Pořídil jsem si 3 a půl hodinovou verzi a je to tak pravděpodobně nejdelší film, jaký jsem kdy viděl (jo jo, bejvávalo - pozn. komentátoristy o rok později). První hoďka byla dobrá. Nalezání hrdinných samurajů bylo zábavné. Ovšem nemohl jsem se zbavit dojmu, že v Sedmi statečných byla každá postava charakteristická, zapamatováníhodná - jak duševnem, tak především vizuálně. Takashi Shimura je tak snad jedinou výjimkou a to dost možná proto, že je Yulu Brynnerovi trochu podobný. Jelikož 207 minut je tuším více, než kolik je zde napsáno, jde pravděpodobně o rozšíření o vystřihané scény. A je to bohužel znát. Spousta z nich se mi zdála hluchá a zbytečná a taky trochu únavná. Proto mě překvapilo, jak poměrně rychle tento film utíkal. Což je mimochodem můj častý syndrom u tří (případně delších) hodinových snímků s tím, že na úplném konci, pokud se nejedná o počin, z kterého jsem na větvi, přesto značně trpím. Je to pro mě důkaz, že za tím stojí jen a jen moje psychika, protože u 80 -ti minutových filmů si k závěru taky dost často klepu na hodinky, které nemám. Proto mám pro sebe radu do budoucna: "Hlavně se nedívat, jak to má být dlouhé". Nemám moc srovnání v asijské oblasti té doby, 50 let tam a nazpátek mám víceméně tmu (pravda, nazpátek je to možná i trochu víc), ale rozhodně si na filmech prioritně necením technického zpracování, ani se je nesnažím oceňovat na základě vlivu či klasičnosti (ah, tím jsem si zase naběh....), ale zkrátka především na tom, jak mě zaujme příběh, prostředí, nápaditost a myšlenka, což se v tomto případě nepovedlo, a tak nejpříjemnější pro mě nakonec byla 5-ti minutová pasáž uprostřed, ve které jsem mohl v klidu nechat spadnout hlavu do klína a přestat namáhat mozek a poslouchat hudbu, jelikož na obrazovce se vyjímaly po celou dobu jen 3 neznámé japonské znaky na černém podkladu značící přestávku... ()
K tomuto filmu nelze absolutně již nic dodat, leda snad: "Vidět a zemřít ... " Ať už si člověk vezme jakýkoliv aspekt a stránku filmu, všechno je na absolutně dokonalé a špičkové úrovni, která dává ve výsledku jeden monstrózní nezapomenutelný filmový zážitek. Kult kultů a to jak v oblasti hrdinských filmů, akčních filmů, historických filmů, dramatu, válečných filmů, samurajských filmů a dalších a dalších. Ani při tak dlouhé stopáži jsem se ani chvíli nenudil, což je neuvěřitelný režisérský výkon. Jeden z nejlepších filmů všech dob, zejména pak ve vztahu k jeho stáří ... ()
Preco je tento film tak skvely? Je to citliva drama o mnoha strankach ludskej povahy, je to dobrodruzny pribeh plny skvelych momentov a humoru, je to film plny skvelych hereckych vykonov (nezabudnutelny Toshiro Mifune a Takashi Shimura) a celkovo je to po vsetkych strankach fantasticky spracovane filmove dielo, ktore ani pocas jedinej minuty zo svojej obrej stopaze nenudi. Ci uz hladate vo filme hlbku a zamyslenie, alebo sa chcete len skvelo zabavit, budete viac ako spokojny. Vsetka moja ucta a obdiv, pan Kurosawa. (10/10) ()
Galerie (60)
Photo © Toho Company Ltd.
![Sedm samurajů - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/161/446/161446835_4bf550.jpg)
Zajímavosti (52)
- Kikučijův monolog, pronášený k samurajům po nalezení samurajských zbraní u vesničanů, je celý improvizací Toshira Mifuneho. Traduje se, že Mifune pro zábavu tuto scénu přehrával bez jediné chyby vždy, když se někde trochu víc napil. (Wishkah)
- Kikučijo je dívčí jméno, proto se této postavě samurajové tak smějí. (HellFire)
- Akira Kurosawa chtěl původně natočit film mapující jeden den v životě samuraje. (don corleone)
Reklama